Obligace, pokladniční poukázky, STRIPS... nekoušou

Dluhopis je cenný papír, který vydávají podniky, vlády, veřejné instituce, územní celky (města, obce) nebo mezinárodní instituce (obecně "emitenti") pro získání kapitálu od investorů (věřitelů). Protože dluhopis vyjadřuje dlužnický závazek emitenta vůči věřitelům, mluví se o něm jako o dluhovém nebo úvěrovém cenném papíru. Dluhopisy jsou vydávány až na výjimky na dobu určitou, takže na rozdíl od akcií mají dobu splatnosti.

Každý dluhopis má také svou tržní cenu, což je cena stanovená na burze, jmenovitou nebo též nominální hodnotu ("par value"), což je hodnota, kterou obdrží investor v době splatnosti, a emisní kurz, což je cena, za níž je dluhopis při jeho vydání emitentem (tedy při emisi) prodáván investorům. Dluhopisy kupují investoři proto, že je s jejich držbou spojena pravidelná výplata takzvaného kupónu, což je ve své podstatě úrok ze zapůjčené částky. Ten bývá vyplácen jednou do roka, pololetně, ale i čtvrtletně. Kupónová (úroková) sazba je potom procentní vyjádření vypláceného kupónu ve vztahu ke jmenovité hodnotě dluhopisu. V době splatnosti je investorovi dluhopis splacen ve výši jmenovité hodnoty, a to jednorázově nebo ve splátkách. Emitent si také může vyhradit právo na předčasné splacení dluhopisu.

Méně rizikové než akcie 

Investice do dluhopisů mají v porovnání s akciemi tu výhodu, že u dluhopisů dochází v průměru k menším výkyvům tržních cen, takže méně kolísají i jejich výnosy a tudíž jsou jako investiční aktivum méně rizikové. Další výhodou dluhopisů jsou také pravidelné platby předem známých (v případě dluhopisů s pevným kupónem) nebo předem odhadnutelných (v případě dluhopisů s pohyblivým kupónem) kupónových plateb. Nevýhodou investic do dluhopisů jsou obvykle vyšší minimální investice, neboť jmenovité hodnoty dluhopisů se pohybují v řádech deseti-, častěji však statisíců korun.

Není dluhopis jako dluhopis

Dluhopisy se dají rozlišit podle různých hledisek. Podle emitenta rozeznáváme dluhopisy státní, které vydává příslušná vláda nebo veřejné instituce, komunální (municipální), které vydávají města a obce, bankovní, které vydávají bankovní ústavy, a podnikové, které vydávají soukromé podniky.

Podle způsobu úročení se dluhopisy liší na dluhopisy s pevným kupónem (pevným úrokem), které mají předem stanovenou výši kupónových plateb, dluhopisy s pohyblivým kupónem (úrokem), kde se výše kupónových plateb odvíjí od určité úrokové sazby, a dluhopisy s nulovým kupónem ("zero coupon bond" nebo "zero bond"), u nichž neexistují kupónové platby a místo toho jsou veškeré úroky splaceny spolu se jmenovitou hodnotou v době splatnosti dluhopisu. Dluhopisům s nulovým kupónem se také říká diskontované dluhopisy, protože o hodnotu úroků je snížen, neboli diskontován jejich emisní kurz.

Dluhopisy mohou mít různou podobu. Dluhopisy listinné mají fyzickou podobu a investor jimi fyzicky disponuje. Skládají se z pláště a kupónového archu. Dluhopisy zaknihované mají podobu záznamu a spolu se jménem jejich majitele jsou vedeny v registru cenných papírů.

Dluhopisy mohou mít také různou formu. Zatímco u dluhopisů na jméno mohou práva z nich plynoucí vykonávat ve vztahu k emitentovi pouze osoby, které jsou jako majitelé zapsány v seznamu vedeném emitentem, u dluhopisů na doručitele mohou práva spojená s dluhopisy vykonávat osoby, které je vlastní. Dluhopisy na jméno je možné převést na jinou osobu rubopisem a předáním, přičemž emitent může u listinných dluhopisů na jméno navíc omezit převoditelnost. Dluhopisy na doručitele je pak možné převést pouhým předáním.

Doba splatnosti a zvláštní typy

Podle doby splatnosti se dluhopisy liší na krátkodobé se splatností 3,6 a 9 měsíců, střednědobé se splatností 1-10 let, a dlouhodobé se splatností nad 10 let. Krátkodobým státním a bankovním dluhopisům se říká pokladniční poukázky, krátkodobým podnikovým dluhopisům zase komerční papíry. Dlouhodobým dluhopisům se říká obligace. Dluhopisy, které mají neomezenou dobu splatnosti, se nazývají konsole.

Mezi dluhopisy existují také zvláštní typy, jako například sběrný dluhopis, což je listinný dluhopis, na jehož celkové jmenovité hodnotě se určitým počtem kusů podílí několik investorů, konvertibilní (vyměnitelný) dluhopis, který dovoluje za určitých podmínek výměnu za akcie nebo za jiný dluhopis emitenta, opční dluhopis, s nímž je spojeno předkupní právo na akcie emitenta, nebo prioritní dluhopis, s nímž je spojeno právo na přednostní upisování akcií emitenta. Řadíme sem také takzvané "svlečené dluhopisy" ("stripped bonds", "STRIPS"), což jsou dluhopisy, které byly rozděleny na část představující jistinu a část představující kupónové platby; na obě části potom byly vydány samostatné dluhopisy, které se prodávají jako dluhopisy diskontované. Mezi zvláštní typy dluhopisů patří také zaměstnanecké dluhopisy, které vydávají podniky svým zaměstnancům.
Mezi dluhopisy patří také hypoteční zástavní listy a vkladové listy, o nichž jsme psali v článku Spořící produkty od H po V.

Jaké jsou vaše zkušenosti s dluhopisy? Vlastníte nějaké či uvažujete o jejich pořízení? Jaké cenné papíry preferujete?