Minulý čtvrtek přebírali čtyři Češi v pražském domě OSN ocenění od společnosti Microfinance za to, že investovalisvé peníze přes jejich firmu do Mexika. Užitek z jejich investice měly chudé mexické vesničanky, který díky nim mohly začít podnikat. „Peníze šly na místo, kde za nimi může být vidět konkrétní případ,“ říká Linda Hanyková z Microfinance.
Investor využije služeb zprostředkovatele, aby peníze dostal k mikrofinanční instituci v Mexiku. Ta pak podporuje budování civilizačních struktur v izolovaných, zapomenutých regionech. Půjčuje hlavně tzv. Villige Banks, což je skupina 15 až 35 osob - nejčastěji žen -, které se půjčují menší částky od 100 dolarů. Pracovník mikrofinanční instituce, Credit Officer, nezkoumá podnikatelský plán. Druhou strukturou, kdy si lidé mohou půjčit větší sumu peněz, jsou Solidární skupiny zhruba osmi lidí (od 500 dolarů). Zde už Credit Officer zkoumá podnikatelský plán.
Míra nesplacených úvěrů je nižší než u komerčních bank. Je to dáno zejména vzájemným ručením příjemců úvěru. Pokud dlužník nesplácí, je s ním situace konzultována, následuje případné prodloužení splátek či restrukturalizace dluhu. Pokud i dále neplatí, nastupují ostatní, kteří si půjčili peníze. Ti musí úvěr za kolegu zaplatit. Vzhledem k zachování vlastní dobré pověsti, udržení společenských vazeb a také motivaci získat další úvěry, jsou peníze běžně spláceny.
Ženy z mexického státu Oaxaca, kterým mikroúvěry pomohly, neměly nic, děti nechodily do školy, ale pomáhaly s prací. Jejich domov se ale nachází v místě, kde je úrodnápůda. A toho se rozhodly využít. Sdružily se ve Village Bank „20 de Noviembre“, což je skupina osob, která může přijímat mikroúvěry od mikrofinanční instituce. Za peníze si koupily semena rostlin – orchidejí, palem, citrusovníků či kávovníků.
"Z chudých žen se během čtyř cyklů mikroúvěru (jeden cyklus trvá čtyři měsíce) staly nezávislé úspěšné podnikatelky,“ říká Hanyková a dodává: „Jejich děti řádně navštěvují školy a jejich životní standard se velmi zvýšil.“ Dnes se této komunitě podařilo vybudovat i skleník. „Dosáhnout bohatství trvá ale samozřejmě dlouho,“ tvrdí Rafael Jacinto Garcia z CrediComún, což je mikrofinanční instituce v Mexiku, s kterou česká firma Microfinance spolupracuje. „Mikroúvěr pomáhá k lepšímu životnímu standardu. Věřím, že možnost užít malý objem peněz je velká příležitost,“ říká Rafael.
I pomalé zlepšení je dobré. „Naše kultura je odlišná. Lidé nepotřebují dosáhnout rychle bohatství. Stačí jim, když vidí, že se situace rok od roku mírně zlepšuje,“ poukazuje na rozdíl individualistické západní a tradiční latinskoamerické kultury Mario Rechy, poradce ekonomického výboru mexického senátu. Příkladem dává ženu prodávající „tamal“ - plněné kukuřičné listy, tradiční mexickou pochutinu. „O víkendech, když je o tamal zájem, nakoupí tato žena za mikroúvěr suroviny na výrobu plněných kukuřičných listů. Postupně jak vydělává, je schopna produkovat víc a víc těchto kukuřičných listů. Je to podobné, jako kdyby v Praze prodávala hot dogy,“ vysvětluje Rechy.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Rechy dále popisuje situaci v Mexiku. „Většina lidí, kteří žijí na venkově, má jiné představy o tom, co to znamená žít dobře.“ Lidé jsou také více svázáni s půdou a berou si jen to, co zapadá do jejich stylu života. „Proto také není jednoduché měřit užitečnost mikroúvěru,“ upřesňuje Rechy a pokračuje: „Mexiko má kromě soukromého a státního sektoru i sociální sektor, což jsou např. komunální pozemky obývané indiány či rurální společenstva. Naše společnost je pluralitní a měla by najít možnost i pro ty, kteří neuvažují v rámci maximalizace zisku. Měli bychom teď podporovat sociální sektor, který je schopen nabídnout práci a jídlo lidem.“
Mikroúvěry mají pro investory, kteří je financují, výraznou dobrou vlastnost. Mají nízkou míru ohrožených úvěrů – do dvou procent – a přinášejí jim relativně solidní výnos od pěti procent výše. Úroková sazba pro vesničany se pohybuje i v desítkách procent. Většinu z úrokového výnosu spolknou náklady na distribuci úvěrů. Zbytek si rozdělí investor a mikrofinanční instituce.
„Pokud se dlužník dostane do problémů, jdeme za ním a probereme s ním, jak danou situaci řešit, například prodlužením splátkového kalendáře,“ říká Rafael García. Pokud to nepomůže, pak přichází na řadu solidární ručení, tedy ostatní lidé, kteří si vzali půjčku s problémovým dlužníkem, musí nesplácený úvěr zaplatit. To vytváří tlak na dlužníky, aby se snažili úvěr splácet, jinak naruší své vztahy s komunitou „Půjčujeme důvěryhodným osobám. Hlavně ženám,“ tvrdí Rafael.
„Je to alternativa investování a dá se tím také diverzifikovat portfolio,“ říká pan Škvára, který je jedním z Čechů, jehož peníze ženám posloužily, a dodává: „Pro někoho to může být investice, pro někoho pojetí pomoci. Pro mě je to obojí.“
Jsou mikroúvěry dobrým prostředkem pomoci, nebo existují lepší způsoby jak podporovat rozvoj v chudých zemích? Podělte se o názor.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
