Nahlédněme jasnovidci 'pod virguli'

Jak tedy jasnovidec pracuje? Nepovažuje rozumovou analýzu za prioritu. Trénuje speciální intuici a "šestý smysl", které fungují jinak než rozum, a dokonce záměrně rozum suspenduje, aby ho nesváděl do konvenčních vyježděných kolejí rozumové práce. Otevírá se impulsům, obrazům a signálům z podvědomí, které nechtějí být rozumem omezovány. Intuice a "šestý smysl" na jedné straně a rozum na straně druhé jsou různé psychické funkce, z nichž každá má svoje výhody a nevýhody - a samozřejmě úžasné je nevylučovat ani jednu z nich.

Rozum používá zaběhlé algoritmy myšlení, pracuje ve verbálně numerické oblasti, přeskupuje známá a naučená fakta (například vyslovení nedůvěry vládě znamená její pád), může testovat oproti realitě to, co přinesla intuice.
Intuice je mnohem syntetičtější funkce, která zahrnuje do své práce nejen rozumové produkty, ale i emoce a instinkty, archetypy, pudy a zřejmě také výstupy z "šestého smyslu". Dovoluje si hru s poznáním, jejíž výsledky nejsou okamžitě cenzurovány rozumem a dokáže tolerovat i to, co je zdánlivě "nemožné".

Proč publikace článků?

Nevím, co přesně opravňuje jasnovidce, aby své intuici důvěřoval natolik, že její výsledky publikuje. Bude to ale asi stejné jako u rozumové analýzy: výcvik, praxe a dostatečně dlouhá zkušenost, že se na výsledky lze, s jistým rizikem, spolehnout. Trefovaly se totiž do černého dostatečně (a překvapivě) často a vyplatily se těm, kdo kladli otázky. Mimochodem, co opravňuje čistě rozumového analytika, aby svoje analýzy předkládal ostatním jako do jisté míry spolehlivé? Vzdělání, praxe, historie správných odhadů, uspokojivý poměr tref a chyb...

Spojit intuitivní přístup s racionálním je rozumnější než trvat na apriorním vyloučení intuice ("jasnovidosti"), protože ta není preferována většinovou kulturou... za předpokladu, že zkušenost prokáže, že výsledky intuitivního hodnocení zvýší spolehlivost výhradně rozumového hodnocení. A tuto úvahu mají články Prokopa Diviše, postavené vedle "vážných" článků, implikovat.

Jasnovidec nedává pouze co nejpřesnější odpovědi, hodnota jeho práce spočívá i v inspiraci - přinášení nových aspektů věcí, objevování odlišného pohledu a někdy snad i v bezděčném provokování... jiného způsobu uvažování o věcech, hravějšího a tvořivějšího stylu myšlení. Jasnovidec spíš věci "vidí" jako obrazy, cítí ve "fuzzy" formě a to, co takhle neostře dostává, nějak interpretuje - třeba jako vyšší nebo nižší pravděpodobnost, tendenci či sklon, sympatii nebo varovné signály, vhodné načasování nějakého kroku, přijatelnost či nepřijatelnost a podobně.

Řídit firmu s virgulí za zády

Spolupráce s klienty v komerční oblasti vždy prochází specifickým vývojem, během něhož si na sebe vzájemně zvykají, a který se neobejde bez trochy frustrace na obou stranách - tak jako každá spolupráce. Výsledkem je jakési pochopení, že jasnovidec neprodukuje na 100 % spolehlivé výsledky, ale přece jen velmi užitečná data či tušení - často o skutečnostech, které nelze zjistit jinak než právě intuitivně ("telepaticky"). O ta se pak může, vedle vlastní rozumové analýzy, podnikatel či manažer při svém rozhodování opírat a o ně obohatit východiska své rozumové práce.

A přesto, že by se jasnovidcova nabídka inspirace a pravděpodobnostních odhadů mohla zdát příliš chabá a neostrá, klienti se kterými pracuje, a kteří bývají výrazně racionální a obdaření velmi zdravým selským rozumem a skepticismem (jak už to v byznysu chodí), si na výstupy nestěžují. Naopak si je umí cíleně vyžádat a střízlivě a přiměřeně jich využít v případech nedostatku či nedosažitelnosti nebo neúplnosti výchozích dat pro svou analýzu a proces rozhodování.

Na co byste se Prokopa Diviše zeptali vy? Využili byste nabídky jasnovidce? Opíráte se při svých strategických rozhodováních o nějaké to "tajemno"? Věříte vlastní intuici? Pište!!! Zajímají nás vaše názory!