Investorské pověry a bludy

Mnoho investorů se k víře v tyto pravidla upíná ve chvílích, kdy se jejich investicím moc nedaří. Čím více se spoléhají na své bludné vize, tím méně jsou schopni střízlivě uvažovat a reálně posuzovat situaci. Pak činí kroky, které mají další negativní dopady na jejich investice a výnosy. Několik takových pověr a bludů si vyjmenujeme jako příklady.

Příklad: Akcie spadly tak hluboko, že už více spadnout nemohou. To zní skoro jako: tonoucí se stébla chytá. Myšlenkou, že akcie spadly tak hluboko, že už dál spadnout nemohou, se chlácholí mnoho investorů ve chvílích, kdy některá jejich akcie výrazně poklesla. Je to pro ně přijatelnější, než přiznat vlastní chybu v úsudku. Jestliže investor koupil akcii za sto a považoval ji za dobrou investici, pak při ceně akcie padesát není schopen podívat se na její hodnotu střízlivě a posoudit, zda jde o přechodný jev a nebo zda udělal při jejím nákupu chybu. Přehodnotit situaci, přiznat chybu a prodat akcii za padesát, poté, co jste ji koupili za sto, vyžaduje oprostit se zcela od emocí. Pokud akcie klesne na polovinu ceny, za níž jste ji kupovali, neznamená to automaticky, že ji máte prodat nebo koupit. Okolnosti a příčiny mohou být velmi různé. Důležité je, abyste byli schopni se na celou situaci podívat znovu co nejvíce objektivně a bez předsudků. Za kolik jste akcii kupovali před poklesem by nemělo hrát roli. To je minulost. A vás zajímá budoucnost. Akciový trh nemá paměť.

Příklad: Akcie už je tak vysoko, že výše jít nemůže. Toto je analogie předchozího příkladu. Samotný fakt, že akcie se zdá být vysoko, ještě neříká nic o tom, jestli může nebo nemůže jít ještě výše. Znovu se musíte oprostit od minulosti, od toho, že jste byli zvyklí na nižší cenu a snažit se posoudit cenu akcie v porovnání s její vnitřní hodnotou. Teprve pak můžete činit rozhodnutí o prodeji nebo koupi, případně o podržení akcie.

Příklad: Vždy poznám, kdy akcie dosáhly dna. Pak nakoupím. Takovéto úvahy zcela jasně vedou do slepé uličky. Znám mnoho případů ze svého okolí, kdy se investoři snažili trefovat do dna trhu, do jeho obratu z poklesu do růstu. Ale téměř nikdy se jim to nepodařilo. Buď kupovali příliš brzy a jejich akcie pak klesaly, nebo zase naopak propásli obrat trhu a trh začal růst bez nich. Snažit se dělat tzv. Market timing je fundamentální omyl. Je v podstatě nemožné systematicky a pravidelně předvídat vývoj trhu. Proto se tímto směrem nesmíme dávat. Co bychom však s rozumnou pravděpodobností umět měli, je najít levné akcie. A proto bychom se měli zaměřit na jejich vyhledávání a nálady a výkyvy trhů bychom měli ignorovat.

Příklad: Akcie stojí jen dva dolary. Tak kolik můžu ztratit? Odpověď: Ztratit můžete přesně sto procent své investice. Investoři mají někdy tendenci kupovat akcie, jejichž cena je nominálně nízká. Mají při tom pocit, že nemůžou tolik prodělat. To je samozřejmě úplně zcestná úvaha. Je jedno jestli akcie stojí dva dolary nebo sto dolarů. Vždy můžete ztratit celou investici. Ve skutečnosti akcie za dva dolary, tzv. Penny stocks, bývají často mnohem riskantnější než akcie za sto dolarů. Penny stocks mají často nízkou likviditu, vysoké transakční náklady a jde často a společnosti malé či mladé.

Příklad: Nevadí, že moje akcie spadly, ony se vždycky vrátí zpátky. Další chyba. Vždycky se akcie nevrátí tam, kde už jednou byly. Někdy ano, ale může to trvat i mnoho let. Rozhodně však ne vždy. Častá chyba investorů je, že se upnou k tzv. Referenční hodnotě. Tou může být třeba cena, za kterou akcii kupovali, nebo i jakákoliv jiná předchozí vyšší cena. Pak sami sebe přesvědčují, že když už tam jednou akcie byla, tak se tam zase vrátí a stačí jenom čekat. Trh ale skutečně nemá paměť a pořád si musíte opakovat, že se na ceny jednotlivých akcií musíte dívat s čistým stolem, střízlivě, bez ohledu na to, jestli a za kolik jste je kupovali nebo prodávali v minulosti.

Příklad: Až ta moje akcie vyleze na dvacet dolarů, tak ji prodám. To je podobný případ jako ten předchozí. Investor vzhlíží k referenční hodnotě, kterou je v tomto případě vysněná cena. Samozřejmě, že je dobré mít představu o tom, jaká je vnitřní hodnota akcie a podle toho se připravit na okamžik, kdy byste ji měli prodat, ale musíte při tom být flexibilní. Nesmíte vidět vaši vysněnou cenu rudě krvavýma očima a zapomínat při tom na všechno kolem. Musíte být schopni reagovat na změny a na nové informace. Akciový trh je jako živý organismus. Co bylo včera, bylo včera. Dnes je dnešek. A dnešek a včerejšek není jedno a totéž.

Příklad: Moje akcie rostou, pak jsem dobrý investor. Nebo, moje akcie klesají, pak jsem špatný investor. Pokud začnete investovat a bude se vám dařit, pak nesmíte podlehnout sebeklamu, že jste geniální investor a že na co sáhnete, to vám vynese peníze. To je nejlepší recept na to, jak o ně zase přijít. Stejně tak, pokud začnete investovat a nebude se vám dařit, neházejte flintu do žita, ale poučte se ze svých chyb a držte se svého investičního plánu a nespekulujte a výsledky se určitě dostaví.

Autor je generálním ředitelem ABN AMRO Asset Management. Článek je vybrán z jeho audioknihy Průvodce moudrého investora. Autor vycházel z údajů z ledna 2002.