V rámci minisérie o fondech kvalifikovaných investorů (FKI) se tentokrát zaměříme na klíčovou otázku: Co vlastně od fondu očekávat? Jinými slovy, kolik peněz můžu očekávat? Jaký je rozdíl mezi deklarovaným výnosem a skutečným výnosem? A co znamená garantovaný výnos?
V tomto díle vysvětluje Pavel Doležal, odborník, který se podílel na založení desítek fondů kvalifikovaných investorů, co byste měli vědět, než se rozhodnete investovat.
Na českém trhu je přes 500 FKI. Část z nich je uzavřená, takže do nich investovat nemůžete. A pak je zhruba 130 fondů otevřených externím investorům, tedy vám. U těch je pak hlavním rozdělovacím kritériem typ aktiv, do kterých fondy investuji.
A ty mohou být opravdu rozmanité. Existují fondy investující do v Česku velmi oblíbených nemovitostí. Ale i ty se mohou dál a specializovat, například na retail parky, sklady, výstavbu bytů a podobně. Dále existují FKI investující do firem, private equity, energetiky nebo třeba numismatiky, obrazů či autoveteránů.
„Všechno, co vás napadne z pohledu typu aktiv, fondy mohou dělat. Jsou i fondy kvalifikovaných investorů, které nakupují klasické dluhopisy a cenné papíry. Takže fond kvalifikovaných investorů z principu neznamená, že investuje pouze do nelikvidních nebo rizikových aktiv, může investovat do jakéhokoliv typu aktiva,“ vysvětluje Doležal.
„Samozřejmě v okamžiku, kdy máte lehce dostupné standardní fondy kolektivního investování, zaměřené na cenné papíry a dluhopisy, tak u FKI je častější, že se zaměřují právě na typy aktiv, do kterých standardní fondy investovat nemohou. Do jakého typu aktiv investovat. pak záleží na naturelu konkrétního investora. Čemu člověk věří,“ pokračuje.
Ideální je nejdříve vědět, co má podle investora potenciál. A pak už hledat mezi danými fondy. Co bohužel podle průzkumů mnoho lidí dělá, je, že se dívají na slibovaný výnos a až poté je zajímá, do čeho fond investuje, kdo je jeho správce a podobně.
„Řekl bych, bohužel, že kliše slibem nezarmoutíš je aktuální i ve finančním byznysu. A je potřeba být vždy při vysokých výnosech opatrnější. Už jsme si naznačili, že kvalifikovaný investor je právě ten, který si uvědomuje všechna rizika, má zkušenosti, znalosti a odbornost. Aby posoudil, jestli je, nebo není slibovaný výnos 10, 12 či 18 procent dosažitelný,“ upozorňuje Doležal.
„Já neříkám, že to musí být trik. Často těm vysokým číslům věří i sami lidé, zakladatelé nebo ti, kteří fond marketují. Ale zohlednili v tom výpočtu pouze pozitivní faktory,“ podotýká Doležal.
Modelové scénáře vývoje, které mohou u fondu nastat, si může investor přitom jednoduše najít v dalším z oficiálních dokumentů s názvem Sdělení klíčových informací (Key Information Document, zkráceně KID. V něm by měl vidět pozitivní, střízlivý i negativní scénář.
„A může kdokoliv věřit zakladateli, pokud slibuje 12 procent, že to má dobře spočítané. Ale bohužel se obávám, že doba je tak dynamická, že řada věcí se totálně vymkla dosavadní praxi, a viděl jsem to za posledních pět let úplně zřejmě. Na předpoklady, které byly ještě před pěti, deseti lety naprosto přirozené a pravděpodobné, dnes už nemůžeme spoléhat,“ říká Doležal s narážkou na covid, válku na Ukrajině či extrémní výkyvy cen elektřiny.
Výběrem fondu to ale nekončí. Často si je potřeba zvolit i třídu, ve které chcete investovat (více je vysvětlujeme v 1. díle série). A některé z nich slibují i takzvaný garantovaný výnos. Co si pod tím představit?
Podle Doležala je velmi důležité uvědomit si, že výnos není garantovaný třetí osobou, státem nebo Evropskou investiční bankou. Garance v rámci fondových struktur funguje mezi akcionáři. To znamená, že v rámci redistribučního mechanismu může určitá třída akcionářů vydělávat, i když se fondu nedaří, protože k nim fond přelije peníze ze třídy výkonnostních investičních akcií, které jsou spojené s majitelem, zato této třídě investorů se prohloubí ztráta. Vše se děje naprosto automaticky, na základě pravidel nadefinovaných ve stanovách a statutu.
Na druhou stranu, investoři s garantovaným výnosem ho mívají často i zastropovaný. Pokud se tedy naopak fondu daří a vydělává víc, oni jsou zastropovaní například osmi procenty, ale ostatní získají třeba dvanáct.
„Ten mechanismus opravdu dobře funguje, už byl několikrát využit. Slouží pro ochranu externích investorů. Na co si ale musíte dát vždy pozor, je míra garance. Tedy poměr, kolik vložil do fondu zakladatel a kolik externí investoři. Ten poměr by neměl být vyšší než 1:4,“ vypočítává Doležal s tím, že v takovou chvíli garanční schéma funguje, i kdyby přišel pokles fondu o 20 procent, což už je extrém.
Pokud tedy vidíte, že je ve fondu příliš peněz od externích investorů a velmi málo od zakladatele, pak je vysoká pravděpodobnost, že garance fungovat nebude.
A jaký výnos je ideální pro to, do fondu vstoupit? To i další podrobnosti se dozvíte, když si poslechnete celou epizodu podcastu.
- Dozvíte se také, podle čeho se hodnota fondu naceňuje.
- Jaká specifika mají při ohodnocování jednotlivé typy aktiv, jako nemovitosti, private equity, startupy a další.
- Proč je důležité vědět, co všechno je zahrnuto ve slibovaném výnosu a jaký vliv mají faktory jako finanční páka nebo inflace na konečné výsledky.
🎧 Zajímá vás, jaké poplatky budete v FKI platit? Jak vystoupit z FKI s co nejvyšším výnosem nebo jak vidět průšvih na první dobrou? Poslechněte si i další díly naší minisérie už teď. Najdete je v našem speciálu o FKI.
Silvie Housková
Šéfredaktorka webu Peníze.cz začínala v zahraniční redakci Radiožurnálu, odkud v roce 2014 přestoupila do zahraniční redakce Hospodářských novin, kde se věnovala především reportování o Evropské unii. Editovala web HN.cz,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem