Akcie z kuponovky jsou pořád skoro v každé rodině, říká lovec ztracených miliard

Víte, co mi nejde do hlavy? Jak se může stát, že člověk na svoje akcie zapomene.

Řada lidí prostě nevěděla a neví, jak s akciemi nakládat, jak je spravovat, jak být akcionářem. Netušili, jak situaci řešit, za kým jít, komu se ozvat. Takže prvním zásadním důvodem je nízké povědomí o fungování kapitálového trhu. A na to navazuje druhý důvod. Lidi odradila komplikovanost. Měli své starosti, takže akcie vytěsnili, neměli energii cokoli kolem nich řešit.

Akcie přitom na začátku devadesátých let, kdy probíhala kuponová privatizace, byly snad v každé rodině.

A dodnes jsou, jen o tom jejich majitelé nemají ponětí nebo si nejsou jisti, kolik akcií jim zůstalo. Třeba můj budoucí tchán se přiznal, že ví, že nějaké akcie má, ale nechtěl kolem toho nic podniknout. Když jsem přišel s projektem Zapomenuté miliardy, tak jsme mu akcie dohledali a odkoupili je. O nic se nestaral, dostal peníze. Příběh ale vždycky nemusí končit výdělkem. Moje teta si myslela, že žádné akcie nemá. Nějaké se nám podařilo dohledat, firma ovšem byla v likvidaci a její akcie nebyly hodnotné. Na druhou stranu, má teď klid na duši, protože ví, jak na tom je, a mohla svoji kapitolu kuponové privatizace uzavřít.

Daniel Surmař

Zdroj: Zapomenuté miliardy

Pracovní zkušenosti získal během svého působení v několika startupech. Stojí například za ekologickou značkou kvalitního funkčního oblečení Growe nebo fintech startupem Zapomenuté miliardy, který pomáhá lidem nalézt a zpeněžit dávno zapomenuté akcie získané v rámci kuponové privatizace 90. let.

Říkáte, že hledáte deset miliard pro 200 tisíc Čechů. To je slušná suma. Kolik lidí už se vám ozvalo a jaký je jejich průměrný zůstatek?

Do této chvíle se nám registrovalo kolem sta tisíc lidí. Dohledali jsme jim majetek za zhruba 400 milionů korun. Průměrný zůstatek v akciích bývá asi 20 tisíc korun.

Co když akcie mám? Záleží asi na tom, o jaké jde, že? Můžu mít smůlu jako vaše teta…

Je to tak. Záleží na akciích. Můžeme dohledat akcie, které nejsou hodnotné, takže je neodkoupíme. Na druhou stranu, můžeme vám pomoct, když máte takzvané céčkové akcie, to jsou akcie neobchodované na burze. Většina firem se totiž z burzy stáhla, jejich akcie už se neobchodují. Když je to tento případ, musíte projít zdlouhavým kolečkem: založit si majetkový účet, vyplnit investiční dotazník, kontaktovat firmu, jejíž akcie máte. My to vyřešíme za vás. Navíc vezeme balíček akcií jedné firmy od různých akcionářů a naše vyjednávací pozice je pak docela jiná, silnější. Takže vám můžeme garantovat nejlepší cenu za akcii na trhu.

Zmínil jste céčkové akcie. Co béčka a áčka?

S těmi samozřejmě pomáháme taky. Áčkové akcie jsou veřejně obchodované na burze cenných papírů a patří mezi ně třeba akcie O2, Komerční banky nebo Philip Morris. Béčkové jsou obchodované na RM-Systému a jde třeba o akcie Tesla Karlín.

Z dětství si matně pamatuju kuponovou knížku, co měli rodiče. Pochybuju ale, že ji pořád mají. Potřebujete ji k dohledání akcií?

Vůbec. Kuponovka nutná není. Stačí znát rodné číslo žadatele. To je údaj, který se za těch třicet uplynulých let nezměnil. A pak jsou třeba základní údaje, jako je jméno a bydliště, a potřebujeme ověřit totožnost žadatele. Buď můžete vyfotit občanku a potom si udělat selfie a na základě toho víme, že komunikujeme s vámi, nebo si můžete stáhnout výpis z majetkového účtu a úředně ho ověřit podpisem a dokument nám zaslat.

Podle reakcí našich čtenářů i lidí na vašem Facebooku je zájem značný. Zákaznická linka je prý neustále přetížená a splnit, že se ozvete do pěti dní, se zdá být nemožné. Co s tím uděláte?

Ano, uvědomujeme si rezervy. Snažíme se linku posilovat a nově jsme spustili automatickou informační linku, která dokáže odpovědět na nejčastější dotazy i bez operátora. I počet e-mailových dotazů je obrovský. Pět dnů už nyní neslibujeme, ale odpovíme na všechny relevantní dotazy. Bohužel spousta dotazů se týká obecné problematiky kuponové privatizace, různých rad například k listinným akciím a podobně, a na takové dotazy nejsme schopni a mnohdy ani nemůžeme odpovědět. Další se týkají technických obtíží vzniklých většinou na straně našich klientů (nahrávání dokladů, zapomenuté heslo a podobně). Doporučujeme zákazníkům nejprve zkusit na našem webu chatbota nebo hledat odpověď na časté dotazy, v nich najdou odpověď na víc než polovinu dotazů, na které jinak odpovídáme na infolince nebo v e-mailu.

Dobře. Když tedy objevíte akcie, co se bude dít dál?

Zjistíme, jaké akcie máte a jaké se k nim vážou pohledávky, jakou mají hodnotu. Pak vám vypracujeme a pošleme nabídku na odkup těch akcií, o které máme zájem. Potom potřebujeme úředně ověřený podpis od majitele akcií, abychom je mohli převést na náš účet. Vidíte, že toho není moc, co je třeba zařídit – základní údaje, potvrzení totožnosti, maximálně dva úředně ověřené podpisy.

A kdy dostane své peníze akcionář?

Padesátiprocentní zálohu za veřejně neobchodované akcie posíláme hned, jak klient přijme naši nabídku. Celkovou částku má pak akcionář na svém kontě zhruba za měsíc a půl. Pracujeme teď na tom, aby se lhůta zkrátila na měsíc.

Neděláte to ale zadarmo.

Pokud vám najdeme akcie, které jsou hodnotné a pro nás zajímavé, tak si bereme provizi maximálně 15 procent z hodnoty majetku. V průměru je to 10 až 11 procent. Statisíce lidí ale obsloužíme zdarma, protože za dohledání akcií nic neplatíte. A neplatíte nic ani v případě, kdy dohledáme akcie, ale zjistíme, že nejsou hodnotné. Nárok na odměnu nám vzniká až v momentě, kdy klientovi nabídneme odkup akcií.

Říkáte 10 až 11 procent. Co rozhoduje o výši provize?

Provize se odvíjí od aktuální tržní ceny akcie, domluvíme se na ní a je zakotvená ve smlouvě. Nikdy ale nepřesáhne 15 procent. To garantujeme.

Na vašem webu odměřuje akcionářům čas působivý měřič. Na konci září se promlčí nároky drobných akcionářů Unipetrolu. Na začátku listopadu pak akcionářů České spořitelny. O2 připravuje valnou hromadu, na jejímž programu má být vytěsnění minoritních akcionářů. Pak už mají opravdu smůlu?

Vytěsněním se opravdu promlčí nároky akcionářů a ti o peníze přijdou. Samozřejmě se nám lidé mohou hlásit i po doběhnutí časomíry na webu na konci září. Chtěli jsme tím hlavně ukázat, že opravdu záleží na čase, že ty peníze pak zmizí, propadnou, pokud se o ně lidé nepřihlásí. Aktuálně jde asi o miliardu korun, to vážně není malá částka. Funguje to tak, že pokud valná hromada firmy rozhodne o vytěsnění drobných akcionářů, tak pak běží tříletá lhůta, během níž se můžou přihlásit o náhradu. Pokud to neudělají, všechno propadne majoritnímu akcionáři.

Velká kuponová detektivka

Před několika lety jsme na Peníze.cz přinesli dvanáctidílný seriál věnovaný firmám, které se účastnily kuponové privatizace, a vlastníkům jejich akcií. Tedy zejména těm drobným. Ať už si uvědomovali, že akcie mají, nebo na ně časem zapomněli. Samozřejmě velké akcionáře jsme nemohli opomenout, ale nahlíželi jsme je zase optikou těch malých, tedy těch, kteří mají být vytěsnění... V prvním díle najdete rozscestník, který vás přesměruje i na ty ostatní:

Velká kuponová detektivka

Od privatizace uběhlo třicet let a asi třetina akcií je vedená na vlastníky, kteří už nežijí. Můžou se o ně přihlásit pozůstalí?

Rozhodně. Akcie jsou – nebo by měly být – součástí dědického řízení. Takže je můžeme dohledat i pozůstalým. Jediné, co je potřeba navíc, je usnesení o dědictví. Jiným slovy, musí prokázat, že jsou dědicové. Pak dědici připravíme návrh na obnovu dědického řízení, aby se záležitost s akciemi na nezařazeném majetkovém účtu dořešila. A potom, pokud bude dědic chtít, můžeme od něj hodnotné akcie odkoupit.

Na kuponovku někteří lidé nemají úplně dobré vzpomínky. Můžou být proto i teď nedůvěřiví. Setkáváte se s tím?

Když jsme startup Zapomenuté miliardy spouštěli, připravovali jsme se na různé otázky i kritiku, ale realita to všechno pak ukáže v nejostřejším světle. Asi nejčastěji se lidé podivují, k čemu potřebujeme jejich občanku, proč chceme další údaje, ověřený podpis a tak dále. Snažíme se komunikaci zefektivnit, zpřehlednit, protože interakcí s klienty máme opravdu hodně. Chceme přitom, aby všichni byli informovaní, všemu rozuměli a co nejdříve dostali své peníze. Věřím, že se nám všechno podaří doladit. Přece jen jsme na trhu zatím jen tři měsíce, postupně se posouváme, zlepšujeme.

Váš projekt má ale běžet jen do října.

Nakonec jsme se rozhodli ho prodloužit. Zapomenuté miliardy poběží rok. Chceme lidem navrátit co nejvíc peněz z akcií, to nám dává smysl.

Měsíce se intenzivně zabýváte akciemi. Vyplatí se být drobným akcionářem i dnes?

Řekl bych, že když neinvestujete, jste sami proti sobě – o část peněz vás připravuje inflace. Akcie jsou pro mě čitelnou investicí, mnohem čitelnější než například kryptoměny. Jsou pevnější a jistější. Samozřejmě, bavíme se o akciích obchodovaných na burzách. U podniků, s jejichž akciemi se veřejně neobchoduje, nebývá o co stát: firmy nevyplácejí dividendy nebo se snaží drobné akcionáře vytěsnit.

Jenže pro neznalého se investice do akcií zdají složité.

Spíš jen na první pohled. Důležité je začít, zorientovat se, pomalu do toho proniknout. Nejdříve nakoupit jen pár akcií, vyzkoušet si, že když poklesnou, je dobré nepanikařit, ponechat si je, hned je neprodávat.

S jakými akciemi začít? Nebo máte tip na konkrétní firmy?

Myslím si, že firmy a ekonomika porostou, takže by se mělo vyplatit investovat do různých oborů a oblastí. Záleží na strategii. Investor se třeba může rozhodnout, že podpoří českou ekonomiku, a tak se nabízí například energetika, akcie ČEZ, nebo farmacie a firma Pilulka Lékárny a tak dále.

Jiným slovy, je tu šance i pro ty, kteří kuponovku v devadesátých letech nestihli.

Nikdy není pozdě. Šance tu je. Asi už ne tak velká jako po revoluci, kdy na kuponovce vyrostla většina současných českých miliardářů, ale pořád se dá na akciích vydělat. Takže bych nežil v minulosti a díval se dopředu.

Sdílejte článek, než ho smažem