Zdroj: Shutterstock
Průzkum, který proběhl ve spolupráci s agenturou Ipsos, zjišťoval, jaký postoj má česká a slovenská populace k bankám, správě financí, investování či inovacím. Společnost EY ve většině zkoumaných témat srovnává závěry s průzkumem, který udělala před pěti lety. Letos se věnovala navíc investicím a poptávce po udržitelných produktech.
Ze srovnání dat mezi lety 2018 a 2023 vyplynulo, že zákazníci sice oceňují snahu bank o digitalizaci, na druhou stranu podle nich není dostatečná a banky pokulhávají především v komunikaci. „Zdá se, že obří investice bank do komunikace a digitalizace nepadly na úrodnou půdu. Je ale třeba vnímat i to, že se za posledních pět let ohromně zdigitalizovala celá společnost. Klienti jsou teď mnohem náročnější na digitální služby než před pandemií covidu,“ říká Marianna Avalová, partnerka EY ČR z oddělení consultingu pro finanční instituce.
V Česku i na Slovensku klesla důvěra v banky a klienti tvrdí, že pro ně tyto instituce přestaly být snadno dostupné. Před pěti lety hodnotily dostupnost bank pozitivně ještě asi tři čtvrtiny Čechů a Slováků, teď je to v obou případech 59 procent.
Graf zvětšíte kliknutím
Asi polovina lidí by neváhala změnit poskytovatele finančních služeb, kdyby objevila jiného, který poskytuje lepší online služby. Ještě v roce 2018 to byla přibližně třetina Čechů i Slováků.
Respondenti jsou vůči bankám přísnější také v požadavcích na environmentální ohleduplnost. Víc než polovina Čechů (a skoro dvě třetiny Slováků) považuje za důležité, aby bankovní produkty a služby byly šetrné k životnímu prostředí a aby v tomto ohledu byly banky důsledné.
Mezi méně překvapivé závěry patří hojnější využívání mobilního či internetového bankovnictví. Ještě před pěti lety nevyužívalo smartbankingových platforem asi polovina lidí, dnes je to kolem desetiny klientů bank (v Česku 12 procent, na Slovensku jen sedm). Přibližně třikrát narostly také mobilní platby.
„Co se týče inovativních platebních metod, jsou Češi poměrně ostýchaví. Lze to vidět při srovnání se Slovenskem, kde jsou lidé více nakloněni inovacím a mají větší ochotu je zkoušet. Například platby hodinkami by tam rádo vyzkoušelo 24 procent respondentů oproti 14 procentům v Česku,“ dodává Marianna Avalová.
Podle průzkumu EY Consumer Banking Survey 2023 investuje víc než polovina Čechů a Slováků. Část věnovaná investicím ve srovnávacím průzkumu z roku 2018 chyběla, podle jiných seriózních dat se dá ale vypozorovat nárůst zájmu o investování. Například průzkum Asociace pro kapitálový trh z roku 2022 říká, že pravidelně investuje asi 35 procent Čechů.
Hlavní výhody investování spatřují respondenti v obou republikách především v zabezpečení se na důchod a lepších výnosech než na běžném účtu v bance.
Pokud jde o investiční produkty, tak nejvíce důvěřují podílovým fondům, akciím a nemovitostem, necelá pětina Čechů či Slováků má zainvestováno v kryptoměnách a dluhopisech.
Graf zvětšíte kliknutím
Víc než 40 procent respondentů v obou republikách neinvestuje vůbec. Nejčastějším důvodem je nedostatek peněžních prostředků, dál přežívají vesměs zažité stereotypy spojené s investicemi.
„Nemám v to důvěru, nerozumím tomu, je zde vysoké riziko. To jsou po konstatování nedostatku prostředků nejčastější odpovědi. Zhruba dvě třetiny Čechů a Slováků si nemůžou dovolit dát měsíčně stranou 5000 korun na investice, méně než tisícovku si stranou nemůže dát necelá třetina Čechů i Slováků,“ konstatuje Avalová z EY.
Graf zvětšíte kliknutím
Hynek Just
Sdílejte článek, než ho smažem
