Poplatky jsou oprávněné, říká Trávníček
3. 3. 2004 | Jiří Šedivý

Minulý týden jste se mohli na cokoli zeptat ředitele marketingu Českomoravské stavební spořitelny Rostislava Trávníčka. Dnes si můžete přečíst, jak s porcí vašich otázek naložil.
"V roce 1999 měla Česká spořitelna (profil, názory) potíže, ztráta za rok 1998 činila téměř 4 miliardy Kč. Hledal se proto plán, jak ji zachránit pomocí státních peněz. Stát, a vládní ČSSD, si nemohl dovolit nechat banku zkrachovat, a tak jí poskytl dotaci a přistoupil k privatizaci. Ovšem aby o tuto v problémech se topící společnost byl zájem, bylo třeba zlikvidovat kampeličky, kterým rostly vklady geometrickou řadou. A byly to především vklady odtékající z České spořitelny." Autorem těchto vět je Pavel Zeman, bývalý člen představenstva České asociace záložen.
V červnu 1999 spatřuje světlo světa dokument nazvaný Informace ke spořitelním a úvěrním družstvům – sdělení Policie ČR, vypracovaný 19. května bankovní asociací (dnes Česká bankovní asociace), jejímiž členy jsou prakticky všechny banky v ČR. V dokumentu se objevuje, a to doslovně, například tvrzení, že většina družstevních spořitelen jede systém "letadlo". "Dokument je lživě formulován jako ´sdělení Policie ČR´, což je zřejmě zcela úmyslné, aby byl zvýšen jeho psychologický účinek. Je jasné, že kdyby se tak absurdní tvrzení prezentovalo jako tvrzení bankovní asociace o družstevních záložnách (tj. o konkurenci), neznělo by tak věrohodně, a novináři by si tato data zcela jistě ověřovali z jiných nezávislých zdrojů," pokračuje Pavel Zeman. "Avšak jako sdělení objektivního státního orgánu – Policie ČR – znělo přesvědčivě," dodává.
Toto je jen část pohledu, který má Pavel Zeman na kontroverzní téma "kampeličky". Rozhodně nezastírá, že řada problémů se objevila i na straně družstevních záležen, neboť nic není černobílé, ale zásadně nesouhlasí z řešením, které se pro tento sektor použilo. Zajímají-li vás více názory Pavla Zemana, položte mu své otázky.
Kdo je Pavel Zeman
Pavel Zeman se pohyboval uprostřed dění v době rozmachu i pádu družstevního záložnictví. Svoji finančnickou kariéru zahájil v roce 1993 ve společnosti TOLST, v.o.s., což byl licencovaný obchodník s cennými papíry. Firma byla založena z peněz z 1. a 2. vlny kuponové privatizace, ve které získala asi 50 000 – 150 000 Kč na jednu investovanou kuponovou knížku.
V červnu 1996 vzniká První spořitelní družstvo Krnov, jehož je spoluzakladatelem a následně předsedou představenstva. Tato záložna byla založena rodinnými příslušníky zakladatelů a klientů TOLST.
Po asi dvouleté zkušenosti s družstevním záložnictvím byl opakovaně zvolen do představenstva České asociace záložen. Dokladem jeho znalosti oboru může být i fakt, že v letech 1997 – 1999 navštívil, v rámci zmapování situace, téměř všechny družstevní záložny na Moravě, Vysočině a části východních Čech a setkal se s jejich představiteli. S těmi měl možnost prodiskutovat jejich názory a také jejich systém vedení kampeličky.
Podílel se na přípravě novely zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, některé z návrhů jsou dodnes v zákonu.
V představenstvu České asociace záložen (ČAZ) fakticky působil jako zástupce menších kampeliček, prosazoval jejich zájmy, informoval je o dění v představenstvu, o informacích sbíhajících se v ČAZ. Samozřejmě se účastnil i jednání představenstva v době runu, jak on tvrdí, na družstevní záložny, kdy se zvažovala vhodná protiopatření a hledaly příčiny.
Po ukončení své činnosti v družstevních záložnách má potíže s hledáním vhodného zaměstnání. Je to vždy způsobeno zmínkou o vedení kampeličky ať už v životopise nebo při konkurzu. Kampelička pro řadu lidí znamená tunel a člověk z vedení kampeličky tedy tunelář. Mimo to stále ještě nebylo zastaveno jeho trestní stíhání, stejně jako dalších členů vedení krnovské záložny.
Názory a pohled Pavla Zemana na dění kolem kampeliček se tak úplně neztotožňují s tím, co se objevovalo v médiích. I přes trpké zkušenosti stále hájí existenci kampeliček a přichází s argumenty, které vyvrací řadu "zaručeních" zpráv o daném sektoru. Své dotazy na Pavla Zemana týkající se ať už minulosti, současnosti nebo budoucnosti spořitelních a úvěrových družstev můžete psát sem, a to až do pátku 19. března.
Rozhovory na Peníze.CZ |
Které osobnosti (nejen) finančního světa jste už vyzpovídali? Podívejte se na Rozhovory Penize.CZ
Máte-li tip na zajímavou osobnost, která by neměla v našem seriálu rozhovorů chybět, nebo téma, kterého by se měl rozhovor týkat, pište nám své náměty sem. |
Co vás může zajímat
V brzké budoucnosti se trh družstevních záložen zásadně změní vstupem do Evropské unie. Požadavek základního kapitálu ve výši 35 mil. Kč v tuto chvíli splňuje jen jediná z 37 činných kampeliček.
Služeb záložen využívá v současnosti přes 13 000 lidí, kteří si u nich uložili více než miliardu korun.
Nabídka služeb, úročení nebo výše poplatků spořitelních a úvěrových družstev jsou téměř identické s těmi bankovními. Přečíst si o této nabídce můžete v článku Ohrožený druh jménem kampelička.
Vložit peníze do kampeličky nebo čerpat úvěr lze až poté, co se člověk stane členem družstva a zaplatí členský vklad ve výši od 1 000 do 3 500 Kč. Dále se platí nevratné zápisné (0 – 1 000 Kč).
Družstevní záložny mohou ze zákona v podstatě jen přijímat vklady od svých členů, poskytovat úvěry svým členům, poskytovat jim další peněžní služby jako vedení účtů a provádění plateb z pověření člena a ručení za úvěry.
Jaký názor na celou věc máte vy? Existují dotazy, na které jste nikdy nedostali odpověď?
Podpojištění řeší kalkulačka
Většina Čechů má podpojištěné domy a neví o tom. Nová kalkulačka pomáhá správně a rychle nastavit výši pojistné částky.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
19. 3. 2004 8:58, Jarmila
Přečtěte si příspěvek ze 17.3., podepsaný jménem Rej. A přesně vo tom to je.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
17. 3. 2004 19:53, Rej
Je jasné, že záložna musí vložené peníze zhodnotit a zaplatit provoz, platy, atd. atd. a teprve co zbude je zisk. V případě bank si zisk rozdělí akcionáři a to do kapes formou dividend nebo část investují. Banka zjednodušeně půjčuje za 10% a vyplácí 0,5%, na vše nasazuje vysoké poplatky a tak akcionáři bohatnou. Záložna často pracuje s minimálními poplatky a zpravidla vyplácí vyšší úroky, třeba kolem 3%. Malý zisk, který ji zůstává nevyplácí družstevníkům, ale část uloží do rezerv a zbytek rozpustí ve vyšším úročení vkladů, poněvadž majitelé záložny jsou současně i jejich klienty.
Tedy banky i záložny pracují na stejném principu a vzájemně si konkurují, avšak zatím co banky přinášejí zisky svým majitelům ve formě dividend, tak záložny přinášejí svým majitelům - družstevníkům zisk ve formě nižších poplatků, vyšších úroků z vkladů a nižších úroků u úvěrů. Už je to jasnější ?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (30 komentářů) příspěvků.