Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR

Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR
V dnešním globalizovaném světě již nelze spoléhat jen na to, co se osvědčilo v minulosti. Ukazuje se, že perspektivy a jistoty obyvatel budou pevně spojeny s výkonností vzdělávacího systému. Ve světě přitom významně roste role absolventských sítí špičkových univerzit. Pokud se ovšem podíváme z tohoto hlediska na tuzemské vysoké školství, zjistíme, že se tu prakticky nic neděje.

Případ firmy LG. Phillips v Hranicích na Moravě ukazuje, že obstát v globální konkurenci není zdaleka tak jednoduché, jak se zdálo. Firma byla prezentována jako vlajková loď flotily vzešlé ze státní podpory přímých zahraničních investic. Nyní má značné odbytové potíže a hrozí ztráta zaměstnání pro několik tisíc lidí.
Globální konkurence se zostřuje. A to jak při získávání přímých zahraničních investic, tak i v oblasti uplatnění produkce firem na globálních trzích. Je to dáno hlubokými proměnami současných ekonomických systémů všech zemí. Společným jmenovatelem těchto změn je zrod vzdělanostní společnosti, v níž má dominantní roli sektor produkce lidských schopností, zejména formou vzdělání.

Podpora konkurenceschopnosti dosavadními postupy bude stále méně účinná. Měla a dodnes má určitý význam. Spoléhat jen na ni by ovšem bylo velmi riskantní. Zejména u nás. Právě proto, že podstatným způsobem přispěla k rychlému ekonomickému vzestupu, mohou se velmi rychle vyčerpat její možnosti. To, co se zdálo být výhodou, může brzy vyvolat značné problémy.

Role absolventských sítí roste

Jak tedy zvýšit konkurenceschopnost naší země? Jak se vymanit z pasti spoléhání jen na to, co se osvědčilo? V zemi, jejíž tradicí je vysoká úroveň vzdělanosti obyvatelstva, by nemělo být tak těžké pochopit, o co jde. Tedy to, že perspektivy i jistoty těch, co v ní žijí, jsou bezprostředně spojeny právě s výkonností vzdělávacího systému. Ten musí být v podmínkách globalizace poměřován s tím nejlepším, co se rodí ve světě. Buď budeme patřit mezi špičku, nebo se budeme propadat a ocitneme se ve vleku událostí, kdy silnější si budou řešit své problémy na úkor nás.

Z tohoto hlediska je nepřehlédnutelným faktem a doložitelným trendem, že výrazně roste role absolventských sítí špičkových univerzit. Především ve Spojených státech, dále pak ve Velké Británii i v některých dalších zemích. Jde o zásadní změnu finálního produktu, kterým byl dosud lidský kapitál - člověk se svými schopnostmi nabytými prostřednictvím vzdělávacího servisu. Nyní se jím stává sociální kapitál - lidský kapitál, který nachází své uplatnění a je využíván prostřednictvím sociálních sítí.

Klíčovou roli při tom mají informační toky. Vztah absolventa ke jeho "mateřské vysoké škole" není jen záležitostí přirozených sympatií, vzpomínek na mládí a spolužáky, s nimiž se lze při různých příležitostech organizovaných univerzitou setkat. Špičkové univerzity poskytují svým absolventům celoživotní a informační servis, který je vybavuje nejnovějšími poznatky z oboru jejich uplatnění. Současně si tím univerzity zabezpečují zpětnou vazbu z hlediska ověření relevance výsledků poznání v praxi. Mnohem lépe se jim pak odhadují budoucí požadavky profesních trhů, pro které mohou připravovat svoji produkci. To ovšem předpokládá, že v příslušné oblasti je na univerzitě realizován špičkový výzkum.

Univerzity mají zájem na uplatnění absolventů

Roste význam těch prvků vzdělávacího procesu, které umožňují studenta připravit na týmovou spolupráci. K ní dochází na univerzitách jak mezi obory, tak mezi jednotlivými ročníky. Roste rovněž význam přípravy absolventů na to, aby byli schopni těžit z poskytovaného informačního servisu. Jejich myšlení je otevřené novým poznatkům a uvědomují si, jakou komparativní výhodu jim napojení na zdroj původních odborných informací produkovaných univerzitou dává.

Absolventské sítě hrají důležitou roli při uplatnění absolventů univerzit. Prostřednictvím absolventů, kteří již zastávají významná místa, se uplatňují noví absolventi. Přitom schopnost získávat špičkové odborníky v budoucnu zvyšuje hodnotu stávajících absolventů ve firmě. Firma nekupuje "zajíce v pytli", ale toho, koho ti, co se ve firmě osvědčují, již znají z týmové práce na univerzitě. Firmy si navíc uvědomují, jak zásadní význam (při realizaci jejich investiční a odbytové strategie) pro ně má spolupráce s univerzitami schopnými tvořit globální absolventské sítě.

Tuzemské univerzity hrají mrtvé brouky

V popisu trendů souvisejících s rostoucí rolí absolventských sítí, které lze v různě pokročilé podobě vysledovat a na které orientuje naši pozornost teorie sociálního kapitálu, by bylo možné pokračovat na mnoha dalších stranách. Z hlediska našich "malých českých poměrů" však v této souvislosti vystupuje do popředí spíše otázka: Proč tyto tendence nepozorujeme u nás doma? Proč se u nás naše univerzity nejenže nesnaží o něco podobného, ale hrají spíše mrtvého brouka, který nevidí a neslyší? Odpověď je jednoduchá. Funkční absolventské sítě s výše popsanými atributy začaly vznikat tam, kde byly univerzity zainteresovány pozičně i finančně na uplatnění svých absolventů.

Uplatnění absolventů bylo prvotním a nejdůležitějším stimulem, který vedl a vede k zásadní proměně finálního produktu. V našich podmínkách však zainteresovanost vysokých škol na uplatnění svých absolventů v podstatě neexistuje, rozhodně ne finanční a rozhodně ne v tom smyslu, že by si vysoké školy v této oblasti konkurovaly. Stát místo aby univerzitám napomáhal obstát v globální konkurenci, je před touto konkurencí chrání. To je ovšem cesta k zaostávání za světovými trendy a oslabování pozice země.

Abychom si představili, jaké rezervy v dané oblasti jsou, stačí si položit otázky typu: Jakou roli v získání přímých zahraničních investic hrají naše univerzity a jejich absolventské sítě? Jak se naše univerzity podílejí na zvyšování konkurenceschopnosti firem, které z přímých zahraničních investic vzešly? Jak s těmito firmami spolupracují a jak se v nich uplatňují jejich absolventi?

Změňme systém financování vysokých škol

Každý připustí, že stěží lze založit úspěch na klasických obrazovkách, když jsou poptávány plazmové, tj. výrobek o generaci dále. Mnohým z těch, v jejichž rukou je budoucnost toho nejcennějšího, o co se můžeme při zvyšování konkurenceschopnosti opřít, tedy vysokých škol, však zcela ušlo, že se dopouštějí něčeho podobného, ne-li horšího. Toho, co se podobá pokusu o výrobu tranzistorových mobilů v době mikročipů. Je to snaha uspět s něčím, co zaostalo o několik generací a zastaralo dříve, než se mohlo v globální konkurenci uplatnit.

Poučme se z problémů, které vznikly kolem firmy LG. Phillips. Změňme systém financování vysokých škol tak, aby podstatná část jejich příjmů byla závislá na tom, jak se uplatňují jejich absolventi. Vysoké školy pak začnou samy hledat cestu k tomu, jak napomoci získat přímé zahraniční investice na základě toho, co jim mohou pro zvýšení konkurenceschopnosti nabídnout. Přímé zahraniční investice, které budou mít oporu v našich kvalitních vysokých školách, pak budou mít lepší osud než ty, které jsou založeny jen na podbízení se nejrůznějšími pobídkami.

Autor působí na VŠFS a v ISEA.

Průvodce daňovými povinnostmi za rok 2005

Jak vyplnit daňové přiznání za rok 2005? Chcete vědět, zda se právě vám vyplatí společné zdanění manželů a jestli ano jak konkrétně jej spočítat? Víte, na který finanční úřad patříte a jak mu správně poukázat peníze? Potřebujete poradit s Přehledem pro zdravotní pojišťovnu či ČSSZ?

Připravili jsme pro vás nový seriál, Průvodce daňovými povinnostmi za rok 2005!

Mimo jiné zde naleznete interaktivní daňové formuláře včetně přehledů pro pojišťovny, nové sazby daně z příjmů fyzických osob, daňový kalendář a spoustu dalších informací o jednotlivých daních.

Měly by podle vás tuzemské univerzity plnit tuto roli? Pokud ano, jaké změny by byly potřeba, aby se tak skutečně stalo?

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-1
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 4 komentářů

A tohle už jste četli?

Vládní podpora podnikání: bohatým dává, co chudým bere?

3. 2. 2006 | Simona Ely Plischke

Vládní podpora podnikání: bohatým dává, co chudým bere?

Česká vláda si hýčká velké investory, zejména pak ty zahraniční, a na jejich cestě na naše území zametá i ta nejmenší smítka. Naopak drobným českým podnikatelům hází klacky pod nohy.... celý článek

Když se Flextronics a LG.Philips Displays loučí

3. 2. 2006 | Simona Ely Plischke

Zavést školné na vysokých školách? Ano, ale jak?

2. 12. 2005 | Radim Valenčík | 1 komentář

Zavést školné na vysokých školách? Ano, ale jak?

Školné na vysokých školách je nezbytnost. Jak ale systém nastavit tak, aby na něm vydělali všichni, tedy schopní studenti bez ohledu na bohatství jejich rodin, kvalitní vysoké školy... celý článek

Jak financovat náklady na vzdělávání dětí?

15. 4. 2005 | Kateřina Havlíčková

Jak financovat náklady na vzdělávání dětí?

Základním principem financování vzdělávání dětí i jejich mimoškolních činností by měla být zásada financování konečného uživatele, tedy žáka. Co a jakým způsobem by měl hradit stát,... celý článek

Náklady na výchovu dětí: má či nemá platit stát?

13. 4. 2005 | Kateřina Havlíčková

Náklady na výchovu dětí: má či nemá platit stát?

Má nebo nemá se stát, tedy všichni ekonomicky aktivní občané, podílet na nákladech spojených s výchovou dětí? Postarat se o dítě je povinností obou rodičů. Neměl by tedy být spíše rozvedený... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.