Zdroj: Shutterstock
Akciové trhy mají letos za sebou největší růst od roku 2009. Hodnota indexu MSCI World sestaveného z akcií přibližně 1600 největších burzovně obchodovaných společností na rozvinutých trzích stoupla o 30 procent.
Dařilo se akciím v USA i Evropě. V USA byly nadále hlavním tahounem technologické společnosti – tentokrát zejména Alphabet (Google), Microsoft, Apple a Tesla. Slabší výsledky zaznamenaly akorát rozvíjející se trhy, výraznější pokles postihl akcie v Číně a Brazílii.
Český akciový trh patřil k nejlepším na světě: hodnota indexu PX stoupla o necelých 40 %. Velkou zásluhu na tom mají ČEZ a banky.
Ceny akcií rostly napříč celým trhem, ve všech sektorech. Důvodem byl výrazný růst tržeb a zisků, který předčil veškerá očekávání ekonomů. Tempo růstu akciových trhů je samozřejmě neudržitelné, nicméně zdá se, že pozitivní nálada by mohla přetrvat i v dalším roce. Ale uvidíme.
Klikněte pro zvětšení. Zdroj: FINEZ
Ceny komodit na burze v roce 2021 prudce stouply. Nejvíce stouply ceny energií, ropa zdražila o 60 %, plyn o 70 %, uhlí o 100 % a cena elektřiny na burze vyskočila na čtyřnásobek. Stouply také ceny průmyslových kovů: hliník o 40 %, zinek o 30 % a měď o 20 %. Zemědělské komodity rovněž výrazně zdražily: rýže o 20 %, pšenice a kukuřice o 30 % a káva dokonce o 80 %. Pouze drahé kovy (zlato, stříbro) mírně zlevnily.
Klikněte pro zvětšení. Zdroj: FINEZ
Nemovitosti v Česku dál zdražovaly. Za pět let stouply ceny bytů skoro na dvojnásobek.
Úroky u hypoték však rostou a míří k 5 %. Kvůli tomu výrazně opadne poptávka – takže se dost dobře může stát, že po 10 letech na trhu bude více prodejců než kupců a ceny bytů pak klesnou.
Nemovitostní fondy za rok 2021 nakonec vykážou velmi dobré výsledky, u většiny se zhodnocení bude pohybovat kolem pěti až osmi procent. Nejvyšší výnos bude mít fond Accolade Industrial zaměřený na skladové a logistické areály – jen za tři čtvrtletí vydělal přes 20 %.
I v roce 2022 by vesměs všechny nemovitostní fondy měly mít velmi dobré zhodnocení, protože s inflací každý rok roste nájemné, a potažmo s vyšším cashflow z pronájmu pak také ocenění hodnoty nemovitostí. Stejný princip platí i pro zemědělskou půdu – i zde můžeme se zvýšenou inflací očekávat vyšší výnosy.
Klikněte pro zvětšení. Zdroj: FINEZ
S rostoucími úrokovými sazbami začala česká koruna výrazněji posilovat k euru. S koncem roku už se kurz pohybuje kolem 25 korun za jedno euro. V příštím roce pravděpodobně bude dál klesat, odhadem k 24 korunám za euro a možná i více.
Jelikož euro ale v uplynulém roce výrazněji oslabilo k dolaru a libře, tak vůči těmto měnám koruna rovněž oslabila. Zde si netroufám další vývoj odhadovat.
Klikněte pro zvětšení. Zdroj: FINEZ
S rostoucí inflací některé centrální banky začínají zvedat úrokové sazby. Ta česká patří v tomto směru k premiantům. Díky tomu také rostou úrokové výnosy u českých dluhopisů, zároveň s tím ale klesá jejich tržní cena.
Dluhopisové fondy za rok 2021 proto vykazují špatné výsledky, zpravidla ztrátu nebo výnosy maximálně jedno až dvě procenta. S růstem úroků nicméně aspoň trochu roste budoucí výnosový potenciál českých dluhopisů.
Přesto jsou úroky u státních dluhopisů nadále výrazně nižší než inflace. Jedinou smysluplnou investicí byly v roce 2021 státní protiinflační dluhopisy, jejichž úrokový výnos je dán růstem indexu spotřebitelských cen.
Vyšší úroky nabízí také různé podnikové dluhopisy, ale zde je výrazně větší kreditní riziko. V uplynulém roce se do insolvence dostala řada firem včetně poměrně velké skupiny Arca Investments. A další budou zcela jistě následovat.
Klikněte pro zvětšení. Zdroj: FINEZ
Inflace v roce 2021 nabrala na tempu. Za listopad dosáhla meziročně šest procent – a v lednu, až se do indexu spotřebitelských cen projeví skokové zvýšení cen energií, může být inflace odhadem na osmi až deseti procentech.
Česká národní banka proto v posledních měsících prudce zvedá úrokové sazby. Na spořicích účtech brzy budou úroky tři až čtyři procenta. Jenže v porovnání s nynější inflací to je žalostně málo.
Kdo chce chránit úspory před inflací, musí peníze investovat. Nejkonzervativnějším řešením byly státní protiinflační dluhopisy. Vyšších výnosů lze pak potenciálně dosáhnout u rizikovějších nebo méně likvidních investic.
Klikněte pro zvětšení. Zdroj: FINEZ
O autorovi: Jan Traxler je privátní investiční poradce a zakladatel fondu Otakar, podfond FINEZ SICAV
Jan Traxler
Sdílejte článek, než ho smažem
