Jak se chová cena zlata?

Jak se chová cena zlata?
V další části našeho seriálu o zlatu se podíváme na důvody výkyvů v ceně zlata. Byl pokles jeho ceny na konci devadesátých let způsoben výprodeji centrálních bank? Ovlivňuje tržní cenu zlata poptávka klenotníků či průmyslu?

Jedním z vysvětlení trvalého poklesu ceny zlata v devadesátých letech byly prodeje centrálních bank. Podívejme se co říkají fakta. Rezervy zlata v držení států činily v roce 2000 asi 33 000 tun, což je 23 procent celkové vytěžené světové zásoby zlata, od roku 1970 se jedná o pokles v absolutních číslech o více než 10 procent, od roku 1965 klesly o 14 procent. Podle údajů Gold Field Mineral Services centrální banky mezi roky 1989-98 prodaly celkem 3146 tun zlata. Podle údajů Gold Field Mineral Services průměrný roční objem půjček v devadesátých letech činil 400 tun, 4000 tun za celé období. Roční průměrná nabídka zlata (tj. prodeje a půjčky) centrálních bank představovala v letech 1989-98 asi 700 tun. 700 tun je objem, který je na londýnském trhu zobchodován v průměru za jediný den. Kdybych měl parafrázovat výrok Roberta Bartleyho z Wall Street Journal ohledně vlivu stomiliardového deficitu státního rozpočtu na úrokové sazby, tak bych řekl, že v oceánu zlata se kterým se ročně obchoduje, jsou prodeje a půjčky centrálních bank jen kapkou v moři.

Dále je vhodné si uvědomit, že mezi roky 1975-1980 poklesly státní zlaté rezervy o 800 tun, ve stejném období se průměrná roční cena zlata více než ztrojnásobila. Nebo od roku 1965 centrální banky prodaly přes 5000 tun zlata, cena zlata se však od šedesátých let do současnosti více než zosminásobila. Koncem 60. a počátkem 70. let, kdy centrální banky držely relativně vůči soukromému vlastnictví zlata daleko větší podíl zlata než dnes, nebyly schopné přes explicitní úsilí udržet cenu zlata na volném trhu v paritě s oficiální cenou zlata. Cena zlata se dlouhodobě rozhodně nepohybuje podle prodejů či přání centrálních bank.

V souvislosti s prodejem zlata centrálními bankami je vhodné ještě zmínit tzv. Washingtonskou dohodu. 26. září 1999 evropské centrální banky (Rakousko, Belgie, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie) vydaly společné prohlášení v němž se shodují na tom, že zlato nadále zůstane důležitým globálním rezervním aktivem. Dále se shodly na zastavení nových prodejů a pouhé dokončení prodejů již oznámených. Dohodly se také na ročním limitu již oznámených prodejů. Dohoda by se měla revidovat každých pět let.

A co poptávka ze strany průmyslu a klenotníků?

Zlato má své průmyslové využití v klenotnickém průmyslu a marginálně se díky své vynikající vodivosti a odolnosti proti korozi využívá ještě v jiných odvětvích jako materiál pro výrobu součástek do elektronických zařízení. Gold Institute uvádí, že zlato se používá např. při výrobě počítačů, telekomunikačních zařízení –od telefonů po satelity-, nebo při používání průmyslových či lékařských laserů. Ceny průmyslových komodit se pohybují podle změn v poptávce vyplývající z jejich průmyslového využití a podle změn v nabídce vycházející z jejich produkce. Otázkou je, zda se zlato chová jako obyčejná komodita. Přiložený graf zobrazuje vztah mezi změnami v ceně zlata a převisem nabídky skládající se z nové produkce, recyklace a prodejů centrálních bank nad průmyslovou poptávkou. Když je převis nabídky kladný, měla by cena zlata v daném roce klesnout, je-li převis nabídky záporný, měla by cena zlata vzrůst. Skutečný vztah, jak ukazuje graf, je však téměř přesným opakem této hypotézy.

Roční poptávka po průmyslovém využití zlata tvoří podobně jako roční produkce zlata a prodeje centrálních bank pouze zlomek celkové světové zásoby zlata, který se většině pohybuje kolem 2 procent. Fakt, že celková vytěžená světová zásoba zlata je tak vysoká v poměru k roční produkci a "spotřebě" činí ze zlata unikátní komoditu, protože činí zlato nezávislým na těchto faktorech. Poptávka po průmyslovém využití zlata i roční produkce jsou relativně vůči celkové světové zásobě zlata, která se každoročně celá zobchoduje minimálně jednou, příliš malé aby na nich podstatně záleželo.

Které faktory mají podle vás vliv na cenu zlata? Myslíte si, že uchovávání velkých zásob tohoto kovu v rezervách centrálních bank má smysl? Podělte se o své názory a zkušenosti s ostatními!

Další díl seriálu o zlatu si přečtete opět za týden na našem webu.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-26
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 4 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Zlato: zvláštní komodita

25. 7. 2002 | Vavřinec Kryzánek | 1 komentář

Zlato: zvláštní komodita

Zlato je ve finančních médiích uváděno jedním dechem vedle hlavních akciových indexů, měnových kursů a ceny ropy. Proč zrovna zlato?

Partners Financial Services