Cennosti v bezpečí

Malé trezory k pronajmutí patří k výbavě většiny velkých bankovních poboček. K dispozici je řada různých rozměrů (v bance je nejčastěji rozlišují pouze výškou, základna mívá rozměr listu papíru A4, někdy větší). Většinou bývají šest, dvanáct, osmnáct a dvacet čtyři centimetrů vysoké, slovo většinou zde ale platí úplně doslova, můžete totiž narazit na bankovní pobočku, kde mají schránky úplně jiné rozměry.

Mimo Prahu je levněji

Narozdíl od jiných bankovních služeb ceny pronájmů bezpečnostních schránek v sazebníku nenajdete. Ty jsou u většiny bank (často spolu s dalšími podmínkami) v pravomoci samotných poboček. Hlavním důvodem tohoto stavu je skutečnost, že velikost schránek bývá v každé pobočce jiná. Pokud tedy zavoláte na infolinku banky, nedozvíte se nic, pro lepší informace se musíte vydat (či zavolat) do své pobočky. Nejmenší schránky u většiny bank vycházejí na méně než 500 Kč, výjimkou je Raiffeisenbank (profil, názory), která začíná až na tisícovce za nejmenší sejf. Přitom ceny mimo Prahu jsou proti české metropoli často menší, až poloviční. Například Česká spořitelna (profil, názory) si v Praze účtuje za schránky podle jejich velikosti mezi 750 Kč a 3000 Kč, mimo ni je to ale jen 350 až 1500 korun za rok. Menší rozdíly bývají v jiných bankách, například Komerční banka (profil, názory) začíná mimo Prahu na 360 Kč za nejmenší schránku a v hlavním městě si za podobnou účtuje 480 Kč. Výjimkou z tohoto pravidla je ČSOB (profil, názory), kde jsou si ceny v různých pobočkách v rámci České republiky hodně podobné (malá schránka začíná na necelých 500 Kč), ale stejně jako u jiných bank i zde je možné najít pobočky, které jsou dražší či levnější.

Ve spořitelně velká, v Komerční bance malá

Než se do banky s cennostmi vydáte, musíte se na pobočce ještě informovat (nemusíte tam chodit, většinou stačí zavolat) o tom, zda-li vůbec má nějaké schránky volné. Obecně je možné říct, že alespoň nějaká volná schránka bývá v krajních rozměrech (nejmenších a největších), často to také závisí na typu zákazníků banky. V retailové České spořitelně tak bývají malé schránky téměř pořád obsazeny a vždy vám nabídnou spíše nějakou velkou. V ČSOB či Komerční bance, kde tyto služby často používají firemní zákazníci, bývají naopak volné spíše malé schránky. Přitom na banku se při pronajímání sejfu omezovat nemusíte. Jediná Raiffeisenbank vyžaduje, aby zájemce o schránku byl jejím klientem a i tam k tomu mají účet, který je veden zdarma, platíte jen jeden výpis ročně. Všude jinde vám skutečnost, že jste klientem banky k ničemu nebude. Pokud tedy má vaše banka schránky plné (či jsou drahé), můžete se vydat ke konkurenci a nebude vás to stát zbytečné peníze za další běžné účty či jiné vázané bankovní služby.

Někde záloha, někde kauce, někde nic

Sejfy mají většinou dva zámky, jeden klíč má banka a druhý vy. K otevření proto musíte přinést svůj klíč a druhým vám musí trezor odemknout pracovník banky. Skutečnost, že dostanete klíč, s sebou někdy nese další povinnost – musíte složit zálohu nebo kauci. V Raiffeisenbank je to 1000 Kč, v některých pobočkách ČSOB dokonce dva nebo čtyři tisíce. Vybrané pobočky ČSOB (například na Senovážném náměstí v Praze) vám tuto zálohu úročí 2 % ročně, jiné vám nedají nic. Další banky, například Komerční banka, od občanů ČR žádnou zálohu nechtějí. Pokud je tedy pro vás důležitých i několik tisíc korun ležících ladem či za nízký úrok, měli byste i tento fakt zahrnout do rozhodování o tom, kde si sejf pronajmout.

Vánoční kapr do banky nepatří

Do schránky obecně můžete uložit cokoliv s výjimkou nebezpečných (zbraně, výbušniny, chemikálie) či nevhodných (potraviny apod.) předmětů. Přesto mezi bankovními zaměstnanci kolují historky o dlouhém pátrání po tom, co v trezorové místnosti tak zapáchá (někdo si do schránky uložil rychle se kazící potraviny), z čehož je patrné, že někteří klienti si z tohoto nařízení nic nedělají. Nicméně banka může v případě jeho porušení schránku v klientově přítomnosti (či za přítomnosti jeho zmocněnce) schránku otevřít. Něco podobného se dělo po srpnových povodních, kdy se do trezorů některých bank dostala voda. Zástupci banky tak s klienty otevírali schránky a sepisovali vzniklé škody. Nejhůře tehdy dopadly předměty, kterým styk s vodou škodí. Doslechli jsme se o společnosti, která právě chystala emisi listinných obligací a měla je uložené v bezpečnostní schránce ČSOB v Revoluční ulici v Praze. Po opadnutí vody byly listiny v takovém stavu, že bylo možné je jedině vyhodit a nechat vytisknout znovu.

Obranou proti takto vzniklé škodě by mohlo být pojištění. K tomu se však banky také staví různě. Česká spořitelna, ČSOB či Komerční banka nechávají pojištění na klientovi. V ČSOB to zdůvodňují tím, že vzhledem k tomu, že neví co ve schránce je, nemohou na to sjednat pojištění. Jiné banky (například HVB) pojišťují obsah schránek až do 100 000 Kč a dnes již zavřená Union banka ručila za případnou škodu na obsah schránky v plné výši. Protože ale neexistuje případ, kdy by schránky byly vykradeny, je možnost zničení obsahu při živelné katastrofě jediným skutečným nebezpečím pro věci, které si do ní uložíte. Zvolte si tedy pobočku, která je na kopci daleko od řeky, v případě stoupající hladiny tak budete moci i nadále klidně spát.

Co byste si uložili do bezpečnostní schránky? Máte s jejich pronájmem nějaké zkušenosti? Podělte se o své názory s ostatními.