Podle Wikipedie jsou fondy kvalifikovaných investorů typem investičních fondů určených pro movité a zkušené investory. Co to ale přesně znamená? Začněme tím slovem movitý.
Zákon stanovuje minimální hranici investice: buď 125 000 eur (3 125 000 korun), nebo jeden milion korun. „125 000 eur je limit, který je stejný v rámci Evropské unie určený v souladu se směrnicí AIFMD. A když se někdo rozhodne tuto částku investovat, tak stačí, když napíše prohlášení o tom, že si je vědom všech rizik, která jsou spojena s konkrétní investicí do konkrétního fondu, protože se očekává, že už jde o kvalifikovaného a zkušeného investora,“ popisuje Doležal.
„Při limitu jeden milion korun je to složitější. Nejen, že také musí prohlásit, že si je vědom všech rizik, ale zároveň musí vyplnit investiční dotazník, neboli test vhodnosti,“ podotýká.
Osoba nebo firma, která splňuje zákonem dané podmínky pro investici do FKI. Typicky musí investovat minimálně 1 milion Kč a prokázat určitou finanční způsobilost nebo odborné znalosti.
Nerozumíte některému z pojmů? Podívejte se do Slovníčku.
U částky jeden milion korun je nutné si uvědomit, že vlivem inflace a vyšších mezd už není, co býval. „To, co byl v roce 2006, kdy se tato hranice určila, jeden milion je v přepočtu na dnešní ceny 550 tisíc. A to už není tak nedosažitelné,“ říká Doležal s tím, že je v Česku už spousta lidí, kteří jsou toto kritérium schopni splnit.
Jiné už je to s kritériem zkušený. Ale ani to už mezi Čechy, kteří se za posledních několik let rozinvestovali, není nedosažitelné.
Co tedy obsahuje test vhodnosti? Posuzuje základní čtyři parametry: takzvané finanční zázemí, investiční cíl, odbornost a zkušenosti. Finanční zázemí má prověřit například to, že peníze vkládané do fondu nepochází z půjčky, ať už od banky nebo třetího subjektu. Zároveň, nesmí tvořit příliš velkou část takzvaných disponibilních finančních prostředků, tedy peněz, které má daný investor volně k dispozici. Jde o peníze takzvaně zbytné a pokud je na určité období zainvestuje, tak je nebude potřebovat pro aktuální potřeby. A i kdyby o ně přišel, tak to neohrozí jeho finanční zázemí.
Kolik procent disponibilního příjmu by měla částka tvořit závisí na druhém parametru, a to investičním cíli, což je splatnost.
„To znamená, pokud fond, do kterého plánujete investovat, má investiční období bez možnosti požádat o odkup prvních pět let a výstupní poplatky se aplikují do čtyř let a vy vyplníte v dotazníku, že počítáte s tím, že máte tu investici na rok, tak je to v rozporu s investičními cíli. V tomto případě musí být totiž horizont třeba čtyřletý nebo pětiletý. Nebo zase máte investiční cíl vydělávat 15 % ročně a fond nabízí pět nebo naopak,“ vysvětluje Doležal.
Zároveň, a to se týká dalších dvou kritérií, zkušenosti a odbornosti, existuje takzvané kvalifikační pravidlo deseti procent. To znamená, že byste měli rozdělit vaše investiční portfolio tak, abyste v jednom typu aktiva neměli víc než deset procent vašeho disponibilního majetku.
„Přeloženo, když máte milion korun, můžete rozdělit milion korun do deseti fondů po 100 tisících korunách. Když máte dva miliony korun, tak milion korun rozdělíte do pěti fondů po 200 tisících korunách a tak dále,“ uvádí Doležal s tím, že mnoho správců fondů umožňuje rozložit investovaný milion do různých fondů, které mají v portfoliu.
Málokdo totiž ví, že limit milion korun se váže na správce. Nemusí tak celou částku takzvaně vsadit na jednoho koně, ale riziko dále rozložit. „To je obrovská výhoda, která umožnila vstup, řekl bych desetitisíců nových lidí, do fondů kvalifikovaných investorů. Protože lidí, kteří mají milion je daleko více, než těch, kteří mají deset milionů,“ pokračuje Doležal.
K tomu musíme mít stále na paměti, že milion už není to, co býval v roce 2006.
„Ta flexibilita je naprosto úžasná. Když má investiční společnost více otevřených fondů, tak si klient může z 20, z 30 fondů vybrat to, co on chce a může i měnit poměry. Nemusí být deset fondů po 100 tisících. Může si vybrat jeden fond za 200, druhý za 100, třetí fond za 300, naskládat si portfolio, jak chce,“ vysvětluje Doležal.
Při výběru může brát investor v potaz aktiva, do kterých investuje, dosahované či slibované výnosy jednotlivých fondů i jejich časový horizont. Takže například může dát část do nemovitostního fondu na pět let, ale část do akciového fondu, kde bude mít peníze relativně rychle k dispozici.
Více podrobností i to, co tedy přesně znamená zkušený a odborný investor, se dozvíte při poslechu tohoto dílu podcastu Bohatší já, který najdete na začátku stránky nebo na vašich platformách Apple podcasts, Spotify či YouTube.
Co dalšího v něm zazní?
🎧 Celou epizodu i celou minisérii si můžete poslechnout už teď ve speciálu o FKI na Penize.cz
1. díl: Co to je FKI? Investice pro vyvolené, nebo pro každého
2. díl: Kdo je kvalifikovaný investor. Co musím umět, mít nebo předstírat?
3. díl: Slíbené výnosy, tvrdá realita. Jak si FKI opravdu vedou a jak funguje jejich naceňování
4. díl: Nesnižujte si výnos. Jaké jsou nejčastější poplatky u FKI?: Co platíte a proč
5. díl: Jak (ne)snadné je dostat peníze z FKI: Výstup, likvidita, daňové finty
6. díl: Všechny FKI nejsou stejné. Jak poznat slušný fond od průšvihu a nenaletět
Silvie Housková
Sdílejte článek, než ho smažem
