Kdy půjdu do důchodu (důchodový věk)

Dřív byl důchodový věk žen nižší a dál jim ho snižoval počet vychovaných dětí. Od tohoto principu se upouští. Od roku narození 1957 už mají stejný důchodový věk muži a bezdětné ženy, od roku 1962 muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem. Poslední ročník, ve kterém je ve věku odchodu do penze nějaký rozdíl, je 1971 – ženy s pěti a více dětmi budou moct proti ostatním jít do důchodu o čtyři měsíce dřív. Od ročníku 1972 mají všichni důchodový věk stejný – 65 roků. Pokud chcete porovnávat a zároveň nechcete pořád ťukat do kalkulačky, na stránkách na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí je tabulka odchodu do důchodu.

Pro přiznání řádného starobního důchodu je potřeba mít kromě důchodového věku i „odpracované roky do důchodu“, tedy dostatečně dlouhou dobu důchodového pojištění. Člověk, který dosáhne důchodového věku v roce 2019 a později, musí mít 35 roků důchodového pojištění.

Pokud je váš důchodový věk nižší než 63 let, můžete do předčasného důchodu odejít tři roky před jeho dosažením. Pokud je váš důchodový věk 63 let a víc, můžete do předčasného důchodu odejít v 60 letech. Musíte ale mít potřebné doby pojištění.

Žádost o důchod se odevzdává na správě sociálního zabezpečení podle místa bydliště, v Praze je možné využít kteroukoli pobočku. Žádost o důchod je sociálka povinna vyřídit do 90 dnů.

O nutnosti zvyšovat věk odchodu do důchodu se pravidelně mluví. Nyní je ale zastropovaný na 65 letech, jednou za pět let by vláda měla projednávat případné prolomení stropu. Nejbližší takový termín je v roce 2024.

Při určování věku pro odchod do důchodu skutečně existují výjimky například pro horníky a lidi z jiných fyzicky zvlášť náročných profesí. například člověk, který před rokem 1993 odpracoval 15 let v hlubinných dolech, může volit odchod do důchodu v 55 letech. Tzv. hornické důchody jsou ale tak složitá problematika, že je do kalkulačky zkrátka nejde dostat. Dokážeme poradit jen to, co každý: obraťte se na Českou správu sociálního zabezpečení.

Velice zjednodušeně se dá říct, že musíte mít odpracovaných 35 let, respektive musíte mít zaplacených 35 roků důchodového pojištění. Ve skutečnosti se ale počítají i takzvané náhradní doby pojištění. Určitou dobu důchodového pojištění si můžete i přikoupit zaplacením dobrovolného důchodového pojištění.

Náhradní doba pojištění je doba, kdy jste sice neplatili pojistné na důchodové pojištění, ale nahlíží se na ni, jako kdyby pojistné odvedeno bylo. Patří sem

• mateřská dovolená
• doba otcovské poporodní péče
• určitá doba v evidenci úřadu práce
• péče o osobu závislou na pomoci jiného
• doba pobírání invalidního důchodu
• studium
• vojenská služba
• a další.

Některé náhradní doby se započítávají plně, jiné částečně a některé vůbec, záleží totiž i na tom, kdy náhradní doby vznikla. Všechny náhradní doby pojištění vyjmenovává zákon o důchodovém pojištění.

Dobrovolné důchodové pojištění umožňuje doplatit si chybějící dobu pojištění nebo si ho průběžně platit v obdobích, kdy nepracujete. Obecně si můžete doplatit pojištění za rok přede dnem, kdy ho doplácíte. Z tohohle pravidla jsou ale výjimky, zejména si můžete doplatit důchodové pojištění, které vám chybí za období dlouhodobé evidence na úřadu práce nebo za dobu studia. Přihláška k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění se podává na okresní správě sociálního zabezpečení podle místa trvalého bydliště.

Zaměstnavatel má povinnost vést vám evidenční list důchodového pojištění. Jednou ročně byste ho od něj měli dostat vy i Česká správa sociálního zabezpečení. Svoji kopii si radši uschovejte, kdyby zaměstnavatel svou povinnost vůči ČSSZ neplnil správně. Jestli má správa sociálního zabezpečení všechny evidenční listy, si můžete ověřit online a ePortálu ČSSZ. Pokud některý chybí, správa sociálního zabezpečení si ho od zaměstnavatele vyžádá zpětně.

Pro pojištěnce s rokem narození vyšším než 1971 je důchodový věk stanovený na 65 roků. U starších lidí záleží na pohlaví a u žen případně i na počtu vychovaných dětí.