Zainvestovali jste do fondu kvalifikovaných investorů (FKI) a přišel čas si peníze vybrat? Nebo se teprve chystáte investovat, ale chcete mít jistotu, že výstup z fondu bude co nejhladší? Pak si poslechněte pátý díl minisérie o FKI.
Proces výstupu nemusí, ale může být někdy složitý. Ať už jde o čekací lhůty, splatnost odkupu nebo likviditu aktiv. V dalším dílu podcastu Bohatší já se o tom podrobněji bavíme s Pavlem Doležalem, odborníkem, který desítky FKI založil a řídí investiční společnost Family Ace.
„Při výstupu z fondu je klíčové, jak dlouho budete čekat na vyplacení peněz. Často se může stát, že budete čekat až rok, než fond skutečně realizuje výplatu, a ten rok se vaše peníze nemusí zhodnocovat,“ upozorňuje Doležal. Jak tedy ten proces funguje a na co si dát pozor?
Zaměříme se na nejtypičtější druh fondů, a sice podílový nebo SICAV. Fond od vás podíl nebo akcie musí vždy vykoupit. Existují ale předem definované podmínky, na které je potřeba si dát pozor. „Odkup lze limitovat třeba stanovením určité lhůty. Například pokud fond začíná, tak může definovat pětileté období, takzvanou lock-up period, během které nemusí odkupovat. To znamená, že jsou tam investoři na prvních pět let uzamčení,“ popisuje Doležal s tím, že je to především kvůli tomu, že na začátku potřebuje fond investovat.
Odradit od předčasného výběru peněz mohou fondy i přes takzvaný investiční horizont, kdy určí, že kdo bude chtít vystoupit dříve než například za tři či čtyři roky, zaplatí výstupní poplatek neboli srážku (o té se více bavíme ve 4. díle o poplatcích). Tím je investor motivován ve fondu vydržet. V prvním i druhém případu to ale investor ví dopředu a podle toho investici i vybírá a dopředu počítá s tím, že má na danou dobu peníze zainvestované.
První krok: žádost o odkup
Když se rozhodnete vystoupit z fondu, první věc, kterou musíte udělat, je vyplnit žádost o odkup podílových listů nebo investičních akcií. A doručit ji administrátorovi fondu. Tento krok zahajuje proces výběru peněz z fondu, který může trvat i rok.
Jak to funguje? Zažádáte o odkup, na konci daného měsíce se vypočítá NAV neboli hodnota akcie, za jakou budete akcie nebo podílové listy odkupovat a pak už čekáte na peníze.
Splatnosti odkupu - klíčová informace
Jak dlouho? To je velmi důležitý parametr, takzvaná splatnost odkupu. Ta může být nastavena různě – od několika měsíců až maximálně rok. „Chtěl bych zdůraznit, že v okamžiku, kdy máte relativně krátký horizont, třeba tříletý, a po třech letech požádáte o odkup a pak ještě rok čekáte na finance, máte vlastně jeden rok ze čtyř zadarmo. A pokud by výnos byl 8 %, tak výsledných 24 % se vám nedělí třemi lety, ale čtyřmi. A už máte najednou čistý výnos jen 6 % ročně. Takže období splatnosti je klíčová informace a najdete ho ve statutu,“ vysvětluje Doležal.
Podle něj ale některé fondy i toto dokáží ve prospěch investora poupravit. Například tím, že když podáte žádost o odkup, posunou vám rozhodný den z konce měsíce třeba až za šest měsíců a pak do dalších šesti vám peníze vyplatí. To znamená, že ještě půl roku ty peníze alespoň vydělávají.
Doležal doporučuje dát si také pozor na slovíčkaření prodejců nebo letáků: „Jestli splatnost mého odkupu je ve statutu napsána skutečně do roka, tak bez ohledu na to, jestli někdo slibuje, že splatnost je zpravidla či většinou do 40 až 50 dnů, neznamená to závazek. To je prostě úzus, který může být narušen, protože se něco děje. Zákonná lhůta a lhůta stanovena statutem, ty jsou závazné a praxe je nezávazná.“
Zadruhé je dobré si uvědomit, že doba splatnosti odkupu nemusí být závislá na likviditě aktiv. „Upozornil bych na to, když slíbená likvidita fondu nekoresponduje s likviditou samotných aktiv. Pokud mi slibují vydání peněz do 90 až 120 dnů a fond je zaměřený na kancelářské budovy v Praze, pak je rozhodně tak rychle neprodá. To znamená, že tento fond funguje na bázi předpokladu nových financí, např. počítá se vstupem nových investorů” vysvětluje Doležal.
Takový fond jinými slovy vyplácí odchozí investory z peněz nových investorů. To samo o sobě není podle Doležala problém ani žádné Ponziho schéma. „Co by nebylo v pořádku, kdybyste měli ocenění aktiv tak, že vyplácíte vycházející za hodnotu, která není reálně tržní, která neodpovídá reálné hodnotě. A ty vstupující by tedy kupovali příliš draho. Nebo naopak,“ dodává.
Pokud ale oceňujete správně, je to pak vyloženě na fondu, jestli zvládá fundraising, má svoji distribuční síť a je schopen peníze přilákat bez větších výkyvů. V okamžiku, kdy toto fond zajistit nedokáže a jakákoliv negativní zpráva v novinách pro něj znamená, že nikdo nový nepřijde, pak slibuje něco, co nemůže splnit.
Mít delší splatnost odkupu tak není něco, co by bylo a priori špatně. U některých fondů to dává smysl, ale měly by se tu lhůtu snažit kompenzovat alespoň posunutým rozhodným dnem, aby investice stále něco vydělávala.
Co když přijde run?
„Samozřejmě jsou potom dramatičtější situace, že daný fond v určitou chvíli nemusí mít tolik peněz, aby vás mohl vyplatit. Například tam bude nějaký run, ne na banku, ale na fond. A najednou nebude mít dost finančních prostředků a bude muset prodávat aktiva. V tu chvíli může nastat kritický scénář a fond může pozastavit odkupy. Dělá to proto, aby ochránil zájmy akcionářů a nemusel v rychlosti vyprodávat aktiva pod cenou, ale za normální správnou cenu. A pak ty akcionáře, kteří požadují odkup vyplatí,“ upozorňuje Doležal.
Tím, že jde o velmi neoblíbené a z hlediska PR negativní opatření, přistupuje k pozastavení odkupů správce v té nejzazší chvíli. A proto zkouší nejprve všechny možnosti, jako například nalákání nových investorů, bankovní financování či prodej některých aktiv. Pokud je doba splatnosti rok, tak na to má dost času.
Poslechněte si celou epizodu podcastu a dozvíte se také, jak fond postupuje, pokud se dostane do problémů i jak se vyhnout daním z investice do FKI.
Co ještě uslyšíte v podcastu?
- Jak se daní či nedaní výnosy z FKI.
- Jak fungují sekundární trhy pro prodej podílových listů nebo akcií a co to znamená pro investory.
- Jak funguje mechanika vyplácení investorů, pokud fond opravdu krachuje.
- Co je dohoda o vypořádání odkupu v pozdějším termínu.
🎧 Neuteklo vám něco? Celou sérii, díky které se stanete kvalifikovaným investorem, si můžete poslechnout nebo přečíst v našem speciálu o FKI.
Silvie Housková
Šéfredaktorka webu Peníze.cz začínala v zahraniční redakci Radiožurnálu, odkud v roce 2014 přestoupila do zahraniční redakce Hospodářských novin, kde se věnovala především reportování o Evropské unii. Editovala web HN.cz,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem