Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Miloš Filip: U investování dnes musíte přemýšlet víc než před deseti lety

| rubrika: Rozhovor | 21. 11. 2017
Prvním kontaktem s investiční realitou byla pro Miloše Filipa kuponovka. „Když člověk rozložil portfolio mezi několik akciovek, končíval na průměrném výsledku. Což není špatně,“ ohlíží se ředitel oddělení produktů a marketingu Generali Investments CEE. Jak se za 25 roků změnilo investování v Česku?

Investujete sám do věcí, které doporučujete druhým?

Sám si vybírám akciové společnosti. A to takové, které nějak doplní moje existující širší portfolio. To už si se zkušenostmi, znalostmi, které mám, a s časem, který tomu můžu věnovat, dokážu řídit sám. Jde spíš jen o to si portfolio nějak nastavit a držet.

Ovšem u fondů, které využívám nebo bych do nich rád investoval v budoucnu, hledám možnosti, ke kterým sám jako obyčejný smrtelník nemám moc dobrý přístup. Můžou to být specializované fondy, třeba na rozvíjející se trhy. Tu dynamičtější část portfolia prostě nechám na odborníkovi, který u nás spravuje příslušnou část trhu. Tedy člověku, u kterého věřím, že to dělá dobře.

Jak moc důležité je věřit člověku, který spravuje fond?

Na Západě je to důležitá součást investování: investoři se dívají, kdo spravuje jejich investice, jaké má zkušenosti, kde pracoval, jaké strategie a produkty řídil. Existuje tam i kult hvězdných portfolio manažerů, ke kterým se investoři na základě reputace a investičních výsledků sami hrnou. Dokonce i tehdy, když přecházejí z jedné investiční společnosti do druhé, klienti se přesouvají s nimi.

To u nás není?

Nevím, jestli u nás má takový kult vůbec šanci se rozvinout. Ale i tady už se lidi dívají na tvář portfolio manažera a ptají se, kdo jejich peníze spravuje. Takže i my se u svých lidí, jako je třeba Daniel Kukačka, Patrik Hudec nebo Martin Pecka, snažíme vždycky uvádět, co mají za sebou, jakou školu studovali, kolik let jsou v oboru.

Jak moc u nás funguje osobní doporučení. Že si lidi povědí: tenhle člověk mi řídí peníze, řídí mi je dobře, funguje to, zkus ho taky?

Prakticky všechny investiční produkty si lidé pořizují na základě osobního doporučení. Většinou ale ani ne tak od známých a přátel, ale spíš od investičních poradců, bankéřů, finančních poradců. Nejčastěji se ovšem doporučují investiční produkty, ne lidé. Já, když vidím portfolio manažerovi takříkajíc do kuchyně, vidím ho vystupovat před klienty, můžu potom říct: to je zajímavý člověk, má zajímavé myšlenky, názory, za ním něco stojí. Ale jinak ani investiční nebo finanční poradce nemívá k portfolio manažerovi takový přímý přístup, aby mohl říct: tenhle člověk je nejlepší, jsem o tom přesvědčený, protože ho znám.

Jací lidé jsou portfolio manažeři?

Kvalitní portfolio manažeři jsou lidé, kteří do práce jedou s tabletem, a už si do něj shromažďují novinky z finančních serverů, před spaním si pak čtou analytické reporty – a v práci pokračují. Není to tak, že si odsedí v práci osm hodin u počítače. Vtáhlo je to. Je to samozřejmě také o prestiži, reputaci…

Dokáže se takový člověk odpojit? Že třeba na dovolené sedm dní neotevře počítač?

Já sám se musím hlídat, abych se nepodíval na finanční zprávy… Tak to má asi hodně lidí v oboru, jsme „postižení finančním světem“. Přitom to často není produktivní, že si přečtete ještě desátou, dvacátou, padesátou zprávu – to už je lepší vypnout. Je potřeba hlídat balanc.

Nehrozí zahlcení informacemi, ucpané trubky?

To je součást práce dobrého bankéře, analytika a portfolio manažera. Musíte mít schopnost nastavit si filtr, okýnko, jakým se díváte na ten svět. Každý po škole začíná tak, že je vděčný za všechny informace. Po pár letech začne vnímat i pozadí zpráv a informací, to, že můžou být z různých důvodů zkreslené a zavádějící. A nakonec najde svoje prameny, svých pár autorů, udělá si svět, který je pro něj zajímavý, a naučí se odstřihnout informace, se kterými by jen ztrácel čas.

A co byste doporučil laikovi, jak ten se má orientovat? Řekněme, že máme drobného investora-začátečníka. Má pár peněz. Jak začít?

Nejlepší radu dal už Warren Buffett: Čtěte. Čtěte, co jen můžete. Vezměte si nějakou školičku investování. Nemusí to být nic složitého, investice se dají vysvětlovat na obrázcích.

Investice pro děti

V rámci evropského projektu spoluvytvářel Miloš Filip také školičku investování pro žáky základních a středních škol. Projektem Investování hrou ve třech ročnících prošlo na sedm set dětí.

„Děti se měly učit řídit malou firmu. Že si někdo jako otevře kavárnu nebo pekárnu, hraje si na pražení kávy a prodej housek. My si začali hrát na řízení investiční společnosti. Nenásilně jsme začali od toho, co je vlastně investice, že peníze nemají jenom někde ležet. Děti samy byly šéfové firmy a hrály si, že rozhodují o rozmístění peněz té firmy na trhu. Na něm jsme pro ně ‚postavili‘ deset velmi jednoduchých společností: jedna vyráběla elektřinu, další pěstovala obilí, třetí vyráběla počítače… Děti se velmi rychle zorientovaly, pochopily, jak ten zjednodušený svět a ekonomika fungují. A na základě svodky zjednodušených informací dokázaly rozhodovat, jak mají rozmístit investice, a hned viděly, s jakým výsledkem. Přitom jsme de facto kopírovali skutečný svět a skutečnou burzu. Ty jejich společnosti vlastně byly sektorové indexy, jejich vývoj za posledních dvacet let. Takže děti zažily i technologickou bublinu a hypoteční krizi. Proinvestovaly si dvacet let vývoje. Největší odměnou bylo, když nám jedna z učitelek řekla, že jí děti odmítly jít po skončení páteční hodiny jako každý týden rychle domů, zůstaly ve třídě a chtěly dál hrát naši investiční hru.“

V rámci evropského projektu spoluvytvářel Miloš Filip také školičku investování pro žáky základních a středních škol. Projektem Investování hrou ve třech ročnících prošlo na sedm set dětí.

„Děti se měly učit řídit malou firmu. Že si někdo jako otevře kavárnu nebo pekárnu, hraje si na pražení kávy a prodej housek. My si začali hrát na řízení investiční společnosti. Nenásilně jsme začali od toho, co je vlastně investice, že peníze nemají jenom někde ležet. Děti samy byly šéfové firmy a hrály si, že rozhodují o rozmístění peněz té firmy na trhu. Na něm jsme pro ně ‚postavili‘ deset velmi jednoduchých společností: jedna vyráběla elektřinu, další pěstovala obilí, třetí vyráběla počítače… Děti se velmi rychle zorientovaly, pochopily, jak ten zjednodušený svět a ekonomika fungují. A na základě svodky zjednodušených informací dokázaly rozhodovat, jak mají rozmístit investice, a hned viděly, s jakým výsledkem. Přitom jsme de facto kopírovali skutečný svět a skutečnou burzu. Ty jejich společnosti vlastně byly sektorové indexy, jejich vývoj za posledních dvacet let. Takže děti zažily i technologickou bublinu a hypoteční krizi. Proinvestovaly si dvacet let vývoje. Největší odměnou bylo, když nám jedna z učitelek řekla, že jí děti odmítly jít po skončení páteční hodiny jako každý týden rychle domů, zůstaly ve třídě a chtěly dál hrát naši investiční hru.“

Vy jste nějaké popularizační knížky sám psal…

Jako koníček je popularizace investic a financí zábavná. Když jsem ještě měl čas a byl jsem – jak se říká – bez rodinných závazků, vznikla trilogie Osobní a rodinné bohatství. V té šlo o to nejprve shrnout jednoduchou formou zásady pro řízení rodinných financí a pak udělat maličko pokročilejší školičku investování.

S kolegou jsme později napsali ještě dvě knížky. Jedna se týkala krize, jejích příčin a řešení. Tedy řešení hlavně v hlavách investorů, jako jakási nápověda investičním bankéřům. A druhá byla k penzijní reformě. Která bohužel dopadla…

… mohla dopadnout hůř, pořád je lepší, co teď máme ve třetím pilíři, než to, co v něm bylo předtím.

Rozhodně. Svět mohl být lepší, ale aspoň máme třetí pilíř, kde se dá opravdu dlouhodobě investovat se státem garantovanými výhodami a podporou zaměstnavatele, daňovou úlevou… Je super, že už si můžu jako člověk, který si chce našetřit peníze na pozdější věk, vybrat investiční profil. Nemusím sedět ve fondu, který brání nulu. Jako staré fondy třetího pilíře.

A to je vlastně ještě nula nominální.

Ano. To je nula nominální. Inflace je sice maličká, ale i kdyby byla procento ročně, za pět let máte minus pět procent.

Vlastně si na Peníze.cz taky říkáme, že u srovnání spořicích účtů budeme psát místo „kdo vám vydělá nejvíc“ přesnější „kdo vám prodělá nejmíň“.

Když se podíváte na grafy za posledních patnáct let, úroková sazba klesá. Nikdo moc neví, co s tím.

Spořit se asi nedá, člověk musí investovat, pokud chcete být v plusu…

Ano, hledat alternativy, odvážit se třeba jít do vyššího rizika. A samozřejmě dobře diverzifikovat. Minimálně je potřeba víc přemýšlet než před pěti deseti lety.

Nebudou mít instituce, které mají nařízeno, do čeho musí investovat, s tímhle problémy? Klasické penzijní fondy například.

Některé instituce – třeba penzijní fondy v Americe – byly postaveny na tom, že mají nějakou sumu budoucích závazků, mají nějakou představu o současných aktivech a o tom, co si ještě lidi naspoří, a představu o tom, jak to budou zhodnocovat. Teď jim ale mezi tím, co budou jednou povinny vyplatit účastníkům, a tím, co za prostředky jim ještě přijde a jak je dokážou zhodnotit, vzniká velká díra. Některé penzijní fondy, typicky v Kalifornii, jsou stavěné na výnos osm, devět, deset i víc procent. Bez něj nepokryjí budoucí závazky. Pokud ten výnos nebude, za nějakých deset let nebudou mít z čeho své účastníky vyplatit. Musí velice dobře uvažovat o tom, jak se doba změnila.

Problém se vztahuje k Americe, Japonsku, holandským fondům. České penzijní fondy v tom myslím nejsou tak navezené. U nás víte, kolik v nich máte majetku, nemůžete dostat méně. To spíš pojišťovny můžou mít v hlavě otazník, jak mají balancovat aktiva a pasiva. Ale úrokové sazby dělají vrásky všem.

Proto asi lidi uvažují o alternativách. Jsou to třeba nemovitosti, ale přibývá i tipů, jak investovat do umění nebo alkoholu…

Je tu poptávka a chuť hledat alternativy k nule v bance. Peněžní fondy v podstatě neexistují, dluhopisové fondy mají výnosy podle nastavení k procentu nebo blízko nuly. Investoři se rozhlížejí po něčem jiném, ať jsou to nemovitosti, půda, umění, různé dříve opomíjené možnosti investování, crowdfunding. A poptávka samozřejmě tlačí ceny těchto věcí nahoru, například nemovitostí.

Poptávku ovšem žene nahoru i možnost snadno a lacino si půjčovat.

Peněz je přebytek. V uvozovkách, samozřejmě. V ekonomice. Balík úspor, pro které se hledá produktivní využití, možnost zhodnocení, je rok od roku větší.

Co si v tomhle kontextu myslíte o snahách omezit dostupnost hypoték?

Stoprocentní hypotéka je hodně agresivní produkt. My zatím vidíme tu pěknou část realitního cyklu, tu do vrchu, ale s krizí může přijít obrátka. A pokud by stoprocentní hypotéka byla opravdu masový produkt, měli bychom problém. Za deset patnáct let bychom se mohli dostat do situace, jaká byla v Americe v roce 2009. Mimochodem nedávno se objevila hezká studie, že jádrem tehdejšího průšvihu nebyly podřadné hypotéky. Po analýzách s lepšími daty se zjistilo, že prvotní propad na trhu hypoték v prvním čtvrtroce a půlroce krize zavinili lidé, kteří si brali druhou nebo třetí hypotéku a spekulovali na rostoucí ceny nemovitostí. Ti jako první přestali splácet druhé a třetí hypotéky a dům nebo byt vrátili bance: tady máte klíče, já už ten úvěr platit nebudu.

Ze strany ČNB jde tedy především o vztyčený ukazováček. Jde spíš o symbolické gesto, než že by to mělo účinek. Říká: My si na to dáváme, pozor, nespíme tady. A ano, vztyčit ukazovák je na místě.

Vy jste se v Generali Investments CEE vždycky soustředili na klasické investiční produkty. A teď jste tedy také ucítili tu poptávku po alternativách, konkrétně po nemovitostech…

Je to tak. Je to zajímavý segment trhu. Vidíme zájem o výnosy, které nejsou podložené jenom finanční investicí, ale hmotou – ať je to cihla, lahev vína, obraz. Konkrétně jsme vykročili k těm cihlám. Není to ale úplně novinka, máme také velký institucionální realitní fond, který dnes už investuje něco přes sedm miliard aktiv do velkých kancelářských nemovitostí zejména v Praze. Teď chceme svoje znalosti a zkušenosti, svou expertízu, uplatnit i na retailovém trhu. Takže jsme dali dohromady retailový fond, který investuje – nijak závratný objem peněz, do půl miliardy – do rezidenčních nemovitostí. Chceme dát investorům možnost investovat do rezidenčního portfolia a nechat je vydělat na nájmech. A pokud cena nemovitostí poroste, je tu samozřejmě i možnost kapitálového zhodnocení.

Proč bych měl investovat do fondu, ne přímo do realit.

Pro obyčejné smrtelníky představuje „investice do nemovitosti“ obvykle koupi jedné nemovitosti. Té, ve které bydlí. Ten, kdo má ještě trochu štěstí, si třeba koupí další byt, který bude pronajímat, a za dvacet let ho zdědí děti. Ve fondu ale můžete investovat i nižší částky, ačkoli – my jsme fond postavili pro kvalifikované investory, takže tady je ta nižší částka milion korun. Každopádně příjemné je to, že se někdo stará za vás: vybere dům, stará se o něj, spravuje ho a udržuje, dohlédne, aby byl obsazený nájemníky, kteří budou platit…

Postřehl jsem, že nemovitosti jste hledali v krajských městech…

Šli jsme do dvou krajských měst, Brna a Plzně. Hledali jsme nemovitosti v centru, dopravně dostupné, zrekonstruované nebo právě rekonstruované. Ne sídlištní typ, hezké bytové domy. Když se podíváte na křivky růstu cen nemovitostí, v Praze vidíte šest let pokračujícího a velmi dynamického růstu. V krajských městech takový nebyl. Analýzy ukazují, že v regionech můžete dosáhnout z nájmů až o dvě procenta vyššího ročního výnosu. Hodnota je zkrátka větší v regionech.

Miloš Filip

Miloš Filip

Ředitel oddělení investičních produktů a marketingu ve společnosti Generali Investments CEE. Na finančních trzích pohybuje 18 let. Jako člen představenstva ING Investment Management byl zodpovědný za rozvoj obchodu a marketing fondů a investiční správy v ČR a SR. Dřív pracoval jako ředitel penzijního fondu ve skupině ČSOB nebo byl investičním poradcem pro afluentní klienty ABN AMRO Bank. Je spoluautorem finančně vzdělávacích publikací a projektů finančního vzdělávání pro základní i střední školy.

Klient takového fondu bude, předpokládám, konzervativní investor.

Neřekl bych to přímo tak. Hledáme investora kvalifikovaného, ostatně i s nemovitostmi jsou spojená rizika. Řekněme spíš, že hledáme člověka, který chce mít část výnosů svého portfolia podloženou něčím jiným než finančními investicemi. Tady je výnos podložený nájmem. Spočítali jsme, že bychom ročně měli doručit investorům tři procenta. A další případný výnos může později vyjít z toho, že dneska dům koupím za sto milionů a pak prodám za sto deset.

Máte v plánu ty domy prodat?

Generali Realitnífond jsme konstruovali jako čtyřletý, pro investování do realit je to spíš kratší doba. Čtvrtý rok už budeme řešit výstup z fondu – a možnosti jsou otevřené, můžeme nemovitosti prodat vcelku, rozprodat je po bytech, ale je tu i možnost, že tou dobou budeme mít nový nemovitostní fond, tentokrát už pro každého, nejen pro kvalifikované investory, a že ty nemovitosti překoupíme do něj.

To jste narazil na něco, co mě hodně zajímá: fondy pro širokou veřejnost. Plánujete, že takhle si otestujete, jak to půjde, získáte zkušenosti a pak otevřete klasický otevřený fond? Protože ruku na srdce, investice od milionu korun, to není na takové to malé domácí investování…

Je to otevřená možnost. Máme teď vytyčenou cestu, kterou chceme v nejbližších letech lépe prošlapat. Ale nezapomínejte, že byste asi napřed měl mít také investováno jinde. Člověk musí diverzifikovat. A říká se, že do nemovitostí by mělo jít jen nějakých patnáct dvacet procent investic.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+8
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2017 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK