Američtí a evropští družstevníci vs. čeští tuneláři

Roku 1996 přivál západní vítr do České republiky novinku: s minimem finančních prostředků (500 tisíc korun) bylo možné založit tzv. spořitelní družstvo. V roce 1999, kdy nastal jejich největší rozkvět, bylo těchto družstev 139, počet jejich členů dosahoval 126 tisíc a celkové vklady se přiblížily 10,5 miliardám korun. Většina z nich však skončila již mezi lety 2000 a 2001.

Největší chybou bylo, že kampeličku si mohl založit prakticky kdokoli, a to bez ohledu na odborné znalosti, zkušenosti a morální předpoklady. Navíc mohly tehdejší záložny bez omezení samy zakládat jakékoliv dceřiné společnosti a převádět na ně peníze vkladatelů. Mnohé kampeličky tak byly nekompetentně řízeny, a některé byly dokonce již založeny s tunelářskými úmysly.

Hospodaření záložen často připomínalo pyramidové schéma, kdy jsou náklady a výběry hotovosti financovány přílivem nových vkladů. K tomu bylo třeba slíbit nereálně vysoké úroky a obětovat vysoké sumy za reklamu. Následoval nezadržitelný krach kampeliček, jenž se stal velkým mediálním soustem.
A tak averze k družstevnímu bankovnictví u nás zatím přetrvává.

Družstevní záložny v ČR

1. TZ, družstevní záložna 2. Družstevní záložna Kredit 3. Družstevní záložna PSD 4. Družstevní záložna UNIBON 5. ERSTE SPAR- UND KREDITANSTALT, družstevní záložna 6. Fio, družstevní záložna 7. Komerční spořitelní a úvěrní družstvo DOMOV 8. Metropolitní spořitelní družstvo (MSD) 9. Moravský Peněžní Ústav – spořitelní družstvo 10. Podnikatelská regionální družstevní záložna, družstvo 11. Prague Credit Union, spořitelní družstvo 12. Privátní Peněžní Ústav – úvěrní družstvo 13. První slovácké spořitelní družstvo 14. Spořitelní a úvěrní družstvo Royal Savings and Loans 15. Spořitelní a úvěrní družstvo SVATOPLUK 16. Úvěrní družstvo PDW 17. Vinohradská vzájemná družstevní záložna 18. Vojenská družstevní záložna 19. Wall Street Federal Reserve, družstevní záložna 20. WPB Capital, spořitelní družstvo

Zapomnělo se, že v druhé polovině devadesátých let zanikly snad všechny malé banky, že zkrachovaly IPB a Union Banka a že by stejně dopadly i ČSOB (profil, názory), Česká spořitelna (profil, názory) či Komerční banka (profil, názory), kdyby je nepodržel stát. Podle loňské novely zákona o spořitelních družstvech musely kampeličky do konce letošního ledna navýšit kapitál z 500 tisíc na 35 miliónů Kč. Zůstalo jich dvacet. Podle téže novely musí družstevní záložny stejně jako i jiné finanční instituce nyní dodržovat tytéž předpisy a náležitosti jako banky.

Idea družstevního bankovnictví je stále živá: nabízet svým členům služby kvalitněji a levněji, než je poskytují komerční instituce. Analýza spokojenosti zákazníků finančních institucí prováděná v USA od roku 1984 ukazuje, že zákazníci úvěrních družstev byli vždy výrazně spokojenější než zákazníci bank. Navíc ziskovost družstevních záložen je jen mírně nižší než bank: výnosnost aktiv (ROA) amerických kampeliček je v průměru 1 %, stavebních spořitelen 1,3 % a bank 1,4 %. Družstevní sektor je však méně rizikový – nesplacené půjčky tvoří u spořitelních družstev jen 0,77 % aktiv oproti 1,19 % u bank.

Ve světě to funguje

Sektor družstevního bankovnictví může být pro zakládající členy velmi zajímavý: výnosnost vloženého (vlastního) kapitálu spořitelního družstva může při dobrém risk managementu dosahovat 15 – 25 % ročně.

Světová rada úvěrových družstev dnes sdružuje 40 tisíc kampeliček z 84 zemí s více než 123 milióny členy.
Objem aktiv členů dosahuje 760 miliard dolarů a jejich podíl na trhu vkladů je 8 %. Tato čísla však nezahrnují kontinentální Evropu, kde se spořitelní družstva sdružují do bankovních skupin.

V USA dnes funguje na 9 700 úvěrních družstev a počet jejich členů dosahuje 85 miliónů. Každý třetí Američan je tedy členem nějaké kampeličky. Celková výše aktiv družstevních záložen v USA činí 630 miliard dolarů, což odpovídá 15,75 biliónu korun. To je částka pětkrát převyšující aktiva všech českých bank.

Evropské družstevní banky

Družstevní banky vzniklé ze spořitelních družstev jsou také velice úspěšné v Evropské unii. Málokdo ví, že Rabobank, největší holandská banka s podílem 35 % na trhu bankovních služeb, je vlastně družstevní záložna. Totéž platí pro finskou OKO Bank s 32% podílem, rakouskou Raiffeisen Bank s 24% podílem, francouzskou Credit Agricole s 19% podílem či německou DZ Bank s 19% podílem na trhu.

V Irsku je 70 % populace členem nějaké kampeličky. Zatímco běžné komerční banky mají pyramidovou strukturu s centrálou na vrcholku a pobočkami spadajícími pod ni, je u řady družstevních bank vzniklých z "kampeliček" situace obrácená: lokální kampeličky vlastní obyvatelé dané obce a tato místní družstva mají podíl ve vyšší struktuře (krajské). Tato krajská spořitelní družstva mají poté podíl na centrále (bance). Centrála poskytuje místním organizacím sofistikované bankovní služby (forex, obchodování s cennými papíry) a do jisté míry i kontroluje jejich činnost (dodržování předpisů, diverzifikace rizik).

Kromě úvěrních družstev existují ve Velké Británii i stavební družstevní spořitelny, jejichž původní činnost byla poskytovat úvěry na nákup či stavbu nemovitostí. V roce 1996 jich bylo 88 se 4 613 pobočkami. Část z nich se poté přeměnila v klasické banky, přesto mají tyto družstevní instituce stále 15% podíl na celkových aktivech bankovního sektoru.
(V USA mají stavební spořitelny, Savings&Loan, Thrifts, jež většinou fungují na bázi družstevní záložny, také 15% podíl.)

Ve Francii je družstevnictví ve finančním sektoru obzvláště silné. Spořitelní družstva (Caisses d´Epargne) se zaměřují na retailové aktivity a společně tvoří pátou největší banku s aktivy přes 375 miliard USD. Ve Španělsku mají družstevní spořitelny 46% podíl na trhu a úvěrní družstva 5%.

Autor je ředitelem brokerské společnosti A&CE Global Finance.

Jak bude české družstevní záložnictví vypadat za 10 či 20 let? Kdy setřese svoji nemilou pověst? Bojíte se vkládat peníze do kampeliček, nebo jste družstevníkem?