V poslední době vzniká velké množství fondů kvalifikovaných investorů, které se zaměřují na private equity. Čím to je?
Nemá to vnější důvod. Spíš se dá říci, že k tomu český trh dospěl. Kvalifikovaní investoři zjistili, že tato třída aktiv existuje a že by mohla přinášet zajímavé výnosy. Spolu s tím přišla i nabídka – velké finanční skupiny jako J&T či nověji Penta spustily své fondy a zájmu si všimli i další správci fondů. Otevírají i cestu k investicím do fondů, které kupují firmy po celém světě. Jde to ve vlnách. Před pěti či deseti lety tu byla obrovská vlna nemovitostních fondů, dnes je jimi trh zavalený. A teď rezonuje nový příběh: private equity.
Je v Česku v oblasti private equity dostatek investičních příležitostí?
Do určité velikosti fondu ano. Dlouhodobě spolupracujeme například s brněnskou investiční společností Jet Investments, která se zaměřuje na nákup majoritních podílů v průmyslových společnostech. Spustili již tři private equity fondy, nyní startují venture fond. Museli se postupně začít dívat i na další trhy. Pokud chcete mít velký fond v objemu několika miliard korun, nebude pro vás v Česku dostatek investičních příležitostí. Záleží také na tom, jak široce vymezíte pole působnosti toho fondu z pohledu odvětví. Užší zaměření obvykle znamená menší výběr.
Vedle fondů, které investují do private equity nebo poskytují kapitál startupům, vznikají i fondy, které se zaměřují na privátní dluh. Čím se odlišují?
Základní rozdíl spočívá v tom, zda investují kapitál nebo půjčují peníze. V případě private equity či venture kapitálu investují do majetkových podílů. Rozdíl je ve fázi, kdy do firmy vstupují.
Venture kapitál většinou – na rozdíl od andělských investorů – financuje startupy, které už mají produkt a první tržby, ale potřebují kapitál na růst. Private equity investuje do zavedených firem s historií, které jejich původní vlastník prodává nebo se právě restrukturalizují.
Dluhové fondy si naopak nekupují podíl na firmě, nepodílejí se na růstu její hodnoty, ale firmě místo toho poskytují půjčku. Ze strany českých investorů to nyní není tolik vyhledávané, ale o to možná zajímavější. Pokud si zakladatelé startupů věří, že jednou z nich skutečně bude „jednorožec“, může být tato cesta výhodnější než prodej podílu. Pro věřitele nabízí předvídatelný výnos, obvykle kolem 20 až 25 procent. Proti tomu u venture kapitálu máte neomezený výnos, ale vyšší riziko, že startup vůbec neuspěje. U venture dluhu ho měníte za předvídatelný, omezený výnos s nižším rizikem – firma může dluh splatit, i když se nestane jednorožcem.
Kdy dává smysl, aby investor zařadil do svého portfolia podobné fondy?
Investor by měl mít pestré a diverzifikované portfolio. Pokud už máte private equity, dává smysl přidat venture nebo private debt pro rozložení rizika. Pokud začínáte, je vhodné nejprve budovat portfolio z akcií, dluhopisů a nemovitostí a teprve poté přidávat alternativní investice, jako jsou private equity nebo venture dluh.
Jak funguje diverzifikace v rámci těchto fondů?
Na fondy kvalifikovaných investorů se nevztahují přísná regulační pravidla jako na fondy pro retailové klienty. Mají volné investiční limity. Můžete investovat sto procent do jednoho aktiva nebo portfolio rozložit mezi stovku aktiv po jednom procentu.
V Česku jsou nyní na trhu dva hlavní typy private equity fondů. Zmiňované fondy J&T nebo Penta jsou zaměřené na jednu konkrétní skupinu, do které investoři vstupují. Skupina je sice vnitřně diverzifikovaná, ale řízená jedním vedením. Myslím, že tento model je v Česku úspěšný a bude se dále rozšiřovat.
Druhý typ private equity fondů nakupuje různá aktiva. Investoři se tak podílejí na více konkrétních firmách místo jedné skupiny. Nový fond Conseq BNP Paribas Co-Invest Fund 2, který spouštíme společně s BNP Paribas, funguje tímto způsobem – nejprve se vyberou prostředky, následně investuje do firem, nějakou dobu se spravují a nakonec prodají, čímž se fond uzavře. Investoři díky tomu mají širokou diverzifikaci napříč trhy.
Fond, který spouštíte, je takzvaný feeder fond. Co přesně to znamená?
Podkladový neboli master fond vytvořila a spravuje skupina BNP Paribas. Je určený především velkým investorům, jako jsou banky, pojišťovny či penzijní fondy, a minimální investice činí milion eur. V Česku se přímo nenabízí, protože BNP zde nemá vlastní distribuční síť.
Nám se tenhle fond líbil a chtěli jsme ho zpřístupnit i českým investorům. Založili jsme proto feeder fond pod hlavičkou Conseq. Tento fond spravujeme my, nese naše jméno, ale jeho jediným aktivem jsou podíly v master fondu BNP Paribas. Nepřidáváme žádné vlastní investiční strategie, pouze zprostředkováváme přístup k master fondu. Jako české FKI umožňuje fond vstup už od milionu korun, nabízí měnové zajištění a řízení likvidity. Investoři tak přes nás nepřímo investují do zmíněného francouzského fondu.
Čím vás právě tento fond zaujal?
Tento fond podle nás odpovídá tomu, jak by měl vypadat správný private equity fond – je vysoce diverzifikovaný, investuje napříč vyspělou Evropou a míří na velikost 800 až 900 milionů eur. BNP Paribas má v tomto oboru zkušenosti a prokázala, že to umí. Private equity je podstatně rizikovější než standardní akciové investice. Zatímco na burze cenu určuje nabídka a poptávka velkého množství investorů, v přímém prodeji záleží na individuálním vyjednávání. To s sebou nese riziko špatného načasování či ocenění. Proto je klíčové, aby ho spravoval silný a zkušený hráč. BNP Paribas jako největší banka eurozóny s týmem analytiků a expertů zaručuje vysokou profesionalitu a snižuje riziko neúspěchu.
Z kolika firem bude složeno portfolio fondu?
Měl by zahrnovat 40 až 50 společností. Nyní je v něm už 13 společností. Jednou z nich je například rakouská skupina Vamed, která provozuje rehabilitační kliniky po celé Evropě. V Česku má sedm zařízení, mimo jiné i rehabilitační kliniku Malvazinky. Ve fondu je třeba také německý tradiční výrobce elektrických kladkostrojů Liftket či francouzsko-belgický výrobce léčiv SERB. Jde o koinvestiční fond – BNP Paribas investuje společně s dalšími velkými private equity hráči.
Jaká je očekávaná výnosnost u private equity – a jak je to v případě tohoto fondu?
Investoři do private equity cílí na vnitřní výnosovou míru nejméně v rozmezí 20 až 30 procent ročně. To je výrazně více ve srovnání s veřejně obchodovanými akciemi, jejichž historická výkonnost se pohybuje mezi sedmi a deseti procenty. Výnos pro koncového investora v případě našeho fondu by se měl pohybovat mezi 12 a 14 procenty ročně. Je třeba započítat veškeré náklady fondů i transakcí, včetně měnového zajištění. A také to, že fond nevyužije peníze ihned. Obvykle se totiž zaváže k investování určité částky a posílá ji postupně podle požadavků fondu. Feeder fond tento proces zjednodušuje – investor vloží celou částku hned a nemusí řešit jednotlivé výzvy k investování, ale peníze se přesto alokují postupně.
A jaký je u fondu investiční horizont?
Fond má předem naplánovaný konec, funguje v uzavřeném desetiletém cyklu s možností prodloužení o dva roky. To pro případ, že by přesně za deset let nebyla vhodná doba k odprodeji firem z portfolia. První rok probíhá sběr peněz, poté následuje pětileté investiční období, kdy fond nakupuje firmy a případně reinvestuje zisky. Druhá polovina cyklu je určena pro prodeje aktiv a návrat investic investorům. Vstup do fondu je možný pouze v určitém období – aktuální „okno“ je otevřeno do konce dubna. Pokud se fond do té doby nenaplní – a je to pravděpodobné, přijdou další možnosti ke vstupu do fondu ještě v červnu a v září. Jakmile se fond uzavře, nelze do něj vstoupit. Výnosy se však začínají vyplácet postupně po pátém roce, kdy dochází k prodeji jednotlivých společností, až do úplného ukončení fondu.
V Consequ jste nedávno spustili pro kvalifikované investory také Jet Venture 1 fond fondů. Na co se přesně zaměřuje?
Zaměřuje se na startupy v rané fázi rozvoje. Na rozdíl od jiných venture kapitálových fondů však neinvestuje do běžných IT startupů, jako jsou e-commerce platformy nebo hudební streamovací služby, ale výhradně do průmyslových inovací. Jednou z prvních investic fondu je společnost Partory, která se zaměřuje na digitalizaci procesů ve strojní výrobě. Jejím cílem je usnadnit firmám zadávání výroby jednotlivých dílů tím, že automatizuje celý proces od návrhu po výrobu, čímž zefektivňuje dodavatelské řetězce v průmyslu. Fond plánuje investovat do 15 až 20 společností, přičemž celková velikost fondu by měla dosáhnout přibližně 250 milionů eur. Nesoustředí se pouze na český trh, ale i na startupy v Německu a širší střední Evropě. Vzhledem k tomu, že fond vstupuje do firem v počáteční fázi, jsou investice rizikovější než u private equity, na druhou stranu však nabízí vyšší potenciální výnos.
Petra Nová
Copywriterka, externí spolupracovnice NextPage Media. Kromě hrátek s písmenky se jako absolventka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zajímá i o historii. Ráda se toulá po světě i vlastní domovině a má blízko i k fotografii. Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem