1) Fiktivní manželský pár PCZ si domluví schůzku s náhodně zvoleným reprezentantem poradenské firmy. Pokud to systém firmy umožňuje, je zájem o poradenství projeven přes webovou prezentaci firmy.
2) Je připraveno zadání, skládající se z popisu stávajících produktů a z cílů, které chce manželský pár v dohledné době financovat. Toto zadání pak dostávají i hodnotitelé.
3) "Manželé" následně absolvují schůzky, na kterých poradci představí své plány a cíle, kterých chtějí dosáhnout dle připraveného zadání. Na schůzkách jsou zaznamenávány dotazy poradce – popis schůzek je zpracován následně v písemné podobě a dostávají jej hodnotitelé.
4) Spolupracovník PCZ pak zpracuje popis a hodnocení kontaktu s poradcem a jeho jednání při schůzkách (zveřejněno jako I. díl testu). 4) Zadání, popis schůzek a písemné výstupy z práce poradce (po odstranění identifikace testované společnosti) jsou zaslány stálým členům Komise PCZ, kterými jsou Vladimír Fichtner, Petr Šafránek, Miriam Hanáková a Fredy, k posouzení (nikdo z členů Komise nehodnotí firmu, kterou zastupuje),
5) Komise hodnotí identifikaci všech důležitých cílů (tedy nejen těch, které klient předložil), sběr dat (čtení smluv, pochopení rodinného cashflow), návrh řešení všech kritických cílů a přidává celkové hodnocení. Poradce je hodnocen stejným systémem jako ve škole, tedy na stupnici 1 - 5. Pokud si člen Komise myslí, že poradce neidentifikoval či nezabezpečil některý z kritických cílů, např. zajištění pro případ smrti (pokud ho člen Komise považuje za nezbytné), měl by poradce ohodnotit známkou 5.
Sdílejte článek, než ho smažem