Finanční deriváty by neměly být přehlíženy

redakce Peníze.CZ | 10. 11. 2004
Finanční deriváty by neměly být přehlíženy
Opce na futures, futures na opce, opce na opce, opce na swapy, forwardové swapy… Bojíte se, že "tohle prostě nezkousnete"? Důvěřujte nám. Jednoduchou formou vám vysvětlíme, co jsou finanční deriváty a v čem je jejich význam.
Deriváty jsou instrumenty, které jsou derivovány neboli odvozeny od jednotlivých aktiv. Takovými aktivy jsou například akcie, dluhopisy, zahraniční měny nebo komodity. Od těchto takzvaných podkladových aktiv jsou deriváty odvozeny tak, že představují pohledávku či závazek nakoupit, prodat či vyměnit toto podkladové aktivum k určitému datu za určitých, předem sjednaných podmínek. Díky tomu se potom i cena derivátů odvozuje od ceny těchto podkladových aktiv. Pokud je podkladovým aktivem finanční aktivum, pak hovoříme o finančních derivátech.

Proč vznikly a co je pro ně typické?

Vznik finačních derivátů (dále jen derivátů) sahá do 70. let 20. století, kdy se vzrůstající kolísavostí finančních trhů bylo potřeba zajistit uzavírané obchody proti riziku. Vyvinuly se tak instrumenty, které umožnily uzavírání takzvaných zrcadlových pozic, to jest obchodů, které se z hlediska výnosů vyvíjejí opačně k obchodům sjednaným například s odběrateli.

Pro deriváty je typické, že doba sjednání derivátového obchodu a doba jeho plnění se nekryjí. Proto se o derivátech hovoří jako o termínovaných obchodech (nebo kontraktech), tedy obchodech s budoucím plněním. Naproti tomu u promptních (nebo "spotových") obchodů je typický soulad sjednání obchodu s jeho plněním (odchylky maximálně v řádech týdnů). Podle druhu obchodu potom můžeme rozlišit i trh promptní ("spotový") jako místo, kde se obchoduje s instrumenty s prakticky okamžitým dodáním, a trh termínový, kde se obchoduje s instrumenty, k jejichž dodání dojde v budoucnu.

Význam derivátů

Deriváty nalézají využití ve třech oblastech: při zajištění rizika, při spekulaci a při cenové arbitráži. Zajištění rizika (tzv. "hedging") se provádí již zmíněným sjednáním opačně se vyvíjejícího obchodu, například termínovaným nákupem domácí měny, do níž bychom v budoucnu směňovali platbu za námi vyvezené zboží. Tím si výši budoucí platby v domácí měně zafixujeme. Jinak je zde totiž riziko, že pokud by v budoucnu došlo ke znehodnocení zahraniční měny vůči měně domácí (neboli zhodnocení domácí měny), pak by budoucí platba v zahraniční měně při přepočtu na domácí měnu obnášela méně.

Další oblastí využití derivátů je spekulace. Při ní se neuzavírá zrcadlová pozice, ale naopak se otevírá jediná pozice na termínovém trhu. Subjekt, který tento obchod uzavře, předpokládá určitý vývoj ceny podkladového aktiva a pomocí derivátového obchodu může na základě svého odhadu na tento budoucí vývoj spekulovat.

Třetí možností využití derivátů je potom arbitráž, kdy pomocí derivátů investor využívá cenových rozdílů vznikajících na finančních trzích, ať už na různých místech (různých burzách či mimoburzovních trzích) nebo mezi promptním a termínovým trhem. Princip cenové arbitráže mezi promptním a termínovým trhem spočívá v tom, že každý derivátový kontrakt má na termínovém trhu svou cenu, která se z různých důvodů může lišit od ceny, kterou bychom sami vypočetli z aktuální ceny podkladového aktiva na promptním trhu a berouce v úvahu další veličiny jako jsou aktuální a termínové úrokové sazby či aktuální a termínové měnové kurzy. Vznikají tak odchylky, u nichž je možné dosahovat prakticky bezrizikových výnosů. Při arbitráži zároveň dochází k vyčišťování finančních trhů, které se díky tomu stávají efektivní, neboť veškeré dostupné informace jsou postupně zahrnuty do cen aktiv.

Koho zavazují?

Syntetické deriváty
 Jednotlivé deriváty, které jsou odvozeny od podkladových aktiv jako jsou cenné papíry, úvěry či komodity, lze vzájemně kombinovat, takže podkladovým aktivem se stává samotný derivát. Hovoří se o syntetických (nebo "hybridních") derivátech. Vznikají tak instrumenty jako opce na futures ("future options"), kdy držitel má právo nakoupit futures kontrakt na dané podkladové aktivum za předem sjednanou cenu; forwardové swapy, kdy začátek platnosti swapového obchodu je posunut do budoucna; opce na swapy (též "swaptions"), kde kupující má právo ke stanovenému datu nebo ve stanovené době uzavřít swapový kontrakt, kdy bude platit protistraně variabilní úrokové platby a získávat od ní fixní úrokové platby ("call-" nebo "receiver s swaptions") nebo naopak platit fixní úrokové platby a získávat od protistrany variabilní úrokové platby ("put-" nebo "payer s swaptions"); nebo například opce na opce ("double options", "compound options"), které dávají právo nakoupit buďto kupní nebo prodejní opci; sem patří i dohody caption, což jsou opce na dohody cap, neboli opce na práva k získávání úrokových rozdílů z nominální částky mezi referenční úrokovou sazbou a sjednaným úrokovým stropem, a dohody floortion, což jsou opce na práva k získávání úrokových rozdílů mezi referenční úrokovou sazbou a sjednaným úrokovým dnem.

Mezi derivátovými obchody lze rozlišit dva typy: podmíněné a nepodmíněné. Podmíněné derivátové obchody zavazují pouze jednu smluvní stranu k plnění derivátového obchodu, zatímco druhá strana má právo derivátový kontrakt využít nebo nevyužít. Představitelem těchto obchodů jsou opce, opční listy, a instrumenty caps, floors a collars. Druhým typem derivátových kontraktů jsou obchody nepodmíněné, které již zavazují obě smluvní strany k plnění derivátového obchodu. Sem patří obchody typu futures, forward a swap. Podmíněné i nepodmíněné deriváty lze vzájemně kombinovat, takže samotný derivát se potom stává podkladovým aktivem. Tak vznikají například opce na futures, futures na opce, opce na opce, opce na swapy nebo forwardové swapy. Hovoří se o takzvaných syntetických nebo též hybridních derivátech (viz pravý sloupek).

S derivátovými kontrakty se obchoduje jak na burzách, tak na mimoburzovních trzích a podle toho je i můžeme rozlišit na obchody standardizované a nestandardizované. U standardizovaných obchodů je pevně stanoveno množství sjednávaného obchodu (například množství dodaných akcií), stejně jako doba plnění obchodu. Smyslem standardizace je zvýšení jejich obchodovatelnosti neboli likvidity, kterou je potřeba zajistit tam, kde se se standardizovanými kontrakty obchoduje, to jest na specializovaných burzách. Nestandardizované obchody jsou potom kontrakty, u nichž si podmínky plnění sjednávají samy smluvní strany, přičemž obchodování s nimi probíhá na trzích mimoburzovních. Důležitou úlohu při vypořádávání derivátových obchodů hrají také clearingová centra, která fungují jako mezičlánky mezi smluvními stranami, a která zajišťují zúčtování a plnění derivátových kontraktů.

Příště se budeme věnovat derivátům typu forward, futures, opce, swap podrobněji.

Co pro vás finanční deriváty znamenají? Máte s nimi nějaké zkušenosti? Uvítali byste více článků na toto téma?

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-38
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Láká vás kolektivní investování?

19. 10. 2004 | redakce Peníze.CZ

Láká vás kolektivní investování?

Co jsou podílové fondy, do jakých aktiv investují a proč jim svěřit své peníze? Kolik za investici zaplatíte na poplatcích? Víte, co je fond fondů? Přečtěte si, co ještě nevíte o této... celý článek

Obligace, pokladniční poukázky, STRIPS... nekoušou

7. 10. 2004 | redakce Peníze.CZ

Obligace, pokladniční poukázky, STRIPS...  nekoušou

Co jsou dluhopisy, čím se liší od jiných cenných papírů, jak se stanoví jejich cena, proč je méně rizikové držet dluhopisy než akcie, kdy mluvíme o obligacích, kdy o pokladničních poukázkách,... celý článek

Nejste si jisti v akciových kramflecích?

29. 9. 2004 | redakce Peníze.CZ

Nejste si jisti v akciových kramflecích?

Slova jako akcie a dividenda se v dnešní době skloňují ve všech pádech. Víme ale všichni, co se pod těmito termíny skrývá, jak je to se zdaněním výnosů z prodeje akcií a výplaty dividend... celý článek

Indexy: zrcadla akciových trhů i celých ekonomik

26. 8. 2004 | redakce Peníze.CZ

Indexy: zrcadla akciových trhů i celých ekonomik

Své indexy zachycující vývoj akciových trhů mají burzy, mimoburzovní trhy, ale i mnohá média. Kdo a proč sleduje tyto veličiny? O čem vypovídají a kterým číslům věnovat pozornost?

Kapitálový trh není strašák

13. 8. 2004 | redakce Peníze.CZ

Kapitálový trh není strašák

Burza cenných papírů, mimoburzovní trhy, dividendy, akcie, kupónové platby, dluhopisy... Pojmy, s kterými se neustále setkáváme, přesto nejsou všem zcela jasné. Přijměte naše pozvání... celý článek

Partners Financial Services