Peníze prchají z bank

Zároveň se loni o 32 miliard korun zvýšila suma na netermínovaných účtech. Nesmíme také zapomenout na plných 47 miliard korun, které si připsaly stavební spořitelny, což jsou vlastně také, byť specifické, banky.

Kdybychom extrapolovali trend loňského prosince, pak by se termínované vklady domácností v bankách letos ztenčily o víc než polovinu a v říjnu napřesrok by zmizely úplně. Banky by pak hospodařily jen s jejich cca 200 miliardami na běžných účtech…

Kam peníze míří?

Jak potvrdila statistika, do spotřeby nikoli (loňský nárůst o 2,7 % byl mnohem nižší než zvýšení reálných příjmů). Lidé tedy stále víc spoří, i když již konečně přestalo platit, že spoření = vklady. Loni v boji o jejich úspory jasně zvítězily fondy.

Zároveň odliv úspor domácností z celého bankovního sektoru do velké míry zmírnily stavební spořitelny historicky největším přílivem 47 miliard korun. Spravují tak již celkem 180 miliard korun a zcela tak ovládly trh "dlouhých" peněz. Letos před chystanou změnou zákona tak jistě "ukořistí" nejméně dalších 50 miliard.

Objem a změny některých forem úspor domácností

Dynamiku změn ukáže lépe graf:

Fondy vedou

I po odečtení fondů pro tzv. institucionální klienty se celkem spravovaný majetek v podílových fondech již blíží sumě 150 miliard korun. Celková statistika je ze známých důvodů spíše odhadem, než přesným součtem. Další problém je určení objemů přímých investic domácností spravovaných soukromě a formou asset managementu. Totéž platí o tzv. spořících složkách životních pojistek – např. loni dosáhlo předepsané pojistné 34 miliard, ale kolik z toho prasklo na krytí rizik? Je však zřejmé, že se již důležitá část investorů (jejich počet zřejmě přesahuje 3/4 milionu) postupně dostává na úroveň srovnatelnou s konzervativními zeměmi Evropy. Průměrná domácnost (v ČR jich je 3,8 milionu) již disponuje částkou přes 280 tisíc korun finančních aktiv (kromě přímo spravovaných i pojištění a samozřejmě bez nemovitostí i movitého majetku). Vyhráno ale ještě není, protože minulé dva roky přály dluhopisům natolik, že teprve uvidíme, zda nevyhnutelné rozčarování z klesající výkonnosti vyústí v poučení, nikoli znechucení. Mezi tím se snad také dostanou z polohy hororu akciové trhy, které zatím u našince budí jen děs a hrůzu.

Co dál?

Pojďme "zneužít" onen poslední známý, tedy prosincový trend – potom jen za první pololetí z bankovních "termíňáků" odejde kolem 150 miliard korun domácností, z toho řekněme 25 do stavebka, 25 na běžné účty… Jestliže se tedy situace nezmění (známý, byť chimérický předpoklad ceteris paribus, tedy za stávajících podmínek, zejména úrokových sazeb) pak se u nás "potlouká" slibný potenciál 100 "volných" miliard, které hledají dobré bydlo. Nebo alespoň bidýlko, na němž by spočinuly v nějaké příjemné finanční klícce. Kdo se o ně postará? A co naznačuje letošní šestinedělí? KB dřímá s Felixem a zdá se jí o chipu, ČSOB při clickání umdlévá a UniCredito rozmýšlí, co s (malým) podílem na trhu. Zatím je vyučuje stará dobrá omládlá spořka, která "kosí" týdně již k půl miliardě a skoro 60 % fondového trhu.

Potlouká se v ČR volných 100 miliard korun tuzemských domácností? Pokud ano, kdo má šanci urvat z nich největší díl? Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka nebo Živnostenská banka? Jak hodnotíte strukturu tuzemských úspor? Který segment letos nejvíce posílí? Který se naopak propadne? Zúčastněte se naší diskuse!