Fondové nejasno
28. 5. 2002 | Petr Fejtek
Peníze do podílových fondů tečou stále – to je jisté. Jen od začátku roku do nich přispěchalo hodně přes 10 miliard korun. O jejich většině je dokonce známo kam a do haléře.
Naopak stavební spořitelny převzaly vlastně celou štafetu střednědobých termínovaných vkladů (přírůstek dalších 33 miliard na celkových 166 mld. Kč). Dlouhodobé vklady nad pět let se sumou nepatrných čtyř miliard u nás totiž prakticky zanikly. Dokonce ani vklady s termínem od jednoho do dvou let s pouhými 50 miliardami téměř nestojí za řeč. Bankovní chleba "termíňáků" se tedy scvrkl na krátké několikaměsíční lhůty s pouhými 400 miliardami korun (z toho 54 mld. v cizích měnách).
Vítězí fondy a likvidita
Již zmíněný nárůst objemu běžných účtů a vkladů na požádání způsobil, že zde celková suma takto expresně likvidních peněz přesáhla již čtvrt bilionu korun. Proti tomu jsou fondy se svými 100 až 130 miliardami stále jen chudými příbuznými. Ale zato nejrychleji rostoucími: loňský přírůstek 40 miliard korun je rekordní. Dosud nejúspěšnějším byl pro naše otevřené podílové fondy rok 1999, kdy se jejich majetek víc než ztrojnásobil. Tehdy však šlo především o majetek převedený z otevíraných investičních privatizačních fondů (samotné SPIF Český a Výnosový 15 mld. Kč). Skutečný přírůstek "nových" peněz byl tedy jen poloviční a nedosáhl ani zdaleka 20 miliard korun. V loňském roce také konečně začalo docházet ke zvýšení obliby dluhopisových fondů na úkor totální dominance fondů peněžního trhu, což signalizuje postupné opouštění "mateřské investiční školky". K akciovým fondům je však ještě daleko, protože konzervativní našince k nim přiláká až několikaletý "přesvědčivý" růst trhů. Zatím překvapivě málo lidí se nechalo chytit i na šidítko zajištěných fondů.
2002 – rok fondů
Ještě významnější je nárůst počtu klientů-podílníků. V největších fondech jednotlivých kategorií Sporoinvestu ISČS (profil, názory) a Sporobondu ISČS (profil, názory) počet nových podílníků odpovídá nárůstu majetku: do již 27miliardového Sporoinvestu přineslo loni 10 miliard korun také téměř 80 tisíc nových klientů (celkem jich je již kolem 200 tisíc). Ve Sporobondu, jehož majetek se přírůstkem přes 5 miliard korun víc než zdvojnásobil, se i počet klientů rozrostl víc než dvojnásobně na 40 tisíc podílníků. Celkem jde tedy jen v těchto dvou fondech o čtvrt milionu podílníků, kteří mají každý průměrně investováno 145 000 Kč. (Navíc zůstává ve fondech z kuponové privatizace ještě dalších 100 tisíc podílníků, ti jsou však pasivní s hodnotou investice jen kolem 20 000 korun.) Počítáme-li tedy jen ony aktivní investory, pak by jich ve všech fondech v ČR mělo být již přes půl milionu.
Až nás budou miliony…
Půl milionu je sice poměrně pěkné číslo, jde však zatím stále asi jen o každého desátého střadatele. Úspor, které domácnostem stále ještě "zahálí" na různých typech účtů, zůstává pořád téměř tři čtvrtě bilionu korun. Lidé se jen postupně učí a jen pomalu si uvědomují výhodnost různých finančních produktů. Na druhé straně prodělali mnohé nepříjemné zkušenosti a jsou silně nedůvěřiví. Značný konzervatismus je navíc vlastní i okolním zemím, s nimiž máme historicky mnoho společného. Jak ovšem vidíme na příkladu stavebního spoření, které nyní využívá již téměř 5 milionů lidí, podstatnou roli hraje právě trvalá a soustředěná, ale zejména dlouhodobá vysvětlovací kampaň. I u velmi výhodného a bezpečného stavebního spoření byl totiž nárůst klientely jen velmi postupný a dosažení současného stavu trvalo osm let. Vysvětlit dalším milionům lidí výhody fondů a přesvědčit je o jejich bezpečnosti je tedy během dlouhou trať. Zdá se však, že již začíná fungovat nejlepší dealerská síť – statisíce spokojených podílníků.
Pohyb úspor domácností (mld. Kč) | XII/2001 | XI/2002 | změna 2002 |
Účty na viděnou | 217,5 | 253,5 | + 36 |
Termínované vklady | 518,7 | 453,1 | – 66 |
Stavební spoření | 133 | 166 | + 33 |
Fondy | 60 | 100 | + 40 |
Průměrná domácnost (v ČR jich je 3,8 milionu) tedy celkem disponuje částkou 256 tis. Kč finančních aktiv (kromě přímo spravovaných, pojistných produktů i penzijního připojištění) ve struktuře:
Protože však průměr je vždy jen imaginární a polovina lidí v průzkumech uvádí, že nespoří vůbec, můžeme s klidným svědomím za "perspektivní" považovat asi dva miliony domácností – těm však v bankách prodělává stále ještě průměrně přes 300 000 korun. Čest jejich památce.
Co říkáte přesunům ve struktuře úspor tuzemských domácností? Máte z nich radost? Myslíte, že fondy již dokázaly oslovit běžného klienta ze střední vrstvy? Kdo investuje a spoří do fondů ve vaší rodině? Je to strejda z vesnice, vaši rodiče, nebo jen vy? Podělte se o své názory a zkušenosti s ostatními!
|
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem