Zdroj: Shutterstock
Snad za to může právě i to, že se o investicích do půjček psalo tolik. Bylo to něco nového, populárního. A na novinky mají lidé tendenci hledět trochu skrz prsty. Kdo je opatrný, ten se nespálí.
A možná mělo vliv i to, jak se platformy, které P2P investice zprostředkovávají, snažily, aby byly vidět, že pracovaly na propagaci a reklamě. Češi jsou vycvičení, že když se něco hodně chválí, je to podezřelé. Příliš pěkné, aby to byla pravda, znáte to.
Pojďme tedy ty nejčastější nejasnosti projít a vyjasnit.
Mýtus. Tohle není pravda, hospodaření P2P platformy je oddělené od peněz investorů. Jednoduše řečeno jsou dva oddělené účty: na jednom probíhá provoz platformy, to jsou výnosy a náklady, na druhém účtu jsou peníze investorů. V případě úpadku platformy zmizí jen prostředník mezi dlužníkem a investorem. Vztah mezi dlužníkem a věřitelem, investorem, který poskytl půjčku, zůstává.
Je to podobné jako u podílových fondů. I u těch funguje princip oddělených účtů. Majetek investiční společnosti, která fond spravuje, a majetek investorů je oddělený. Pokud investiční společnost padne, podíly na fondu – akcie, dluhopisy a jiné cenné papíry, které fond drží, investorům zůstávají.
Mýtus. Tedy – samozřejmě tam najdete i takové lidi. Ale vůbec není pravda, že by tam byli jen takoví lidé nebo že by na každé platformě převažovali. A pokud tam jsou, většinou je poznáte a je jen na vás, jestli jim budete půjčovat.
Tady by ale bylo dobré rozlišit dva typy P2P zprostředkovatelů.
Přímý model (dlužník – investor)
V Česku tento model reprezentují například Zonky, Fundlift nebo Bankerat. Fyzická nebo právnická osoba, která si potřebuje půjčit peníze, se na platformě zaregistruje a zažádá si o půjčku, to znamená, že uvede, kolik peněz potřebuje, na co je hodlá použít a jaká je její finanční situace, z čeho má příjmy a jaké má výdaje. Investoři se s poptávkou seznámí a na základě vlastního uvážení se rozhodují, jestli na půjčku za předem známých podmínek přispějí. O úroku rozhoduje zejména bonita dlužníka. Čím solventnější dlužník, tím nižší úrok. Je dokonce možné, že dlužník na takové platformě dosáhne i na nižší úrok než v bance. Takové investice se vyznačuje poměrně nízkým rizikem – i ziskem pro investora. Ale objevují se i rizikovější žadatelé o půjčku, u kterých lze doufat ve větší zisk a víc se klepat, že nespadnou do insolvence.
Nepřímý model (dlužník – poskytovatel úvěru – investor)
Druhý model fungování P2P investic spojuje investory s poskytovateli úvěrů. Pak už se de facto jedná o P2B investice (peer to business). Rozdíl je v tom, že tady investor přichází na scénu, když půjčka už existuje. Dlužníkovi ho poskytla některá finanční instituce, banka nebo jiný licencovaný poskytovatel úvěru. A investor si může část půjčky de facto koupit a participovat na výnosu, o který se dělí s poskytovatelem půjčky.
Podmínky můžou být nastavené různě. Pokud poskytovatel půjčky ručí za poskytnuté úvěry a garantuje takzvaný zpětný odkup investice, investor fakticky nemusí příliš ověřovat, kdo jeho peníze čerpá. V případě úpadku dlužníka svou investici dostane zpět tak jako tak od poskytovatele půjčky. A to i s dojednaným úrokem.
P2P je zkratka anglického peer to peer. Prvotně se používalo ve spojení s počítačovými sítěmi, kde spolu jako rovný s rovným komunikovali přímo uživatelé. Bez prostřednictví serveru. Jeden každý uživatel mohl komunikovat – a hlavně sdílet data, v počátcích zejména hudbu – napřímo s ostatními uživateli. Čím víc uživatelů, tím větší kapacita společné sítě. U klasické komunikace uživatel – server – uživatel se naopak s počtem účastníků kapacita přenosu dat snižuje, server se lidově řečeno prostě ucpává.
I u P2P půjčování peněz platí, že přenos – tentokrát nikoli dat, ale peněz – probíhá mezi sobě rovnými uživateli. Ludvík potřebuje peníze a Jindra s Františkem a Josefem se složí na půjčku. A jako se kdysi u sítí na sdílení muziky (pamatujete ještě, co za revoluci byl Napster?) obcházely servery, přes které by jinak musela protékat data, tady se obcházejí banky, které v „klasickém finančnictví“ sbírají peníze na vkladech a vydělávají na jejich dalším půjčování. První společností, která nabídla propojení lidem, kteří mají peníze, s lidmi, kteří peníze potřebují a jsou za jejich poskytnutí ochotni v budoucnosti poskytnout odměnu (P2P) byla britská platforma Zopa, spuštěná v roce 2005.
Zkratka P2B pak znamená peer to business – princip je stejný, jen s tím rozdílem, že peníze se nepůjčují jednotlivcům, ale firmám. Společnost, která zřejmě jako první zprostředkovávala peníze jednotlivců firmám (P2B) ve formě půjčky se jmenuje Funding Circle a vznikla v roce 2010 rovněž ve velké Británii.
Pravda. A nejen v případě krize. Investice bez rizika je pohádka nebo špatný vtip. Riziko může být větší nebo menší, ale nikdy nulové. Krize ale ve skutečnosti může být pro investora příležitost. V krizi může víc lidí i podniků hledat alternativní zdroje peněz, investoři mezi nimi potom můžou mít víc na výběr. Svoji investici má navíc před očima, splátky mu chodí na účet každý měsíc. K některým investicím je navíc v ceně zajištění – například zmíněnou garancí zpětného odkupu, nebo třeba jištění nemovitostí dlužníka. V takovém případě nemá investor zásadní problém ani v případě krachu dlužníka. Bez tohoto jištění se účastní standardního procesu vymáhání.
Zásadní obranou investora proti krizi a proti investičnímu omylu je ale především jedno ze zlatých pravidel investování: Nikdy nedávej všechna vejce do jednoho košíku. Platí to i pro P2P půjčky. Kdo rozdělí svou investici do vícera půjček, diverzifikuje, má podstatně větší šanci, že krizí projde bez problémů.
Spíš mýtus. Tohle se pravděpodobně nestane z několika důvodů. Ale to neznamená, že je všechno růžové. Za prvé vás investiční platformy víceméně vedou k diverzifikaci, tedy k tomu, abyste nedávali všechno do jediné půjčky. Za druhé prověřují potenciální dlužníky či půjčky a rozhodně nevezmou všechny, ty ostatní vám navíc roztřídí podle rizikovosti. A přece nevsadíte všechno na ty nejrizikovější. Za třetí málokdo nesplácí hned od začátku, takže aspoň něco vždycky přijde. V případě, že dlužník nesplácí, přichází vymáhání, ještě později pak insolvence. A je skutečně možné, že potom na vás zbudou jen drobky.
Každopádně si ale můžete taky vybírat úvěry, které jsou zajištěné. Buď je proti nim zastavená nemovitost, nebo nějaký movitý majetek: automobil, šperky, cokoli jiného vzácného. Pokud pak dlužník nesplácí, věřitel se přihlásí do insolvenčního řízení. Za klienty P2P platforem to dělá platforma, pokud se investor podílí na půjčce, kterou poskytla finanční instituce, pak se do něj hlásí tato instituce. A pokud bylo zajištění sjednáno správně, je šance, že investor dostane zpátky celou svou investici.
P2P půjčování a investování se v Česku zabydlelo. Přibývá nejen zprostředkovatelských platforem, ale rozrůzňuje se i jejich nabídka. Na trhu tak dnes najdete i půjčky se zajištěním zástavou nemovitostí nebo movitého majetku nebo třeba půjčky s garancí zpětného odkupu.
Jiná možnost je investovat do půjček s garancí zpětného odkupu. U které je jistota, že investor dostane zpátky celou investici i s úrokem.
Dvojitý mýtus. Jedna z největších nepravd o P2P investicích. P2P znamená peer to peer, rovný rovnému. Zatímco dřív mohly na půjčování peněz opravdu vydělávat jen bohatí, typicky banky, principy P2P dávají tutéž šanci i těm nejobyčejnějším lidem. Už od těch nejnižších částek, bez bankovní licence. Investovat do P2P půjček může kdokoliv, kdo má přístup k internetu a investice zabere řádově minuty a stačí k ní i sto korun.
Pochopitelně ale platí to, co pro každou investici: měli byste vědět, do čeho investujete, rozumět principu P2P a chápat, že je nutné investice diverzifikovat kvůli snížení rizik. A připustit si, že fantasticky a bez práce zatím zbohatl jen málokdo, což se do řeči investic překládá slovy čím vyšší výnos, tím větší riziko. A obráceně.
Mýtus. Pravda, asi se příběh P2P investování nedá začít okřídleným „Již staří Římané…,“ ale úplně zbrusu nový obor už to také není. Jeho kořeny sahají do roku 2005, kdy v Anglii začala půjčovat prostřednictvím P2P společnost Zopa. Přežila i finanční krizi v letech 2008 a 2009 a funguje dodnes. Dalším průkopníkem z Britských ostrovů je společnost Funding Circle. Ta vznikla v roce 2010 a dosud přes její platformu proteklo přes osm miliard liber. Také v USA už platformy P2P fungují delší dobu. V roce 2006 byly založeny společnosti Prosper Marketplace a Lending Club. Druhá jmenovaná je v současnosti považována za největší P2P platformu na světě a s jejími akciemi se obchoduje na newyorské burze.
Mýtus. Samozřejmě záleží na výnosech. A proto záleží na platformě. P2P platforem, které se dnes nabízejí investorům, je mnoho. V Česku, v Evropě, po celém světě. Liší se nejen modely investic, ale i přístupem, poplatky, službami a hlavně lidmi, kteří za nimi stojí. Při výběru platformy je dobré postupovat obezřetně. Jistější je využívat platformy, které už dosáhly určitých výsledků, jsou stabilní a lidé s nimi mají dobrou zkušenost. To si lze snadno ověřit na internetu (Google, Trust Pilot, investiční fóra). Dobrý ukazatel může být počet investorů (v našich podmínkách je slušný počet několik tisíc investorů) nebo objem proinvestovaných peněz.
U méně známých firem by si investor měl ověřit, kde firma sídlí, jestli tam skutečně sídlí, jestli se do ní může dovolat a jestli za ní stojí reální, dohledatelní lidé. Důležitá je podpora v jazyce, který investor dobře ovládá. A samozřejmě, nenechte se oslnit výnosy nad 20, 30 nebo 40 procent. To jsou výnosy hazardu, ne investic, buď jde o nezodpovědnost, nebo rovnou o podvod. Úroky v rozpětí dejme tomu od čtyři do maximálně 17 procent ročně, zní podstatně reálněji.
V případě nepřímého modelu P2P investice je dobré najít si reference i na poskytovatele půjček. To proto, aby byl investor v dobré společnosti, ne mezi neseriózními lichváři. Dostupný by měl být i náhled do jeho účetnictví nebo alespoň základní informace o nich na P2P platformě. Sečteno a podtrženo: Všechno by mělo být srozumitelné, jasné a maximálně transparentní.
Partnerem seriálu je Bondster, česká fintech společnost, která od roku 2017 provozuje peer-to-peer investiční online platofrmu propojující investory z řad široké veřejnosti s českými i zahraničními poskytovateli půjček. Bondster nabízí lidem příležitost zhodnotit volné peněžní prostředky a investovat do půjček v korunách i eurech.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
