Sberbank dostala od České národní banky pokutu ve výši 2,5 milionu korun za to, že v letech 2017 a 2018 chybovala v oblasti investičních služeb a směnárenské činnosti. Rozhodnutí nabylo právní moci na konci letošního května.
„Po celou dobu řízení jsme s ČNB úzce spolupracovali. Všechny vytýkané nedostatky jsme odstranili ještě během řízení a zavedli taková opatření, aby se v budoucnu nemohly opakovat,“ říká mluvčí Sberbank Radka Černá.
Sberbank podle ní měla rozdílný právní názor na posuzované skutečnosti a neztotožnila se s výší pokuty, kterou považuje za nepřiměřeně vysokou. „Řízení se týkalo jednotek případů. Rozhodnutí bankovní rady ČNB v rámci rozkladového řízení však plně respektujeme a budeme se jím řídit,“ dodává Černá.
Sberbank podle ČNB neuchovala záznamy komunikace se zákazníky týkající se poskytnutí investiční služby. Bankéři Sberbank podle zjištění centrální banky v pěti konkrétních případech předjednaly investiční obchody, které následně zákazníci v dalším rozhovoru se specializovaným „prodejním“ oddělením jen dokončili.
Nahranou a uchovanou měla Sberbank jen finální fázi, tedy potvrzení připravených obchodů. „Zastáváme názor, že za komunikaci týkající se investiční služby nelze považovat pouze a výhradně podání pokynu zákazníkem, ale také veškerou související komunikaci předcházející podání pokynu či poskytnutí jakýchkoliv informací zákazníkovi, na jejichž základě může zákazník učinit investiční rozhodnutí,“ uvádí ČNB ve svém rozhodnutí.
U směnárenské činnosti pak Sberbank pochybila víckrát. Jednak formálně, když nesplnila oznamovací povinnost o provozovnách, v nichž nabízela směnu měn. Další pochybení se pak týkala poplatků za směnu.
Kontroloři ČNB zjistili, že Sberbank na kurzovních lístcích neměla informaci o poplatcích, které za směnu účtovala, a dále tyto poplatky ve třech zjištěných případech účtovala vyšší, než měla.
„Bylo zjištěno, že výše úplaty, kterou měl zájemce o provedení směnárenského obchodu zaplatit za daný směnárenský obchod, nebyla automaticky počítána informačním systémem na základě přednastavených hodnot (1 % z částky, minimálně 50 Kč), ale výši úplaty do systému při každém obchodu zadával zaměstnanec účastníka řízení manuálně, což představovalo riziko chybného zadání úplaty a následného poškození zájemce,“ popisuje ČNB.
Konkrétně u zmíněných třech obchodů měl poplatek vždy dělat 50 korun, banka ale účtovala jednou 678 korun, podruhé 190,80 koruny a potřetí 100 korun.
Čtěte víc:
Jiří Hovorka
O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem