Čísla hovoří za vše

Ideální živnou půdou pro poplašné zprávy, že český bankovní sektor čelí finančním problémům, bylo pravděpodobně zahájení správního řízení o odnětí bankovní licence Union bance (profil, názory) a uzavření jediné pobočky Plzeňské banky (profil, názory) krátce na to. V takové atmosféře se dobře šířily pochybnosti o stabilitě českých bank rozsévané anonymními textovými zprávy z internetu.

Hospodaření českých bank přitom nebylo nikdy v novodobé historii zdravější. Kromě toho, že banky vykázaly v minulém roce nárůsty zisku někdy i několikanásobné, dosáhly také díky snižování nákladů i lepší efektivnosti. Výsledkem pak byla podstatně lepší ziskovost, která měřena rentabilitou vlastního jmění, vzrostla meziročně ze zhruba 10 % na hodnoty kolem 20 %.

Jednomu klesají, jinému rostou

Mezi faktory, které nejvíce ovlivňovaly hospodaření bank v minulém roce, byly klesající úrokové sazby, které zúžily rozdíly mezi úrokovými výnosy a úrokovými náklady bank, tzv. úrokové marže. Ty tvoří hlavní část zisku bank. Ač by zjevným důsledkem klesajících úrokových marží měl být i nižší čistý úrokový výnos (rozdíl mezi úrokovými výnosy a náklady), není tomu tak u všech bank. Komerční bance (profil, názory) tento ukazatel klesl o čtyři procenta na 12,45 miliardy, České spořitelně (profil, názory) ale naopak vzrostl z 13,3 na 14,2 miliardy korun. Podobně nejednoznačně tomu bylo i u dalších bank. Živnobanka (profil, názory) dosáhla víceméně shodného čistého úrokového výnosu, a to i přes klesající úrokové výnosy, nízké sazby ji totiž přinesly i nižší náklady. Ty naopak nepomohly české pobočce HVB (profil, názory), jejíž čisté úrokové výnosy byly o 6,5 procenta nižší, především kvůli téměř dvacetiprocentním propadu v úrokových výnosech.

Velká voda možná pomohla

Faktorem, který se na loňských výsledcích mohl podepsat, jsou povodně, které vyvolaly mimořádné náklady – opravy poboček, nutnost řešit provoz náhradním způsobem apod. Na druhou stranu však banky ihned poté, co první voda opadla, začaly nabízet úvěry postiženým, a tak je možné, že několikadenní povodňový výpadek byl úspěšně vyrovnán díky následné úvěrové aktivitě. Přesná čísla za jednotlivé banky nejsou zatím k dispozici. Jediná Spořitelna zatím publikovala, že škody na majetku banky dosáhly asi stovky milionů korun, velká část z nich se však vrátí díky tomu, že banka byla proti povodním pojištěná.

Konverze už tak nenesou

Dalším nepříznivým faktorem, který se podepsal na loňských výsledcích bank, bylo zavedení jednotné evropské měny. Výrazně totiž klesly příjmy z poplatků za konverze jednotlivých měn eurozóny. Dopad této změny je možné si přiblížit na číslech z Komerční banky. Její čisté poplatky a provize vzrostly meziročně o 0,9 procenta na 8,32 miliardy korun. Růst ale mohl být podstatně vyšší, výnosy u nekurzových poplatků totiž vzrostly o 3,3 procenta a důvodem, proč celkové poplatky vzrostly jen o necelé procento, je právě zavedení eura.

Komerční bance pomohlo rozpouštění rezerv

Na druhé straně zde byla celá řada okolností, které naopak působily ve prospěch hospodaření. Sem patřilo například rozpouštění rezerv a opravných položek související s novou legislativou a odprodejem velké části špatných úvěrů. Především pro Komerční banku měla tato složka klíčový význam. V roce 2001 vytvořila 5,6 miliardy korun opravných položek (někteří bývalí zaměstnanci banky potřebu vytváření tak velkých opravných položek zpochybňovali, prý šlo jen o krok k tomu, aby čerstvě zprivatizovaná banka vypadala hůře než ve skutečnosti), díky čemuž byl čistý zisk za předminulý rok "pouhých" 2,5 miliardy korun. Provozní hrubý zisk však byl v roce 2001 8,7 miliardy a loni to bylo 9,8 miliardy korun, tedy jen o necelých třináct procent. Poté, co se k loňskému výsledku přidá rozpuštěná rezerva ve výši 1,44 miliardy korun (část je rozpouštěna v důsledku změny zákona o účetnictví), pak je možno v číslech po zdanění mluvit o násobném nárůstu zisku, skutečnost však tak skvělá není. Provozní hrubý zisk totiž vzrostl jen o výše zmíněných necelých třináct procent, přičemž podstatnou měrou k tomu přispěly nákladové úspory ve výši 2,3 miliardy korun. Čistý zisk bank za rok 2002 tak dosáhl 9,2 miliardy korun.

I Spořitelna si pomohla

Rapidní nárůst zisku Česká spořitelna meziročně o 113 % na 6,46 mld. Kč by viděno podobnou optikou jako výše už nebyl tak rapidní. Meziroční změna provozního zisku byla totiž "pouhých" 26 procent (z 7,5 miliardy v roce 2001 na 9,4 miliardy korun loni). Předloňský čistý zisk totiž stejně jako u Komerční banky ovlivnila tvorba opravných položek ve výši 3,4 miliardy korun.

ČSOB (profil, názory) za minulý rok vykázala předběžný neauditovaný čistý zisk ve výši 5,76 miliardy Kč, což představuje nárůst oproti předchozímu účetními období o 37 % (bližší komentář zatím není k dispozici, podrobnější rozbor tak není možný). HVB pak dosáhla za rok 2002 nekonsolidovaného a neauditovaného čistého zisku 1,67 mld. Kč, když vzrostl oproti předchozímu roku o 47,5 %. K tomuto výsledku bance pomohlo především snižování nákladů a rozpouštění opravných položek. Pouze u Živnostenské banky čistý zisk oproti předchozímu období klesl, a to o 36 % na 99,6 mil. Kč.

Půjčováním k lepším výsledkům

V tomto roce lze očekávat, že se do hospodaření bank opět promítne pokles úrokových sazeb. Ten se projeví na jedné straně dalším zúžením úrokových marží, na druhé straně však bude více stimulovat k prodeji úvěrových produktů. Lze tedy očekávat tlak na růst aktivních operací, což by se příznivě projevilo ve výsledcích bank (pokud dobře zvládnou úvěrové riziko), protože výnosovou stranu jejich výsledovek v současnosti hodně "sráží" skutečnost, že velké množství zdrojů je uloženo v konzervativních instrumentech kapitálového trhu – pokladničních poukázkách či dluhopisech. Pozitivním přínosem pro banky bude i letošní zvýšení poplatků, které se zatím nedokázalo do tržeb promítnou naplno (vyšší sazby neplatily celý rok).

Banky se dále budou snažit o snižování nákladů. Jejich efektivnost, přestože se v uplynulých letech podstatně zvýšila, je ve srovnání se zahraničními bankami stále na vyšší úrovni. Zatímco zahraniční banky dosahují poměru výnosů a nákladů (Cost/Income Ratio) kolem 50 %, u domácích bank se tento ukazatel pohybuje často na úrovni 60-70 %. Zejména proto půjde o snižování nákladů související s provozem poboček, tedy především snaha přimět klienty využívat přímé bankovnictví.

Překvapily vás něčím výsledky hospodaření domácích bank? Jakou cestu byste českým bankám doporučili, aby dosahovaly ještě vyšších výnosů? Co byste vzkázali rozesílatelům anonymních textových zpráv? Zúčastněte se diskuse.

Na článku spolupracoval Petr Vykoukal