Tři investiční chyby, kterým je radno se vyhnout

Ve světě tradiční ekonomů a profesorů financí by emocemi nafouknuté investiční bubliny neměly existovat. V něm se totiž investoři rozhodují naprosto racionálně. Přesto lidské slabosti občas někomu zatemní zdravou mysl. Řada studií o chování investorů ukazuje, že investoři až příliš odvozují budoucí očekávání z minulých trendů, až příliš věří ve své schopnosti a až příliš rychle, nebo naopak příliš pomalu, reagují na nové informace. Proto investoři často dělají rozhodnutí, která jdou proti jejich zájmům, tvrdí nedávná analýza agentury Morningstar.

Myšlenka, že investiční psychologie může vyústit ve špatné investiční rozhodnutí, je základ čím dál vlivnější teorie nazvané „behavioral finance“. Její zastánci zkoumají finance a investování pohledem psychologie a snaží se odhalit hluboce zakořeněné povahové rysy, které stojí v cestě investičnímu úspěchu. Jejich zjištění může investorům pomoci najít a upravit chování, které je stojí nemalé peníze. Existují se tři základní chyby, kterým by se měl dobrý investor vyhnout.

Nezaobírejte se příliš minulostí

Když jsou lidé vystaveni mnoha informacím, většina z nich začne používat jednoduchá pravidla, aby se v nich vyznala. Tyto zkratky sice mohou být někdy užitečné, ale někdy mohou vést ke škodlivým rozhodnutím. Jednou z takových zkratek je přílišná zahleděnost do minulosti, když se investor snaží předpovědět dění v budoucnosti. Místo aby si investoři pracně zjistili všechny dostupné informace, raději její možnou výkonnost posuzují podle minulých výnosů, vysvětluje Morningstar.

Stačí se zeptat investorů, kteří se v letech 1999 a 2000 vrhli na přehřáté akcie internetových firem a očekávali, že jejich růst přece musí pokračovat stejně rychle jako v minulosti. Jenže růst se nedostavil a řada lidí skončila s obrovskými ztrátami. Z této zkušenosti by si měli vzít ponaučení všichni, kdo uvažují o investicích do nemovitostí, komodit či rozvíjejících se trhů jenom proto, že v minulosti rychle rostly.

Nevíte toho tolik, kolik si myslíte

Ve Švédsku provedli v roce 1981 průzkum mezi řidiči, kterých se ptali, jak hodnotí své řidičské umění. Devadesát procent odpovědělo, že řídí lépe než průměr. Statisticky to pochopitelně nemůže být pravda. Nicméně většina lidí se chová právě jako tito švédští řidiči: myslí si, že jsou schopnější a chytřejší, než ve skutečnosti jsou. Proto by měli investoři svůj optimismus trochu brzdit. Mohou sice věřit, že objeví nový Microsoft dříve než jejich kolega, ale pravděpodobnější je, že se jim to nepovede.

Podle řady studií obchodují příliš sebevědomí investoři rychleji, protože si myslí, že vědí více než osoba na druhé straně daného obchodu. Například studie University of California, která zkoumala investice 66 tisíc domácností, zjistila, že investoři, kteří obchodovali častěji, vydělali v ročním vyjádření 11,4 procenta. Neaktivní investoři, kteří neměnili svá portfolia, si během stejného období připsali výnos 18,5 procenta. Je to i kvůli tomu, že častěji nakupující a prodávající investoři platí brokerům více poplatků, které snižují výkonnost jejich investice.

Časté zásahy do portfolia by měly smysl jedině tehdy, kdyby investoři prodané akcie nahradili lepšími tituly, upozorňují analytici Morningstar. Jenže kalifornská studie prokázala, že nakoupené akcie si vedly o něco hůře než ty, které investoři prodali. K podobným závěrům dospěly i analýzy, které se zabývaly chováním portfolio manažerů podílových fondů.

Držte své hvězdy a zbavte se rychle propadáků

Investoři, které zkoumala studie University of California, mnohem častěji prodávali dobré akcie než ty špatné. To je přesně to, co experti na investiční chování předpokládají. Vysvětlují to tím, že investoři se raději smíří s menším, ale jistým ziskem, než aby sázeli na vyšší výnos za cenu většího rizika. Na druhou stranu si investoři jen neochotně přiznávají porážku a odmítají prodat padající akcie, protože doufají, že se zase zmátoří. Proto raději vyprodají tituly, kterým se daří a ty neúspěšné si nechávají.

Investoři se mohou tomuto efektu bránit, když nebudou měnit své portfolio příliš často. Doporučuje se zasahovat do portfolia, když se dostává mimo požadované složení. Když se skutečné složení začne od toho cílového lišit o pět procentních bodů, je čas s portfoliem něco udělat. Investoři by se rovněž neměli bát prodávat ztrátové akcie jenom proto, že se z účetní ztráty na papíře stane skutečná ztráta v peněžence. Čekání na obrat může totiž znamenat, že investor propásne lepší příležitost k nákupu. Vtip je v tom poznat, kdy se má vše uskutečnit. K tomu může pomoci jasná představa hned od začátku, proč investor dané akcie kupuje. Když se očekávání nesplní, je čas prodat.

Být dobrým investorem ovšem nutně neznamená, že člověk musí být génius. Warren Buffet v roce 1999 prohlásil, že úspěch v investování nezávisí na IQ, pokud se pohybuje alespoň nad úrovní 25. Stačí přirozená inteligence a kontrola vlastního temperamentu, který přivádí jiné investory do problémů. Proto je dobré zamyslet se nad svými reakcemi a uvědomit si, jak se promítají do investorova chování na finančních trzích, doporučuje analýza agentury Morningstar.

Myslíte si, že při investování reagujete naprosto racionálně, nebo si jste vědomi svých slabostí? Podělte se o zkušenosti.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem