Zatímco obchodníci s cennými papíry mohou posoudit reálnost či nereálnost ceny akcií té které firmy podle jejích hospodářských výsledků, u umění žádný takový korektiv neexistuje. Jsou tři miliony za obraz Emila Filly, Toyen nebo Josefa Šímy moc nebo málo? Těžko říct. Pokud se najde dost lidí, kteří jsou ochotni takovou částku zaplatit, asi je to tak akorát. Co když ale někdo začne s cenami manipulovat? Není to ani příliš těžké: Galerista dá do aukce dílo ze své vlastní sbírky, které za rekordní částku vydraží anonymní dražitel po telefonu nebo nastrčený agent v sále. Zpráva se rozkřikne (média o aukcích informují prakticky jen v případě dražebních rekordů) a skuteční sběratelé budou napříště ochotni zaplatit vyšší částky než doposud. Galerista si prodaný/neprodaný obraz pověsí zase zpátky na zeď a je to. V účetnictví pak uvede, že šlo o zmařenou aukci, že kupec za dílo nezaplatil, takže se vrátilo původnímu majiteli. O tom se ale dozvědí maximálně daňoví úředníci a z jejich pohledu nejde o nic špatného.
Top ten 2002
| Autor, název díla, rok vzniku | Cena (mil. Kč) | Aukční síň |
| Toyen, Růžový spektr (1934) | 3,15 | Antikva Nova Kodl |
| Josef Šíma, Le Havre (1923) | 2,95 | Pictura |
| Václav Špála, Koupání (1914) | 2,9 | Pictura |
| Josef Šíma, Šílená královna (1960) | 2,8 | Pictura |
| Emil Filla, Zátiší se zmrzlinou | 2,6 | Nuselská 19 |
| Antonín Procházka, Dívka v klobouku | 2,55 | Pictura |
| Josef Šíma, Odpoutaný strom (1931) | 1,8 | Antikva Nova Kodl |
| Emil Filla, Hlava (1934) | 1,5 | Antikva Nova Kodl |
| Václav Špála, Milenci (1923) | 1,45 | Pictura |
| Antonín Slavíček, Dáma s červeným slunečníkem (1896) | 1,3 | 1. Art Consulting |
Lidé z oboru tvrdí, že takové věci se skutečně dějí. Nikdo však nemá konkrétní důkazy a nikdo nechce vystoupit veřejně. Z podobných praktik bývají podezřívány zejména ty společnosti, které na svých aukcích dosahují nejvyšších cen. Žebříčku nejdráže prodaných obrazů za minulý rok dominují společnosti Antikva Nova Kodl a Pictura, které v první desítce společně obsadily osm míst. Mezi ně se na páté místo vklínila pouze aukční síň Nuselská 19 a na desáté brněnská společnost 1. Art Consulting. "Nedovedu si představit, že bych předstíral koupi obrazu. To jsou obyčejné fámy, které s oblibou šíří konkurence," ohrazuje se proti nařčením z manipulace cen Michal Šeba z aukční síně Pictura. "Daňový úřad by si toho přece mohl všimnout," dodává. "To je jen obyčejná česká závist," doplňuje jej Martin Kodl.
Milionové částky ani zdaleka nemusejí znamenat, že jde o podvod. Obrazy nejsou housky na krámě a to, že se díla téhož autora prodávají za velice rozdílné ceny, je naprosto normální. Proč některý obraz dosáhne rekordní ceny a jiný ne, nelze říct. Může jít o zcela unikátní dílo, o obraz se zajímavou historií původu nebo třeba jen o to, že se kupci skvěle hodí k barvě pohovky. Faktem nicméně je, že na podobné žebříčky musíme pohlížet s notnou dávkou skepse. Nejsou nikým auditovány a opírají se pouze o údaje jednotlivých aukčních síní. I v případě, že nejsou nijak manipulovány, je nelze brát jako směrodatné vodítko. O dalším možném vývoji ceny vypovídají jen velice vzdáleně.
Díla dražená za rekordní částky navíc většinou mají jen minimální potenciál dalšího růstu. Jako investice je jistě daleko zajímavější koupit levnější dílo, jehož cena v budoucnu poroste. Problém je "jen" v tom, odhadnout, které to bude.
Měli by mít galeristé a aukční síně svoji KCP? Nebo je to úplně špatný názor? Láká vás prostředí aukcí? Máte doma výtvarný originál? Podělte se o své názory a zkušenosti s ostatními!
|
