Obligace jsou jiný typ cenných papírů než akcie. Akcie představují podíl na majetku společnosti. S tím jsou spojená určitá práva. Hlasovací právo na valné hromadě, podíl na zisku, nárok na případnou dividendu, apod. Obligace představuje vztah dlužníka a věřitele. Společnost, která vydá obligaci, platí jejímu držiteli pravidelný úrok a v době splatnosti mu proplatí i jistinu. S oběma druhy cenných papírů jsou spojena i rozdílná rizika. Hodnota akcie závisí především na schopnosti firmy dosahovat zisku a na jejím majetku. Hodnota obligace závisí především na schopnosti společnosti dostát závazkům, které jsou s obligací spojeny. Tedy platit úroky a splatit jistinu.
Moudrý investor by měl kombinovat investice do akcií s investicemi do obligací. Akcie a obligace tak budou v jeho portfoliu dvěma základními třídami aktiv. V jakém poměru by měly být zastoupeny akcie a obligace? Na tuto otázku můžeme odpovědět ze dvou pohledů. Za prvé, podle toho jak jsou obě třídy aktiv zrovna drahé a za druhé, podle profilu investora.
První metoda doporučuje udržovat neutrální alokaci aktiv v portfoliu půl na půl. Padesát procent akcie a padesát procent obligace. Pokud má investor dojem, že akciový trh je obecně hodně levný a že výnosy z obligací jsou ve srovnání s akciemi nízké, pak může alokovat větší část portfolia do akcií, řekneme až na úroveň 75 procent akcie a 25 procent obligace. Pokud má investor dojem, že akciový trh je nebezpečně vysoko, měl by ubrat akcií a přidat obligací. Třeba až na úroveň 25 procent akcií a 75 procent obligací. Měl by se vyvarovat extrémních variant jako jsou jen samé akcie nebo jen samé obligace. A to z toho důvodu, že se ve svých úvahách může mýlit. Rozdělení portfolia mezi akcie a obligace je dalším stupněm diverzifikace a snížení rizika.
Druhá metoda, pohled na alokaci aktiv podle profilu investora, doporučuje vzít v úvahu jako pomůcku věk investora. Čím je investor mladší, tím více je schopen nést riziko a může si dovolit investovat více do akcií. S postupem věku se jeho postoj k riziku mění a měl by proto postupně ubírat akcií a přidávat obligací. Jako jednoduchou pomůcku si můžeme vzít pravidlo, že investor by měl mít tolik procent portfolia v akciích, kolik mu chybí do sta let. Třicetiletý investor 70 procent, padesátiletý investor 50 procent.
Obě tyto metody poskytují jen velmi obecné návody. Ukazují ale dobře, jak má moudrý investor o svém portfoliu přemýšlet.
Kolik procent osobního portfolia máte v obligacích? Jak se změnilo jejich zastoupení v něm zaposlední rok? Podělte se o své názory s ostatními.
Autor je generálním ředitelem ABN AMRO Asset Management. Článek je vybrán z jeho audioknihy Průvodce moudrého investora. Autor vycházel z údajů z ledna 2002.
Sdílejte článek, než ho smažem