Až do konce 15. století měla Indie podle OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) největší podíl na tvorbě světového HDP, odkud ji sesadila Čína. Tu potkal stejný osud zhruba v polovině 19. století, kdy industrializace dostala do čela Evropu a Spojené státy americké. Mezi dvěmi světovými válkami ve 20. století měly už Indie a Čína podíl na světovém HDP jen kolem 5 procent, o 25 procentních bodů méně než v dobách své největší slávy. Podle odhadů drtivé většiny analytiků se však obě země na výsluní vrací, a to spolu s dalšími velkými státy, Brazílií a Ruskem.
Finanční krizese zemí BRIC (zkratka z počátečních písmen výše uvedených rozvíjejících se zemí, tedy Brazílie, Rusko, Indie, Čína) dotýká o něco více než vyspělých států. Zatímco americký index Standard &Poor’s a německý DAX spadly za rok o necelých 50 procent, tak země BRIC, umazaly od svých maxim minimálně ještě o deset procent víc. Výjimkou je Rusko, kde index RTS kvůli konfliktu v Gruzii a ostřejší rétorice vůči Západu ztratil od květnového maxima (2487,92 bodů) bezmála osmdesát procent. „Prohlubující se recese v USA a finanční krize zasáhnou BRIC velmi tvrdě,“ cituje Forbes analytikaAlexe Patelise z Merrill Lynch. „Odhadovaná čísla růstu HDP zemí BRIC ale stále zůstávají na solidních úrovních,“ tvrdí Brian Deacon, analytik Fortis Investments.
Dopad na každou zemi BRIC je jiný. Útlum poptávky USA a Evropy pocítí Rusko v ceně ropy. Číny se dotkne v nižším objemu exportu a Indie a Brazílie v nižším přílivu zahraničních investic. Objevují se i názory, které se dají parafrázovat ve smyslu: „všechno zlé je k něčemu dobré“. Hospodářský růst v těchto zemích prý hrozil takzvaným „přehřátím“. V takové situaci investoři uskutečňují i projekty, které se později mohou ukázat kvůli přehnanému optimismu nevýnosné a následné vystřízlivění může mít nepříjemný dopad na ekonomiku. Přehřátí i inflacido jisté míry pro tyto země řeší sama finanční krize. Ta dělá to, čeho chtělo docílit hodně politiků v rozvojových zemích, tedy snížit hospodářský růst. „Růst brazilské ekonomiky se může trochu ochladit, ale útlum nebude tak velký,“ míní Brian Deacon, který právě Brazílii považuje za nejperspektivnější zemi BRIC. Vývoj, kterým prošly země BRIC za poslední roky, naznačuje, že mohou být schopné ustát zahraniční turbulence a nebudou se opakovat finanční krize z let 1997 v Asii a 1998 v Rusku.
Experti tvrdí, že z krátkodobého pohledu je tedy výhled negativní. Přesný odhad budoucího krátkodobého vývoje komplikuje to, že není mnoho dat z minulosti, která by pomohla budoucí vývoj odhadnout. Výhled se zlepšuje při pohledu do vzdálenější budoucnosti. „Ve středně a dlouhodobém horizontu hlavní rozvojové ekonomiky zemí Brazílie, Číny, Indie a Ruska zůstanou motorem světového hospodářského růstu,“ cituje server britského deníku Telegraph analytika Garyho Dugana. V horizontu dvou až tří let by se investicedo tohoto regionu měla opět vyplatit. Tyto země mají stále vysoké tempo růstu, uskutečnují strukturální reformy a mají stále nízké výrobní náklady,“ zobecňuje silné stránky zemí BRIC Petr Pokorný, ředitel oddělení Securities Trading LBBW Bank, a dodává: „Hlavní vnitřní hrozby pro tyto státy představuje nejistá politická situace a možný odklad některých důležitých reforem.“
I přes nynější velké propady ale mohou být třeba dlouhodobí majitelé podílových listů či akcií z těchto zemí spokojení. Publikace Goldman Sachs o zemích BRIC vydaná před rokem uvádí, že od roku 2001 do roku 2007 vzrostl brazilský index o 369 procent, indický téměř o 500 procent, ruský o 630 procent a čínský o 201 procent. „Věřím, že země BRIC budou pravděpodobně v blízkých měsících investoři vyhledávat jako úschovu peněz, které budou dostávat za americké akcie, jež budou prodávat z obav o osud ekonomiky USA,“ míní Brian Deacon.
Investovali byste do fondů či akcií zaměřených na země BRIC? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem