V prosinci se inflace přiblížila 16 procentům, což se nevalně odráží na úsporách. Jak se za těchto okolností starat o peníze?
To je otázka za milion dolarů. Když vezmu v potaz poměr riziko–výkon, tak bohužel žádná standardní investiční aktiva, která by inflaci překonala, nevidím. Samozřejmě existují nástroje, mezi nimi i crowdfunding, které se svým výnosem inflačním číslům blíží, ale ty ostatní jako akcie, kryptoměny nebo některé dluhopisy nemají šanci. Na druhou stranu, taková situace musela po dvanácti letech růstu nastat. Stěžejní je nepanikařit a nevyprodávat portfolia. Pokud jste investor, který má portfolio nastavené dlouhodobě, tak vězte, že se za dva, za tři roky všechno přežene.
Investiční portfolio byste v tuto chvíli tedy neměnil?
To jsem úplně říct nechtěl. Peníze se nevydělávají v booming marketu, tedy když trh vzkvétá, ale v bear marketu, kdy naopak dlouhodoběji klesá. A my v tom bear marketu – medvědím trhu – minimálně u některých aktiv jsme. Každý investor by se měl na svoje portfolio podívat a pracovat s ním – přeskupit ho tak, aby do něj získal hotovost nebo ji začal kumulovat. Příležitosti k nákupu různých aktiv se už začínají objevovat a budou i nadále přibližně do počátku roku 2024.
Kam byste doporučil investovat začátečníkům?
Základní aktiva zůstávají stejná. Akcie, dluhopisy, komodity typu zlato, stříbro. Pak jsou to nemovitosti, které mám osobně velmi rád, vlastní podnikání nebo „alternativní investice“. V uvozovkách proto, že některé se už berou jako standardní, například kryptoměny nebo investice přes crowdfundingové platformy.
Portfolio doporučuji sestavit tak, aby bylo investorovi blízké. Aby aktivům, do nichž investuje, rozuměl. Aby investoval dlouhodobě, bral portfolio jako penzijní fond. Nesmí očekávat, že zbohatne za rok.
Zmínil jste zlato, ke kterému se lidé v krizích často uchylují. Také do něho investujete?
Zlato ani stříbro rád nemám a v mém portfoliu ho nenajdete. Ať už si pořídíte kontrakt, nebo fyzické zlato, tak nic nedělá. Za mě je to mrtvá věc. Potřebuji, aby mi aktivum nějak pracovalo. Ačkoliv tu zlato funguje tisíce let, je ho limitované množství a možná nějaký smysl dává, k mým oblíbencům nepatří.
Jakých chyb se podle vás drobní investoři nejvíce dopouštějí?
Je to vidina krátkodobého zisku. A panika. Skoro každý začátečník extrémně kontroluje své investiční portfolio, čímž sám sebe stresuje. Jakmile zjistí pokles, chce prodávat. Když se naopak hýbne nahoru, zachvátí ho euforie.
Vy na aktivu vyděláváte ve chvíli, kdy ho prodáte. A buď ho prodáte dobře, vygenerujete zisk, nebo podlehnete výkyvům a produkujete ztrátu. Mnoho drobných investorů se také nechá ovlivnit médii a do svých portfolií nakupují aktiva v okamžiku, kdy se o nich hodně mluví, jsou nahoře a nevyplatí se. Základem je tedy koukat na dlouhodobý horizont, kontrolovat investiční portfolio jednou za měsíc a věnovat čas takzvanému DYORu (Do Your Own Research) – vlastnímu průzkumu, kam peníze vložit.
Jak vypadá vaše investiční portfolio?
Část tvoří nemovitosti, kryptoměny, pak akcie a vlastní byznysy. Ačkoliv jsem si nemovitost od roku 2019 nekoupil, teď mi její nákup začíná i přes výši úrokových sazeb na hypotékách dávat smysl. Za rok, za dva hypotéku přefinancuji a místo 6 procent, budu platit 4 procenta. Je nutné se na to dívat v dlouhodobém horizontu. Investování není sprint, spíš maratonský závod.
Spravujete si portfolio sám, nebo si necháváte poradit?
Spravuji si ho sám, ale je to dané tím, že mě to baví. Pokud je člověk schopný zkoumat firmy na akciovém trhu, jednotlivá kryptoaktiva nebo příležitosti v nemovitostech, ať to dělá. V opačném případě je vhodné najít si profesionála.
Vaše firma Fingood se zabývá crowdfundingem. Takových investičních platforem je ale mnoho…
Máte pravdu. Narazíte na evropské či celosvětové platformy, které nabízejí refinancování existujících půjček, a vy tak investujete do už jednou vytvořené půjčky, například Mintos. Pak jsou peer-to-peer (P2P) platformy, kde půjčují lidé lidem, jedná se v podstatě o spotřebitelský úvěr. Tady je fajn si zodpovědět otázku, jestli věříte jejich algoritmu, který říká, že vám ten konkrétní člověk opravdu tu pračku splatí. Dále existují peer-to-business (P2B) platformy s investicemi třeba do dluhopisů. My zas nabízíme investice do úvěru.
V čem se tedy kromě způsobu investice lišíte od ostatních?
Od začátku chceme investorům nabídnout co nejbezpečnější investici. Bezpečnost je pro nás velmi důležitá, ačkoliv samozřejmě není stoprocentní. Nikdy jsme nespolupracovali se startupy, protože je neumíme ocenit a startup ani nemá možnost, jak úvěr zajistit. Dnes máme portfolio zajištěné z 90 procent, přičemž 70 procent tvoří nemovitý majetek a 20 procent movitý. Zbytek jsou úvěry, které jsou ošetřené „papírovou zástavou“. Pokud je ekonomika dané společnosti extrémně dobrá, tak nám jednatel nebo ředitel podepisuje směnku na svoji osobu a v podstatě ručí svým majetkem.
Lišíme se také zmíněným způsobem investice. Nejedná se o dluhopisy, investiční certifikáty, ale o klasický úvěr. Investor je tady v podstatě v pozici banky a půjčuje peníze. Pravidla úvěru jsou předem daná, výnos je zamčený a investor v měsíčních splátkách dostává zpět své peníze – úroky nebo jistinu – záleží na typu splácení úvěru.
Zároveň uvádíme, jaké procento nesplacených úvěrů máme, a člověk si tak může stanovit svou strategii. Když bude investovat do dvaceti úvěrů a jeden nevyjde, výnosy z ostatních mu bezpečně pokryjí ztrátu.
Podle čeho investiční platformu vybírat?
Určitě bych se zaměřil na to, co má platforma za sebou – kolik úvěrů zainvestovala, kolik peněz vrátila investorům, kolik investorů tam dnes je, jaká je míra nesplácení. Nově by měla každá investiční platforma získat crowdfundingovou licenci od ČNB, která umožňuje podnikat po celé Evropské unii.
Crowdfunding se bere jako alternativní investice. Kolik procent z celého portfolia by měl tvořit?
To záleží na víc faktorech. Jedním z nich je věk. Crowdfunding je třeba fajn nástroj pro starší ročníky kolem 60, 70 let, pro lidi, kteří chtějí konzervativní investice s relativně zajímavým výnosem. Pro začínající investory ve věku 20 až 30 je vhodnější zainvestovat do rizikovějších typů aktiv, protože před sebou mají několik hospodářských cyklů. Ta aktiva se na dlouhodobém horizontu protočí a peníze vydělají i přesto, že se v průběhu ekonomických recesí objeví propady. Záleží tedy na věku nebo na postoji k riziku.
Crowdfunding nekopíruje trh jako ostatní aktiva. Před inflací jsme nabízeli zhodnocení 6 až 8 procenta, dnes je to 12 procent. Akciový index S&P 500 před inflací dosahoval výnosu plus 20 procent, dnes minus 20 procent. Crowdfunding jde proti trendu. Pokud zainvestujete do úvěru s 12procentním ročním zhodnocením na tři roky, tak prostě tři roky dostáváte 12 procent, ať se děje na trhu cokoliv. V tomto směru jde o relativně konzervativní nástroj. Máte přesně dané podmínky s uzamčeným výnosem ve střednědobém horizontu 1 až 4 roky. Nasměrovat tam 10 až 20 procent z celého portfolia je zdravá věc.
Zdroj: peníze.cz
Lucie Weissová
Vystudovala angličtinu a češtinu na Pedagogické fakultě UK. Na mediálních studiích FSV to dotáhla skoro do finále. Začínala jako copywriter a editor v marketingu, nyní si rozšiřuje obzory ve vydavatelství NextPage Media.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem