Investiční životní pojištění si pořizujte s rozmyslem

Investiční životní pojištění si pořizujte s rozmyslem
Investiční životní pojištění je příliš nákladný produkt. Pro některé situace může mít opodstatnění, jako spořicí produkt pro mladého člověka na zajištění na penzi se však nehodí.

Když bylo v červnu roku 2000 slečně Dostálové 20 let, rozhodla se, že si založí investiční životní pojištění (IŽP). Chtěla se tak zajistit proti riziku smrti a naspořit si na důchod. Jenže racionální důvod k takovému kroku vlastně neexistuje. Na slečně Dostálové není nikdo životně závislý, čímž padá hlavní důvod pro užití tohoto produktu. Není živitelkou rodiny, nemá žádná pasiva ani závazky. Nemusí ani krýt nějaká rizika.

Zbývá investiční motiv. Vzhledem k tomu, že nemusela krýt nějaké riziko, argumentoval pojistný zprostředkovatel při prodeji IŽP tím, že by si měla vytvářet finanční rezervy. IŽP prezentoval jako nejvýhodnější investiční nástroj. Po deseti letech je slečně Dostálové jasné, že koupě tohoto pojištění byl v její situaci omyl. Na pojistném za tu dobu zaplatila přes 95 tisíc korun. Hodnota akumulačních jednotek (tedy výše naspořené částky) činí po 10 letech necelých 50 tisíc korun.

Po deseti letech investování má tedy méně, než kolik do IŽP průběžně vložila. Investovala přitom do akcií a okolnosti na trzích byly, až na poslední dva až tři roky, příznivé. Náklady na pojištění pro případ smrti nejsou vzhledem k nízké pojistné částce a nízkému věku pojištěné vysoké. Problémem jsou ovšem náklady, které si pojišťovna průběžně strhávala na různých poplatcích, a zcela tak eliminovala výnosy investic.

Pojistné, které začínalo na částce 1800 korun čtvrtletně, bylo navíc automaticky indexováno. Po první indexaci vzrostlo na 1980 korun. Částka připadající na „spoření“ se tak celou dobu navyšovala. Slečna Dostálová nikdy neměnila původní rozložení peněz na investice mezi fondy – výhradně akciové. Šlo přitom o fondy, které jsou pro české investory běžně dostupné.

Kdyby tedy slečna Dostálová investovala do tohoto akciového fondu sama, a nikoliv přes investiční životní pojištění, se vstupním poplatkem pět procent, měla by po deseti letech k dispozici asi 80 tisíc korun (hlavně kvůli prudkému propadu akciového trhu v roce 2008).

Pravdou je, že by pak nebyla pojištěna. Odůvodňuje to ale rozdíl zhruba 30 tisíc korun, který činí náklady na pojištění pro případ smrti na pojistnou částku 150 tisíc korun u ženy ve věku 20-30 let? Rizikové pojištění s popsanými parametry je obvykle levné. Pravděpodobnost, že žena zemře v tomto věku, je podle aktuálních úmrtnostních tabulek menší než 0,1 %.

Hlavním viníkem nelichotivé výkonnosti IŽP jsou tedy náklady pojišťovny. O jejich existenci se mohla slečna Dostálová dočíst v pojistných podmínkách. Pokud by si smlouvu pečlivě prostudovala. Ani to by jí však příliš nepomohlo. Nedozvěděla by se totiž nic o jejich výši, ani o dopadu na výkonnost fondu.

V posledních letech je naštěstí k dispozici několik ukazatelů, z nichž si lze udělat představu o nákladovosti IŽP. V odstavci o poplatcích všeobecných podmínek jsou dvě důležité věty: Od data počátku pojištění bude společnost každý měsíc snižovat počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebou k úhradě rizika, spojeného s pojištěním a o správní poplatek za administrativní náklady společnosti“. A také: „Na konci každého pojistného roku bude počet počátečních podílových jednotek snížen o fixní procento stanovené společnosti. Tento poplatek bude určen na pokrytí počátečních nákladů společnosti“.

V popisovaném IŽP se za pojistné zaplacené první rok kupují tzv. počáteční jednotky. Z nich si pojišťovna strhává každý rok sedm procent. Rok za rokem jich ubývá, až téměř zmizí. V průběhu pojištění je sice hodnota počátečních jednotek vykazována ve výpisech, ale klient se k nim nedostane, Klient díky počátečnímu poplatku ztratí celé pojistné za první rok, což silně zvyšuje nákladovost IŽP a snižuje jeho schopnost zhodnocovat investované peníze.

Za pojistné placené v dalších letech jsou kupovány tzv. alokační jednotky. Z nich jsou strhávány náklady spojené s krytím rizika úmrtí. Výše těchto nákladů závisí na výši pojistné částky, věku a pohlaví. Dále je z akumulačních jednotek pravidelně strháván „správní poplatek za administrativní náklady společnosti“. Nad rámec manažerského poplatku ve fondu si tedy pojišťovna vybírá další správcovský poplatek, který činí dvě procenta ročně.

Zvýšení manažerského poplatku o dvě procenta za rok vypadá na první pohled nevinně. Ve skutečnosti páchá v portfoliích obrovské škody. Mezi nezanedbatelné poplatky patří i rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek ve výši pěti procent, tedy vstupní poplatek do fondů, který se platí při pravidelných investicích.

Po této rekapitulaci už se nelze divit, že tento produkt peníze slečny Dostálové dlouhodobě reálně i nominálně znehodnocuje, místo, aby je zhodnocoval. Počáteční náklady ve výši vkladů za první rok, i manažerský poplatek za správu portfolia navýšený o dvě procenta i další poplatky spotřebovaly veškerou výkonnost vygenerovanou rostoucími trhy.

Mnohé lidi takovéto zjištění paralyzuje natolik, že si ponechají podobný produkt daleko delší dobu, aby jim aspoň něco vydělal. To však není to nejlepší řešení.

Co si o investování přes IŽP myslíte vy? Podělte se s námi o své zkušenosti či názory!

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+7
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 43 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

4. 10. 2010 13:59, Zuzan Křeháček

Problém je, že do toho oboru může vstoupit kdokoli, což se i děje. Většinou jde o krok ze zoufalství, protože se daná osoba nemůže uživit svou původní profesí. Tzv. poradenství není právě nejdůstojnější práce, za což mohou klienti s tou jejich lhostejností k vlastním financím, což vede k nutnosti je neustále "otravovat" - sami by se neozvali. První větu je vhodné rozvést. Ten kdokoli znamená např. bývalá cukrářka nebo kamioňák, to jsou lidi bez vnitřního zájmu o svět financí, ti z podstaty věci nemůžou do své činnost vnášet přidanou hodnotu, jaksi je to ani nenapadne, že by se dále vzdělávali, věří blbostem, které jim nakukají manažeři.

+7
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

5. 11. 2010 14:38, jdetoijinak

pane TVK, pokud si chcete koupit jistotum že vaše peníze za X-let někde ve smluvní výši obdržíte, tak takovou jistotu si můžete pořídit jen v důchodovém pojištění...a spořit si jen ze dne na den jak uvádíte - to je poněkud mimo...chytrák , který pře rokem vychvaloval ING konto s úžasnými 3 % je dnes u 1,75%. A pojiš\ťovny jsou schopny do dlouhodobých kapitálových typů produktů standardně připisovat 3-5%...

Zobrazit celé vlákno

-31
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (43 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Investice: Pozor na přílišné riziko, ale i přehnanou hru při zdi

29. 9. 2010 | František Mašek | 2 komentáře

Investice: Pozor na přílišné riziko, ale i přehnanou hru při zdi

Češi obvykle hrají na jistotu – boj o jejich peníze tak často vyhrají finanční instituce s nejlépe úročeným spořicím účtem či termínovaným vkladem. Jejich výnosy jsou ale nízké. Proč... celý článek

Jak spořit na důchod, abyste byli za vodou

6. 9. 2010 | František Mašek | 29 komentářů

Jak spořit na důchod, abyste byli za vodou

Většina Čechů prý vystačí s důchodem 15-20 tisíc korun měsíčně. Na tuto penzi však dosáhne jen málokdo. Vždyť průměrný důchod od státu mírně převyšuje 10 tisíc korun a 71 procent české... celý článek

Kdo hledá jistotu, jen se zlatem při investování nevystačí

14. 7. 2010 | František Mašek | 3 komentáře

Kdo hledá jistotu, jen se zlatem při investování nevystačí

Nejistota nahrává zlatu. Jeho cena může dál překonávat rekordy, často ale kolísá. Ani nákup tohoto drahého kovu tedy není bez rizika. Víte, které investice jsou nejbezpečnější a jak... celý článek

Reklamovat se dá i životní pojištění

1. 2. 2008 | Věra Tůmová | 8 komentářů

Reklamovat se dá i životní pojištění

Životní pojistky by se neměly kupovat jako housky. Než si je lidé sjednají, měli by o tomto produktu něco vědět. Jinak jim pojišťovna či prodejce může snadno vnutit něco, co nepotřebují.... celý článek

Investiční životní pojištění – příliš drahé „spoření“

17. 10. 2007 | Petr Fejtek | 34 komentářů

Investiční životní pojištění – příliš drahé „spoření“

Existují různé definice investičního životního pojištění. Jednou z nich může být tato: IŽP je jako lít teplou vodu do Vltavy na Šumavě ve víře, že se v Praze ohřejeme. Pojišťovnám se... celý článek

Partners Financial Services