Zdroj: Pleska / Midjourney
Mohou akciové trhy udržet svůj obrovský růst i při tak vysokých oceněních? Dosáhnou zlato a stříbro nových historických maxim? Budou centrální banky pokračovat ve snižování úrokových sazeb, nebo riziko obnoveného růstu inflace opět ovlivní investory? Můžeme v roce 2026 očekávat měkké přistání ekonomiky, nebo se naplní prognózy recese?
Výchozí pozice České republiky do roku 2026 je slibná. Reálný meziroční růst naší ekonomiky se v roce 2025 bude pohybovat okolo 2,5 %. V běžném období bychom se z takového tempa růstu neradovali zdaleka tolik jako nyní. Jenže náročnost pandemie, energetické krize a válek vojenských i obchodních vede k ochlazení ekonomiky na celém kontinentu. V rámci EU ve srovnání s ČR poroste v roce 2025 rychleji pouze šest zemí. Celkem 19 zemí EU pak poroste pomaleji a 13 z nich poroste meziročním tempem 1 a méně procent. V tomto kontextu je růst 2,5 % důvod k malé oslavě.
„Spotřebu domácností bude povzbuzovat pokračování svižného růstu reálných mezd okolo 3,8 %. V průměru vyšší průměrné mzdy vytvoří prostor pro utrácení domácností. Svižný růst ekonomiky a mezd, který je očekáván v letech 2025 a 2026, je ale částečně doháněním restů z předchozích období. Na úroveň reálných mezd z předpandemického roku 2019 se dostaneme právě v prvním čtvrtletí roku 2026,” uvádí Pavel Peterka, hlavní ekonom XTB.
Proti růstu průměrné mzdy bude působit mírné zhoršení nezaměstnanosti, které začalo už v letošním roce. Nedostatek na trhu práce se tak mírně sníží, což povede v některých sektorech k nižšímu tlaku na růst mezd.
Ekonomický růst podle všeho dále podpoří vyšší výdaje nově formující se vlády, která v programovém prohlášení představila řadu velkých a drahých priorit. Ty pravděpodobně krátkodobě podpoří ekonomický růst, ale za cenu vyššího zadlužení a pravděpodobně vyššího rizika budoucí inflace.
Inflace v České republice i v roce 2026 zůstane poblíž 2% cíle. Polevit by měl růst cen potravin. Tlak na růst cen bude stále pramenit ze sektoru služeb a z oblasti bydlení, kde se promítne pokračující růst cen rezidenčních nemovitostí.
Výhled je opředen řadou rizik, která míří směrem dolů. Mezi rizika patří obchodní války, ochlazení světové ekonomiky a zahraniční poptávky. Dále přetrvávají rizika geopolitická. Velký otazník visí nad obnovou Německa, kterou má nastartovat vládní balíček na podporu ekonomiky. Jeho parametry nejsou známé a některé diskutované návrhy, jako například dotace cen energií pro německý průmysl, můžou ohrozit konkurenceschopnost českých firem, a tím i domácí ekonomický růst.
Fed nemá snadný úkol. Musí snížit inflaci a podpořit hospodářský růst, ale zároveň čelí nejistotě kvůli nepředvídatelným krokům administrativy Donalda Trumpa, zejména v oblasti cel. Proto letos s poklesem sazeb čekal déle. Trend poklesu sazeb bude pokračovat i v roce 2026: uvolnění měnové politiky podporuje pomalejší než očekávané promítnutí cel do cen pro spotřebitele a ochlazení na trhu práce. Existuje také možnost, že Nejvyšší soud v roce 2026 pozastaví některé z Trumpových cel, což by mohlo odstranit velkou část nejistoty ohledně inflace.
Snížení sazeb Fedu v letošním roce podpořil také trh práce, který vykázal nižší měsíční údaje o tvorbě pracovních míst. To bylo ovlivněno zpomalením ekonomiky, růstem produktivity díky umělé inteligenci a šokem v nabídce pracovní síly v důsledku restriktivní imigrační politiky vlády. Pro podniky to znamená menší tlak na mzdy, zatímco pro Fed to znamená nižší inflační riziko a nižší prahovou hodnotu pro udržení zdravé zaměstnanosti.
Pokud nedojde k dalším šokům, jako je například dlouhodobější dopad cel, mělo by to v roce 2026 umožnit měkké přistání a návrat úrokových sazeb na neutrální úroveň. To zase posílí výhled zisků pro podniky, zejména menší společnosti, pro které zůstávají úvěry klíčovým zdrojem financování projektů. Pokračující snižování nejistoty a stabilní růst by proto mohly učinit rok 2026 rokem malých společností, přičemž index US2000 je vzhledem ke svým relativně atraktivním oceněním v obzvláště výhodné pozici.
V Evropě jsme ohledně konce roku 2025 opatrně optimističtí. Na jedné straně se zdá, že evropští výrobci zvládají americká cla mnohem lépe, než se očekávalo (například společnosti Hermès (RMS.FR) a Unilever (ULVR.UK) vykázaly ve třetím čtvrtletí růst tržeb v USA). Na druhé straně evropská ekonomika nadále vykazuje známky stagnace a zaostává za Čínou i USA.
Nejnovější údaje o HDP (3. čtvrtletí eurozóna 0,2 %, EU 0,3 % mezikvartálně; 1,4 % a 1,6 % meziročně) odrážejí spíše úlevu po měsících nejistoty než skutečné oživení, přičemž klíčové strukturální slabiny kontinentu, jako je slabá domácí poptávka, propast v inovacích, bariéry na finančních trzích a rostoucí zadluženost a nejistota v klíčových evropských ekonomikách, zůstávají nevyřešeny.
Zhodnocení eura v roce 2025 bylo do značné míry způsobeno obecným oslabením dolaru, protože americká měna ztratila na hodnotě v důsledku obchodní a politické nejistoty v USA. Posilování eura vůči dolaru znovu roznítilo debatu o jeho potenciálu hrát globálnější roli, protože euro zůstává druhou největší rezervní měnou na světě.
Zisky měnového páru dosáhly na konci září od začátku roku vrcholu ve výši přibližně 13,6 %. Navzdory odlišným měnovým politikám – pozastavení uvolňování měnové politiky ECB a obnovení snižování sazeb v USA – však poté začaly klesat.
Jaké faktory by mohly podpořit EUR/USD a udržet jeho růst až do roku 2026? Udržení i mírného ekonomického růstu v Evropě v kombinaci se zlepšující se produktivitou by mohlo ospravedlnit prodloužení pauzy ve snižování sazeb v celé eurozóně. To by vedlo k zmenšení úrokového diferenciálu oproti Fedu, který se připravuje na další uvolňování měnové politiky, kde by měl od poloviny roku přispět nový kandidát Donalda Trumpa na post šéfa Fedu.
„Na straně negativních faktorů zůstávají klíčovými riziky fiskální a politické faktory. Nestabilita vlády ve Francii, absence jasného oživení v Německu a rostoucí zadluženost klíčových ekonomik eurozóny by mohly podkopat důvěru investorů v evropský dluhopisový trh, který je již nyní považován za fragmentovaný ve srovnání s USA. Další fáze ekonomické stagnace v eurozóně by mohla ECB dále povzbudit ke snížení úrokových sazeb pod dvě procenta, což by snížilo podporu jednotné měny, která by mohla oslabit proti dolaru“ dodává Peterka.
2025 přinesl ještě silnější růst cen zlata než v předchozích letech. Cena vzrostla o 60 procent, což představuje nejvyšší míru návratnosti od roku 1980. Zlato letos překročilo hranici 3000 a 4000 dolarů za unci, což přimělo investory soustředit svou pozornost na další psychologickou hranici 5000 dolarů.
Zlato v současné době tvoří přibližně 20 procent globálních rezerv centrálních bank a v roce 2025 předstihlo euro a dosáhlo druhého největšího podílu na rezervních aktivech hned po dolaru. Čína obnovila nákupy zlata v roce 2022, s krátkou přestávkou v roce 2024. V současné době činí zlaté rezervy Čínské lidové banky (PBOC) necelých 8 %.
„Vzhledem k pokračujícímu globálnímu trendu odklonu od dolaru zůstává v současné nejisté situaci zlato jediným hmotným aktivem, které je schopno zvýšit svůj podíl jak v čínských, tak v globálních rezervách. Ačkoli v roce 2025 došlo k mírnému zpomalení nákupů zlata centrálními bankami, dlouhodobý výhled naznačuje, že zlato zůstane robustní rezervní základnou. Hlavním motorem této poptávky by měla být PBOC. Ačkoli trajektorie cen zlata nebude lineární, je pravděpodobné, že dosáhne nových rekordních maxim,” odhaduje Jiří Tyleček, analytik XTB.
Cena ropy v roce 2025 neklesla pod 50 USD za barel, i když se této úrovni přiblížila. Výhled na rok 2026 naznačuje pokles na tuto úroveň s větší jistotou než před rokem. Existuje však mnoho nejistot, které by mohly tento výhled změnit.
Mezi faktory podporující ceny pod 50 USD patří úplné obnovení produkce OPEC+ a naplnění prognózy IEA o přebytku čtyř milionů barelů denně. Mezi faktory, které by mohly vést k ceně 80 USD, patří například další sankce USA a EU vůči ruskému vývozu (Rusko v současné době vyváží 3,5 milionu barelů denně po moři) nebo snížení globálních obchodních bariér, zejména mezi USA, Čínou a EU.
Akciové indexy překonávají rekordní maxima, což mnoha investorům připomíná dotcomovou bublinu. Ocenění společností (P/E, poměr ceny k zisku) je vysoké, ale odůvodněné fenomenálními finančními výsledky. Faktem je, že kvalita podnikání je nesrovnatelně vyšší než během internetové bubliny. Společnosti BigTech generují reálné peněžní toky a jsou v centru největší vlny kapitálových výdajů (investic) souvisejících s umělou inteligencí za poslední desetiletí. Otázka proto nezní pouze „Je to již bublina?“, ale také „Je současný růst udržitelný a kdy se začnou masivní investice do umělé inteligence vyplácet?“
Během internetové bubliny rostly nejvíce sektory spojené s internetem a komunikacemi. Podíl hardwarových společností na tržní kapitalizaci indexu S&P 500 v té době dosáhl více než 26 % (v současné době je to pouze 9 %). Dnes se do popředí dostávají polovodiče, jejichž podíl v indexu S&P 500 vzrostl z marginálního podílu na více než 13 %. Právě zde najdeme hlavní beneficienty boomu umělé inteligence společnosti Nvidia, AMD a Broadcom.
Dot-com vs AI: srovnání ocenění klíčových akciových košů
Dočkáme se v roce 2026 opakování situace z roku 2000? To je relativně nepravděpodobné, protože současné valuace jsou stále výrazně nižší než na vrcholu internetové bubliny, zatímco fundamenty jsou mnohem silnější. To však nevylučuje korekci na širším trhu, zejména v segmentech, kde ocenění předpokládají téměř bezchybnou realizaci velmi ambiciózních strategií.
„Pokud v určitém okamžiku BigTech a polovodiče nesplní vysoká očekávání trhu a jejich další růst se stane v porovnání s rizikem neatraktivním, trh může opět hledat alternativy v defenzivních sektorech. Technologie umělé inteligence je již nyní revoluční. Otázkou však je, zda její dopad na finanční výsledky firem bude dlouhodobě tak pozitivní, jak naznačují současné valuace jejich akcií,“ říká Peterka.
Rok 2025 patřil Bitcoinu, ale rok 2026 se může stát rokem Etherea. Vyhlídka na takzvaný flippening, tedy moment, kdy Ethereum překoná Bitcoin v celkové tržní kapitalizaci, se z dlouhodobého hlediska jeví jako stále realističtější.
Dominantní postavení Etherea v reálném světě blockchainu, zrychlující se trend tokenizace podporovaný významnými institucemi z Wall Street, jako je BlackRock, a zákon o jasnosti trhu s digitálními aktivy (Digital Asset Market Clarity Act) ve Spojených státech společně tvoří pevný základ pro dlouhodobý býčí cyklus Etherea.
Ethereum, založené v roce 2015, vzrostlo během býčího trhu v letech 2020 až 2021 více než 40krát, čímž výrazně překonalo 12násobný nárůst Bitcoinu. Pokud by Ethereum mělo znovu získat svůj historický poměr tržní kapitalizace 55 % vůči Bitcoinu, jeho cena by musela dosáhnout přibližně 10 000 USD za ETH.
„To se v současné době nezdá jako realistický scénář, protože trh s kryptoměnami na konci roku 2025 klesá. Na základě současných trendů v institucionálním přijetí a základních ukazatelích on-chain považujeme tento cenový cíl za dosažitelný spíše do konce roku 2028,“ říká Tyleček.
Sdílejte článek, než ho smažem
