Je Poštovní spořitelna na prodej?

Rčení jedna banka, dva brandy zní trošku jako čínské jedna země, dva systémy, ale přesně tak to v ČSOB (profil, názory) a Poštovní spořitelně (profil, názory) funguje. Každý brand má své produkty, své zúčtování transakcí, své zaměstnance... Má to určitě své výhody, v jednom brandu se mohu zaměřit na hodně masovou klientelu a současně tím druhým si mohu získávat "lepší" zákazníky, kteří se navíc s těmi "masovými" ani nebudou potkávat na pobočkách a zdržovat je. Je ale hodně zvláštní, že Poštovní spořitelna (PS) buduje svůj brand hodně samostatně. V jejích televizních reklamách ani znak ČSOB neuvidíte. To by mohlo případný prodej hodně zjednodušovat, pro klienty by to pořád byla ta stejná Poštovní spořitelna, jen by se změnil vlastník a asi by všichni postupně museli uzavřít nové smlouvy.

Jako významný argument, že ČSOB tuto svou část z dlouhodobého pohledu nechce, by mohl být fakt, že od doby pádu IPB se vývoj nových produktů v PS téměř úplně zastavil. Zatímco klienti bývalé IPB mohli začít rychle využívat služeb původně vyvinutých pro ČSOB – především ČSOB Linka 24 či naopak (především Homebanking bývalé IPB) a byl jim také nabídnut Internetbanking (podle našeho názoru šlo pouze o dokončení produktu, který se chystal už v bývalé IPB, viz naše hodnocení Internetbankingu ČSOB), klienti PS mají k dispozici pořád to samé – pasivní Phonebanking (vyvinutý v IPB před šesti lety), GSM Banking (vyvinutý v IPB) a Homebanking (také z bývalé IPB).Výrazné změny mají přijít až od počátku roku 2003, kdy se začne na přepážkách pošt prodávat životní pojistka připravená ČSOB pojišťovnou (profil, názory) pro PS a nabídce se také objeví Internetbanking. To může znamenat ale také to, že v ČSOB zjistili, že PS je samostatně obtížně prodejná a rozhodli se ji dále rozvíjet...

Překážky jsou jen zdánlivé

Bývalý zaměstnanec IPB nám potvrdil, že jediné, co by mohlo rozdělení ČSOB a Poštovní spořitelny bránit, je bankovní systém Profile, ve kterém jsou vedeny účty klientů PS a používá jej celá ČSOB. Argumenty proti prodeji, které nám v neformálním rozhovoru po nedávné tiskové konferenci řekli představitelé ČSOB a Poštovní spořitelny, byly – přílišná provázanost s ČSOB, nepřevoditelnost smluv s Českou poštou a technologické obtíže. U provázanosti v lidských zdrojích jde především o konzultace při vývoji produktů, které by však v případě nákupu PS mohli okamžitě zastat pracovníci kupujícího. Největším problémem by mohl být výše zmíněný bankovní systém Profile. I to je však možné vyřešit. Zatímco převod normálně fungující banky do jiného systému by asi klienti pocítili, u PS tento problém nastat nemusí, celá banka totiž funguje korespondenčně – jednotlivé transakce klientů přicházejí ke zpracování na papíře či v dávce, a tak je možné je jeden den sypat do Profilu, ten uzavřít, zůstatky převést do nového systému a druhý den pracovat s ním. (Asi by to nebylo v praxi tak jednoduché, jak jsem to popsal, rozhodně však nejde o neřešitelný problém). Jediný, koho by se odstávka dotkla, by bylo devět poboček Poštovní spořitelny, které transakce zaúčtovávají přímo. Pokud by ale byl tento převod proveden o víkendu, ani tady by to nevadilo. Posledním argumentem bylo, že smlouva s Českou poštou je uzavřena na ČSOB a je pravděpodobně nepřevoditelná. Pokud ale (jak sami uvádějí představitelé PS) je příjem České pošty za služby pro klienty PS významný, bude určitě na straně pošty zájem o uzavření smlouvy i s novým vlastníkem. Pro poštu by totiž ztráta tohoto klienta znamenala propad v příjmech a nutnost propouštění zaměstnanců a možná i uzavírání některých poboček. Na druhou stranu si asi těžko někdo umí představit, jak by bylo možné nabízet služby Poštovní spořitelny jinak než prostřednictvím pošty.

Největší technická obtíž by mohla souviset s čísly účtů, resp. kódem banky, do řešení totiž vstupuje nevyzpytatelný prvek - klienti. Jak klienti Poštovní spořitelny, tak ČSOB mají kód banky 0300, po případném prodeji PS by ale bylo nutné, aby ti, kdož klientům PS posílají peníze, si ve svých příkazech změnili kód banky v podstatě ze dne na den. Jinak by muselo existovat přechodné období, kdy by si ČSOB s kupujícím transakce předávala, což by vedlo ke zpožďování plateb (jiné řešení by ale asi stejně nebylo možné).

Existuje ale vůbec kupec?

Je možné, že vše výše popsané je proveditelné a Poštovní spořitelna prodejná, je ale vůbec někdo, kdo by ji koupil? První problém je v tom, že Poštovní spořitelna nemá samostatnou bankovní licenci (její původní licence, resp. licence bývalé Poštovní banky zanikla v okamžiku sloučení s Investiční bankou), kupující tedy musí mít bankovní licenci. Odpadají tak možní zájemci z řad silných pojišťoven (Česká pojišťovna, možná Allianz) a dalších nebankovních finančních subjektů. Nutnost, aby kupujícím byla banka, má ještě jednu oporu – výše zmiňované technické a personální obtíže jsou snadno řešitelné pouze v případě, že by nakupovala banka. Ta totiž má lidi schopné okamžitě začít pracovat i pro Poštovní spořitelnu (má jen asi 600 zaměstnanců) a má software pro vedení běžných účtů a vkladních knížek. Tato podmínka ale podstatně zužuje výběr možných zájemců. Jejich strategie je ale odlišná. Například GECB (profil, názory) je v porovnání s PS podstatně dražší, míří však přitom na téměř stejný segment klientů, možná o něco výše. HVB (profil, názory) rozhodně nepřichází v úvahu právě díky zaměření na jiné klienty a především nutnosti přibrat další zaměstnance na řešení problémů spojených s fůzí (se svou vlastní už tak bojují dosti dlouho). Komerční banka (profil, názory) má svých klientů dost a teprve nyní v ní probíhá dolaďování strategie, přibírání dalších klientů, kteří vyžadují odlišný přístup, by mohlo velice zkomplikovat řízení celé banky. Česká spořitelna by koupí Poštovní spořitelny získala velice málo, možná jen nějaké klienty, kteří jí odešli dříve. A tak vlastně narážíme na fakt, že na trhu asi není nikdo, kdo by mohl PS převzít. V úvahu by mohla připadat možná eBanka (profil, názory), respektive její vlastník Česká pojišťovna (profil, názory). Vzhledem k velikosti eBanky by si však nutnost rozšíření technologií, aby mohla vůbec klienty PS převzít, vyžádala takové náklady, že by celá transakce přestala být zajímavá.

Na základě výše řečeného se spíše můžeme domnívat, že prodej Poštovní spořitelny mohla být myšlenka s kterou si v ČSOB ještě před nějakou dobou hráli. Dnes je jim ale jasné, že jde o téměř neuskutečnitelný úkol (ale rozhodně ne z důvodů, které uvádějí oni), a tak dospěli k rozhodnutí, že budou muset káru zvanou Poštovní spořitelna tlačit dál. Určitě ale nejde o moc těžkou káru. Klienti jsou stabilní (nepřebíhají ke konkurenci) a pokud se jim dobře rozšíří nabídka služeb, určitě mohou přinést další tržby prostřednictvím nových produktů (především úvěrů a životních pojistek) a zvýšit tak profit celé banky.

Sdílíte náš názor, že Poštovní spořitelna je oddělitelná a samostatně prodejná? Napadá vás někdo, kdo by mohl být kupcem? Podělte se o své názory s ostatními.