Alternativní investice je to, co vám váš bankéř sám od sebe nejspíš nenabídne. Rád se rozmluví o spořicích účtech, o akciích a dluhopisech, ale o moc dál se pravděpodobně nedostane. Jistě, akcie a dluhopisy patří do základů každého investičního portfolia. Při jeho budování je dobré právě u nich začít. Ale je škoda u nich i skončit. Investice by neměly být černobílé a existuje řada způsobů, jak si okořenit portfolio. Zhodnocovat se můžou i komodity, kryptoměny, sběratelské předměty nebo třeba investiční alkohol.
Dobrá je jiná otázka. Proč vlastně do alternativ investovat? Odpověď je v první řadě diverzifikace. Různé třídy aktiv z finančních trhů – tedy například akcie a dluhopisy – by se na papíře měly pohybovat v různých směrech. Pokud cena jednoho typu aktiv klesá, aspoň částečně by to měl vyvažovat růst ceny jiné třídy. Jenže když přijde výraznější pokles, úplně to neplatí. To, co ale v minulosti spolu s klasickými cennými papíry nepropadávalo – tedy co s nimi historicky vykazuje jen malou míru korelace –, to jsou právě alternativní investice.
Martin Jaroš je jednatel Portu Gallery.
Platí to zejména pro investice fyzické, jako jsou sběratelské předměty nebo umění. Takové alternativy ale nenakupujete jenom kvůli diverzifikaci. Přichází čas na druhou odpověď na otázku Proč alternativy? A ta zní Kvůli výnosu. U mnoha takových předmětů může cena v čase příjemně růst. Potenciál zhodnocení ale přirozeně jako vždycky vyvažují vyšší rizika.
A pak je tu ještě odpověď třetí. O nic míň podstatná než odpovědi předchozí. Do alternativ lidé často investují, protože je to prostě baví. Obzvlášť mezi sběratelskými předměty se dá snadno najít oblast, která nebude mít jen potenciál budoucích výnosů, ale bude vás taky – nebo dokonce především – zajímat a bavit.
Kromě pozitiv mají ovšem alternativní investice i úskalí. U akcií na burze se během obchodního dne neustále aktualizuje tržní cena. Máte k dispozici takřka dokonalé informace o tom, za kolik můžete prodat. To umělecké a sběratelské předměty nebývají příliš likvidní a určit jejich cenu je spíš věc správného odhadu. Obzvlášť pokud jde o předměty jedinečné. A nakonec i samotná cena může být těžko pokořitelnou překážkou. Koupit s milionovým portfoliem jako investici umělecké dílo za 300 tisíc korun je ohromné riziko, do jakého by se investor neměl pouštět.
Jaké jsou tedy možnosti? Začít jde naštěstí i s menšími částkami. V posledních letech se alternativní investice otevírají drobnějším investorům. K dispozici jsou kryptoměnové směnárny, private equity fondy nebo online investiční galerie. Není tedy potřeba vyrážet pokoušet štěstí do neznámých vod. Správu můžete přenechat odborníkům, kteří například sběratelským předmětům doopravdy rozumějí. Vyberou pro vás vhodnou příležitost, obstarají všechny náležitosti, a jakmile se objeví dobrá nabídka, zařídí i prodej. Stejný servis na vás čeká, i když z celého investičního předmětu vlastníte třeba jen jednu tisícinu.
Ale pokud si věříte, že máte v určité oblasti dostatečné know-how a zároveň cenově dostupné možnosti investice, můžete si to zkusit sami. V obou případech platí, že alternativní investice by měly v portfoliu plnit spíš doplňující funkci a nesmíte si je nechat přerůst přes hlavu. Opomíjet je ale úplně by byla škoda.
FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.
Sdílejte článek, než ho smažem
