Zrušení daňového zvýhodnění stravenek, daň, která má snížit výnosy ze stavebního spoření, nebo zavedení povodňové daně vyvolávají silné emoce. O dalších změnách, které souvisejí se slibem ministra financí Miroslava Kalouska, že zatočí s daňovými výjimkami, se zdaleka tolik nehovoří. K těm, o jejichž zrušení se hovořilo už v minulosti, patří i časový test , díky němuž nemusí české fyzické osoby zdaňovat výnosy z investic do cenných papírů, pokud je drží minimálně šest měsíců. Nejde přitom o maličkost – podílové listy fondůvlastní asi milion a půl Čechů, další desítky tisíc investovaly přímo do akcií a jiných cenných papírů.
Zda se budou chystané změny týkat i časového testu, se můžeme jen dohadovat. Jak sdělil serveru peníze.cz náměstek ministra financí Peter Chrenko, „o těchto otázkách se povede věcná diskuse při přípravě nového zákona o daních z příjmu a harmonizaci vyměřovacích základů. Lze očekávat, že jednotlivé otázky – ne všechny – budou diskutovány na konci letošního roku.
„Informace, že má být časový test v dohledné době zrušen, v současnosti nemáme. Nehovoří o tom ani aktuální návrh novely zákona o daních z příjmu, která má platit od ledna 2011,“ uvedl šéf Asociace pro kapitálový trhJosef Beneš. Jak dodal, v pravidelných intervalech se objevují snahy tento test zrušit, dosud ale nebyla nalezena jednoduchá technika zdaňování obchodů s cennými papíry, která by test nahradila, aniž by to negativně ovlivnilo oblast kolektivního investování.
AKAT, sdružující nejvýznamnější hráče kolektivního investovánína českém trhu, nemá výpočty ani odhady, z nichž lze soudit, co by se přesně stalo, kdyby byl časový test zrušen a nezměnila se ostatní pravidla. „Hodně by záleželo na zdanění těchto příjmů. Určitě by to ale znamenalo zvýšení administrativních nákladů pro investiční společnosti i investory,“ dodal Beneš.
Chrenko se ke zrušení časového testu (občas se spekuluje i o jiné variantě, jíž je jeho prodloužení, například z dosavadního půl roku na dvanáct měsíců) nevyjádřil. Návrh daňové reformy Topolánkovy vlády, který připravoval nynější ministr financí, ale počítal se zrušením tohoto testu.
Z výnosů nových investic do cenných papírů, realizovaných po této změně zákona, by se platila 15procentní daň, ale jen pokud by výnos v roce prodeje cenných papírů překročil určenou nezdanitelnou částku. Návrh zněl, že to může být 60 až100 tisíc korun.
„Jakákoliv jiná varianta zdaňování kapitálových příjmů než časový test nebo jejich úplné osvobození od daní je v přímém rozporu s principy snížení administrativy (investičních společností i státu), snížení nákladovosti a zátěže u investorů,“ konstatuje Beneš.
V dlouhodobém horizontu by zrušení časového testu přineslo velký úbytek drobných investorů. Ti vnímají investice do vybraných fondů jako alternativu ke vkladům u bank a časový test jim, jak upozorňuje Beneš, částečně kompenzuje fakt, že nejsou investice do fondůna rozdíl od vkladů v bankáchpojištěny.
Časový test u investic do cenných papírů znají i jiné země. V Německu začaly být od ledna 2009 výnosy z kapitálových příjmů, kam patří akcie, fondy, certifikátyi jiné investiční instrumenty, zdaňovány. Je to změna proti předchozímu stavu – pokud je investor koupil před rokem 2009 a držel alespoň rok, žádnou daň z výnosů podle Wikipedie neplatil. Jinak je to u investičních certifikátů. Daní se výnosy z těch, které byly koupeny před 15. březnem 2007. Daň z kapitálových příjmů činí 25 procent, včetně solidární daně na financování východní části Německa a církevní daně kolem 28 procent.
V Maďarsku se od září 2006 podle téhož zdroje platí 20procentní kapitálová daň z prodeje akcií, dluhopisů, podílových fondů a úroků z bankovních depozit. Letos si ale mohli Maďaři otevřít „dlouhodobé účty“. Kapitálový výnos z cenných papírů, který na nich mají, se po třech letech držení daní deseti procenty, po pěti letech je bez daně.
Na Slovensku jsou podle výkonné ředitelky AKAT Jany Michalíkové výnosy drobných investorů z podílových listů slovenských fondů zdaňovány 19procentní srážkovou daní, výnosy u zahraničních fondů se přičítají k základu daně. Ztráty a zisky z prodeje podílových listů v různých fondech ve stejném roce lze ale kompenzovat a Slovák, který prodá podílové listy jiné slovenské fyzické osobě neplatí žádné daně. Na prodané podílové listy koupené před rokem 2004 lze využít tříletý časový test, takže se jejich výnos rovněž nedaní.
Snahy zrušit či prodloužit časový test u výnosůz investic do cenných papírů budou asi pokračovat. Jestliže se ale hovoří o penzijní reformě,která má pomoci řadě občanů lépe se zajistit na důchod, mělo by být v zájmu státu zvýhodnit ty, kteří investují na důchod dlouhodobě, byť třeba i jinak, než přes penzijní fondy.
Investujete do fondů nebo jiných cenných papírů? Jak hodnotíte snahy zrušit, případně prodloužit tzv. časový test? Napište nám o tom!
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
29. 8. 2010 4:09, pít
Podle mého je to blbost zavést u drobných akcionářů - by se na finančáku z toto podělali, co by měli papírování, leda že by to byl důvod, jak snížit nezaměstnanost tím, že se tisíce dalších lidí zaměstnají na finančních úřadech, ale to bych od pravicové vlády (tedy alespoň to o sobě tvrdí, že jsou pravicová vláda) nečekal, to je proti tomu co hlásají (snižování zaměstnanců ve státní správě). A velcí investoři do akcií by si asi přesunuli danění do poněkud výhodnějších zemí - i přes to, že by seděli a žili v ČR. // Mě spíš trápí jiná věc: penzijní fondy - a to to aby správci penzijních fondů byli odměňování kumulovaně v letech např. 20% ze zisku nad inflaci a ne jako doteď = ročně desetinou/nami procenta ze celkového jmění, není v pořádku aby brali plat i když prodělávají (možná by měli mít jako základ minimální mzdu + jednou za rok příjem někde mezi 10 až 20% ze zisku nad inflaci). To by se Rusnokovi líbilo, dělat správce penzijního fondu a mít jistý příjem bez ohledu na to, jestli vydělává nebo prodělává - na jeho místě bych taky za penzijní fondy kopal, když bych z toho měl pak velmi nadstandardní příjem.
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.