Čeští investoři nejsou příliš odvážní

Že jsou naši investoři velmi opatrní, není žádná novinka. Přece jen se však běžně předpokládalo, že ti, kteří si najdou cestu k investování přes zahraniční fondy, jsou přece jen odvážnější. Jenže to příliš neplatí, což je první poznatek z úvah nad pololetními statistikami. Druhým je postupně vyprchávající převaha tuzemských fondů, zejména odečteme-li institucionální klienty. Třetím pak zdánlivě fantastický finiš zahraničních fondů - dokud si nevšimneme, kdo jej "táhne".

UNIS ztrácí převahu

Dokonce by se chtělo říci, že AKAT již náskok – alespoň v tempu růstu – vyrovnává. Faktem je, že toto standardní členění na tuzemské a zahraniční fondy stále více ztrácí vypovídací schopnost. Zanedlouho (po vstupu do EU) se nejspíše stane úplně zbytečným, a tak bychom postupně měli přejít na jiná členění: podle měnové denominace (korunové a cizoměnové), anebo podle investičního zaměření (peněžní trh, dluhopisy atd.).
Podívejme se na základní strukturu, jak je našich více než 150 miliard korun rozčleněno:

zdroj: AKAT

Do fondů za letošního půl roku přiteklo přes 21 miliard korun tuzemských investorů: do tuzemských (UNIS) 14,5 a do zahraničních (AKAT) 6,8 mld. Kč. Zohledníme-li však víc než 7 miliard korun, o které vzrostly fondy pro institucionální klienty, snižuje se skóre na 7,3 : 6,8 mld. Kč. V tempu růstu pak vinou nižší základny štafetu dokonce jasně převzal AKAT, jeho převaha je dvoj až trojnásobná.

Konzervativní vedou

Ve fondech peněžního trhu je téměř polovina všech našich investic: v tuzemských zaujímají víc než 50% podíl, v zahraničních je v nich 36 % majetku. V dluhopisových fondech je pořadí obrácené – 23% podíl v tuzemských a 35 % majetku v zahraničních. Sečteme-li obě konzervativní kategorie, vychází nám 73 % a 71 %. Do tohoto konzervativního segmentu by však ještě patřily zajištěné fondy, které se mezi tuzemskými nevyskytují a mezi zahraničními zaujímají přes 8 % investovaných peněz. V tu chvíli se dokonce jeví struktura investic v zahraničních fondech ještě konzervativněji než v tuzemských. Největší rozdíl je v kategorii smíšených fondů, kde v tuzemských je pětina všeho majetku, kdežto v zahraničních zaujímají necelá 3 %. A protože mnozí naši smíšení pozůstalí po kuponové privatizaci jsou vlastně dluhopisoví, neuděláme chybu tvrzením, že plných 80 % našich investic je jednoznačně konzervativních.

zdroj: AKAT

Akciový bonbónek

Přece jen určitý rozdíl najdeme i v akciových fondech, zatímco tuzemské (včetně fondů fondů) spravují jen málo přes dvě miliardy korun, zahraniční svým 17,7% podílem dosahují majetku 6,6 miliard korun.  V celku celého našeho investorského národa se přesto nedopočítáme ani 6% podílu, tedy ani zdaleka desíti miliard korun. A takhle vypadá celková struktura investic do fondů v ČR:

zdroj: AKAT

První housle: ČSOB

Z rozdělení investic v zahraničních fondech podle zprostředkovatelů vyplývá jasná převaha ČSOB (profil, názory) a její pobočkové sítě s prodejem za 17 mld. Kč (z celkových 34,5 mld. Kč zahraničních fondů). I další pořadí je dáno silou finanční skupiny nebo distribuční sítě – následují ING (profil, názory) (7 mld. Kč), HVB IZBVE) (3,93 mld. Kč) a Česká spořitelna (profil, názory) (2,51 mld. Kč).

zdroj: AKAT

Informace o trzích zjistíte pomocí více než pěti desítek indexů.

Pokud nevíte, z čeho se určitý index skládá, podívejte se na stránky s popisem indexů.

Mnoho dalších informací najdete také v naší sekci Akcie či Podílové fondy!

Chcete mít své investice pod kontrolou? Založte si portfolio a sledujte vše důležité!