Poplatky jsou oprávněné, říká Trávníček
3. 3. 2004 | Jiří Šedivý
Minulý týden jste se mohli na cokoli zeptat ředitele marketingu Českomoravské stavební spořitelny Rostislava Trávníčka. Dnes si můžete přečíst, jak s porcí vašich otázek naložil.
"V roce 1999 měla Česká spořitelna (profil, názory) potíže, ztráta za rok 1998 činila téměř 4 miliardy Kč. Hledal se proto plán, jak ji zachránit pomocí státních peněz. Stát, a vládní ČSSD, si nemohl dovolit nechat banku zkrachovat, a tak jí poskytl dotaci a přistoupil k privatizaci. Ovšem aby o tuto v problémech se topící společnost byl zájem, bylo třeba zlikvidovat kampeličky, kterým rostly vklady geometrickou řadou. A byly to především vklady odtékající z České spořitelny." Autorem těchto vět je Pavel Zeman, bývalý člen představenstva České asociace záložen.
V červnu 1999 spatřuje světlo světa dokument nazvaný Informace ke spořitelním a úvěrním družstvům – sdělení Policie ČR, vypracovaný 19. května bankovní asociací (dnes Česká bankovní asociace), jejímiž členy jsou prakticky všechny banky v ČR. V dokumentu se objevuje, a to doslovně, například tvrzení, že většina družstevních spořitelen jede systém "letadlo". "Dokument je lživě formulován jako ´sdělení Policie ČR´, což je zřejmě zcela úmyslné, aby byl zvýšen jeho psychologický účinek. Je jasné, že kdyby se tak absurdní tvrzení prezentovalo jako tvrzení bankovní asociace o družstevních záložnách (tj. o konkurenci), neznělo by tak věrohodně, a novináři by si tato data zcela jistě ověřovali z jiných nezávislých zdrojů," pokračuje Pavel Zeman. "Avšak jako sdělení objektivního státního orgánu – Policie ČR – znělo přesvědčivě," dodává.
Toto je jen část pohledu, který má Pavel Zeman na kontroverzní téma "kampeličky". Rozhodně nezastírá, že řada problémů se objevila i na straně družstevních záležen, neboť nic není černobílé, ale zásadně nesouhlasí z řešením, které se pro tento sektor použilo. Zajímají-li vás více názory Pavla Zemana, položte mu své otázky.
Kdo je Pavel Zeman
Pavel Zeman se pohyboval uprostřed dění v době rozmachu i pádu družstevního záložnictví. Svoji finančnickou kariéru zahájil v roce 1993 ve společnosti TOLST, v.o.s., což byl licencovaný obchodník s cennými papíry. Firma byla založena z peněz z 1. a 2. vlny kuponové privatizace, ve které získala asi 50 000 – 150 000 Kč na jednu investovanou kuponovou knížku.
V červnu 1996 vzniká První spořitelní družstvo Krnov, jehož je spoluzakladatelem a následně předsedou představenstva. Tato záložna byla založena rodinnými příslušníky zakladatelů a klientů TOLST.
Po asi dvouleté zkušenosti s družstevním záložnictvím byl opakovaně zvolen do představenstva České asociace záložen. Dokladem jeho znalosti oboru může být i fakt, že v letech 1997 – 1999 navštívil, v rámci zmapování situace, téměř všechny družstevní záložny na Moravě, Vysočině a části východních Čech a setkal se s jejich představiteli. S těmi měl možnost prodiskutovat jejich názory a také jejich systém vedení kampeličky.
Podílel se na přípravě novely zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, některé z návrhů jsou dodnes v zákonu.
V představenstvu České asociace záložen (ČAZ) fakticky působil jako zástupce menších kampeliček, prosazoval jejich zájmy, informoval je o dění v představenstvu, o informacích sbíhajících se v ČAZ. Samozřejmě se účastnil i jednání představenstva v době runu, jak on tvrdí, na družstevní záložny, kdy se zvažovala vhodná protiopatření a hledaly příčiny.
Po ukončení své činnosti v družstevních záložnách má potíže s hledáním vhodného zaměstnání. Je to vždy způsobeno zmínkou o vedení kampeličky ať už v životopise nebo při konkurzu. Kampelička pro řadu lidí znamená tunel a člověk z vedení kampeličky tedy tunelář. Mimo to stále ještě nebylo zastaveno jeho trestní stíhání, stejně jako dalších členů vedení krnovské záložny.
Názory a pohled Pavla Zemana na dění kolem kampeliček se tak úplně neztotožňují s tím, co se objevovalo v médiích. I přes trpké zkušenosti stále hájí existenci kampeliček a přichází s argumenty, které vyvrací řadu "zaručeních" zpráv o daném sektoru. Své dotazy na Pavla Zemana týkající se ať už minulosti, současnosti nebo budoucnosti spořitelních a úvěrových družstev můžete psát sem, a to až do pátku 19. března.
Rozhovory na Peníze.CZ |
Které osobnosti (nejen) finančního světa jste už vyzpovídali? Podívejte se na Rozhovory Penize.CZ
Máte-li tip na zajímavou osobnost, která by neměla v našem seriálu rozhovorů chybět, nebo téma, kterého by se měl rozhovor týkat, pište nám své náměty sem. |
Co vás může zajímat
V brzké budoucnosti se trh družstevních záložen zásadně změní vstupem do Evropské unie. Požadavek základního kapitálu ve výši 35 mil. Kč v tuto chvíli splňuje jen jediná z 37 činných kampeliček.
Služeb záložen využívá v současnosti přes 13 000 lidí, kteří si u nich uložili více než miliardu korun.
Nabídka služeb, úročení nebo výše poplatků spořitelních a úvěrových družstev jsou téměř identické s těmi bankovními. Přečíst si o této nabídce můžete v článku Ohrožený druh jménem kampelička.
Vložit peníze do kampeličky nebo čerpat úvěr lze až poté, co se člověk stane členem družstva a zaplatí členský vklad ve výši od 1 000 do 3 500 Kč. Dále se platí nevratné zápisné (0 – 1 000 Kč).
Družstevní záložny mohou ze zákona v podstatě jen přijímat vklady od svých členů, poskytovat úvěry svým členům, poskytovat jim další peněžní služby jako vedení účtů a provádění plateb z pověření člena a ručení za úvěry.
Jaký názor na celou věc máte vy? Existují dotazy, na které jste nikdy nedostali odpověď?
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
19. 3. 2004 8:58, Jarmila
Přečtěte si příspěvek ze 17.3., podepsaný jménem Rej. A přesně vo tom to je.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
17. 3. 2004 19:53, Rej
Je jasné, že záložna musí vložené peníze zhodnotit a zaplatit provoz, platy, atd. atd. a teprve co zbude je zisk. V případě bank si zisk rozdělí akcionáři a to do kapes formou dividend nebo část investují. Banka zjednodušeně půjčuje za 10% a vyplácí 0,5%, na vše nasazuje vysoké poplatky a tak akcionáři bohatnou. Záložna často pracuje s minimálními poplatky a zpravidla vyplácí vyšší úroky, třeba kolem 3%. Malý zisk, který ji zůstává nevyplácí družstevníkům, ale část uloží do rezerv a zbytek rozpustí ve vyšším úročení vkladů, poněvadž majitelé záložny jsou současně i jejich klienty.
Tedy banky i záložny pracují na stejném principu a vzájemně si konkurují, avšak zatím co banky přinášejí zisky svým majitelům ve formě dividend, tak záložny přinášejí svým majitelům - družstevníkům zisk ve formě nižších poplatků, vyšších úroků z vkladů a nižších úroků u úvěrů. Už je to jasnější ?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (30 komentářů) příspěvků.