Zdroj: Shutterstock
Už několik kvartálů po sobě čekáme, až se začne vysoká inflace zakusovat do spotřeby a zisků společností. Největší pozornost se opět upírá na velké technologické společnosti. Ty má v portfoliích většina investorů a jejich akcie jsou nadále na „luxusních“ úrovních. Navzdory stále rostoucím úrokovým sazbám i inflaci, která sice zpomaluje, ale zatím dramaticky neklesá – tudíž je stále problémem číslo jedna.
Po krachu tří středně velkých amerických bank se investoři rozhodli „schovat“ před větším problémem ve finančním sektoru do velkých technologických jmen. Firmy jako Apple, Microsoft, Google, Facebook (Meta) nebo Nvidia mají jedno společné. Nepotřebují k dalšímu růstu cizí kapitál a jsou dnes už spíš sekulární, tedy nepodléhají ekonomickým cyklům.
Může to znít zvláštně. Prodávají produkty a služby přímo spotřebitelům, a ekonomický cyklus by tedy na ně vliv mít měl, ale zdá se, že pravda je opačná.
Na jejich produktech a službách jsme totiž příliš závislí a není úplně jednoduché bez nich fungovat.
Finančním trhům se Štěpán Hájek začal věnovat před víc než deseti lety ještě na vysoké škole. Přes různé druhy analýz se dostal až k fundamentálním analýzám jednotlivých akciových sektorů. Později se zaměřil na vývoj makroekonomických trendů, které vnímá jako hlavní hybnou sílu finančních trhů. Tím se začal prodlužovat jeho investiční horizont. Část svého portfolia ale pořád spravuje aktivně. Ve společnosti XTB pro klienty připravuje pravidelná videa a zprávy o dění na finančních trzích. Vystupuje rovněž v médiích.
Gmail od Googlu používá téměř každý z nás, stejně tak inzerci na Google Search vypínají firmy jako poslední. Microsoft má velmi diverzifikovaný byznys, který není pouze o licencích MS Office, ale také o cloudu, který využívají další korporace. Podobně na tom je Amazon nebo Apple, který se dnes transformuje na finančnětechnologickou společnost a nejvíc roste v segmentu služeb, kde má platební službu ApplePay. Nedávno také zavedl spořicí účet nebo možnost rozdělit platbu v jakémkoliv obchodě na čtvrtiny.
Výsledky těchto společností za první kvartál nedopadly vůbec špatně. Dokonce ve víc než 90 procentech překonaly očekávání analytiků. Investorům, kteří se bojí větší krize ve finančním systému, to k nákupům stačilo. Ale budou akcie v růstu pokračovat? Podle očekávání jejich managementů ano, ale nesmíme zapomínat, že s vysokou inflací žijeme víc než rok a destrukce poptávky v určitých segmentech už začala.
Řada investorů sleduje akciové indexy a řídí se jejich výkonností. Jenže indexy nejsou jednolité: většinu zisků od začátku roku vytvořilo osm největších firem, zbytek akcií je ve ztrátě. Vracíme se tedy zpět k inflaci a úrokovým sazbám. Některé centrální banky už avizovaly, že sazby budou muset jít ještě výš, jelikož trh práce je příliš silný a tlačí na mzdy, spotřebu a také inflaci. Tak je to i v USA, kde trh práce zpomaluje, ale stále je velmi odolný.
Ekonomika si za poslední dekádu zvykla na vysoké úrokové sazby a je závislá na úvěrech. Sazby musí zůstat výš delší dobu, alespoň dokud inflace výrazněji neklesne. Zachrání nás tedy alespoň ty drahé úvěry?
Nevypadá to tak. Úvěrování za první dva týdny od kolapsu tří bank v USA kleslo nejvíc v historii. Úvěrové podmínky se pravděpodobně ještě víc utáhnou, jelikož banky sčítají ztráty jak z defenzivní, tak z rizikové části portfolia. Jednoduše nemají dostatek likvidity a uprostřed velké nejistoty se jim do půjčování ani moc nechce. To už dnes snižuje dostupnost úvěrů a někdy v budoucnu vyústí v nižší zisky společností a také pokles cen akcií.
Technologických gigantů se to dotkne pravděpodobně až se zpožděním, ale cítit to budou. Aktuální ocenění je tedy velmi iracionální a těžko se hledá, proč by měly dál růst. Kdykoliv nás ale může překvapit spotřebitel, který se nebojí utrácet a možná, že vydrží vysokou inflaci a bude dále podporovat ekonomiku. To je však proti pravidelnému ekonomickému cyklu, který se opakuje jako den a noc. Centrální banky to můžou zachránit, ale jenom za cenu další inflace – což nikdo nechce. Prostor pro další růst je tedy velmi omezený, ačkoliv velké firmy jsou opět o něco větší.
FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.
Sdílejte článek, než ho smažem
