Zná úplně všechno

Ona výše zmíněná burzovní zkušenost ovšem nedopadla nejlépe. Prospekuloval tehdy doslova celou investici (70 tisíc korun), takže z burzy Michalovi žádné snadno vydělané peníze neplynou. Zdroj jeho příjmů je mnohem prozaičtější - pracuje. Jako student druhého ročníku vysoké školy pracoval jako překladatel, pak krátce jako novinář v ekonomické redakci velkého českého deníku, nakonec se ale vrátil k práci překladatele. Ta má svou velkou výhodu v tom, že je schopen ovlivňovat výši svého výdělku: "Když chci, tak můžu přidat a vydělat si víc, když chci mít volno, tak zase můžu ubrat."

Michalovi je dnes 25 let a už před dvěma lety se spolu se třemi kamarády odstěhoval z vysokoškolských kolejí do bytu v Praze-Bubenči. Místo pár stokorun kolejného tak platil několik tisíc jako příspěvek na nájem. Vzhledem k tomu, že studium právě dokončil, už mu dnes ani nic jiného stejně nezbývá a společný nájem je pořád levnější, než kdyby si měl platit třeba i malý byt sám.

Chci si vydělat na cesty

Hlavní motivací současného Michalova snažení je vydělat si na dvouměsíční cestu po Íránu, kam chce jet úplně sám. Pouze vízum si zařídil přes íránskou cestovní kancelář, kterou našel na internetu. "Napsal jsem jim email a oni mi pak jen sdělili, abych se pro vízum stavil na ambasádu a světe div se, vyšlo to. Íránské pobytové vízum může zařídit jen cestovní kancelář a to ještě potřebuje mít dobré kontakty. Těm, kteří chtějí cestovat na vlastní pěst, dávají jen tranzitní vízum na pár týdnů." Kromě peněz na cestu ještě potřebuje zaplatit dopředu nájem na celou dobu co bude v zahraničí a jelikož v červenci skončilo jeho zařazení mezi studenty, musí si platit také zdravotní a sociální pojištění. Na nějaké úspory (a finanční produkty) mu tak moc nezůstane...

Hlavním používaným produktem je běžný účet – původně studentské konto. Michalovi na něm hodně vadí, že platí za úplně všechno – transakce, výběry i z vlastních bankomatů a podobně, což jeho provoz značně prodražuje. K účtu má mezinárodní platební kartu, její výhody – především cestovní pojištění v ceně - objevil už dávno, proto ji má více než tři roky. Přímé bankovnictví nepoužívá, ačkoliv je nyní u jeho banky zdarma, tak se nechce dostat do situace, kdy si na něco zvykne a pak mu za to začnou účtovat horentní poplatky.

Raději si na vše našetřím

Podobně striktní postoj má Michal i k půjčkám. "Dokud nebudu na nule, tak budu platit ze svých. Kdybych byl v problémech, tak si možná půjčím, ale proč platit bance horentních 15-20 procent ze spotřebitelského úvěru nebo kreditní karty, jejichž přemrštěnost nejlépe vynikne, když je porovnáme s tím, kolik banky vyplácejí na vklady (v současnosti to jsou dvě až tři procenta)." Jediný úvěrový produkt, který kdy vlastnil (a možná přitom podlehl reklamě), byla kreditní karta. Příliš ji však nepoužíval, neboť jej banka podle jeho slov naštvala už na začátku tím, že místo požadovaného měsíčního limitu 50 000 korun mu dala pouhých 20 000.

Jako většina mladých lidí nemá Michal moc velké úspory, zatím spíše utrácí. Jako jediný ze spořících produktů má stavební spoření, které si zřídil před dvěmi a půl lety. Ač sám říká, že v Praze je stavební spoření tak na zlepšení koupelny, počítá s tím, že v blízké budoucnosti ho využije v kombinaci s hypotékou k nákupu bytu. K tomu ale bude muset ještě něco našetřit. Banky jsou sice dnes schopny půjčit až 100 % odhadní ceny nemovitosti, pokud si však půjčujete menší část (okolo 70 %), jste schopni dosáhnout lepších podmínek.

Vzhledem k tomu, že si zatím moc peněz nenaspořil (v podstatě k tomu ani neměl příležitost) nemá ani další formy investic jako například podílové fondy. Má už ale určité zkušenosti s americkými akciovými trhy. V době internetového boomu na burze, kdy ceny některých akcií rostly závratným tempem, spekuloval spolu s kamarádem. Aby měli šanci pořádně vydělat, dohodli si obchody na úvěr, kvůli nim však prodělali celou vloženou částku. Obchodník s cennými papíry jim totiž půjčil až polovinu hodnoty nakupovaných cenných papírů. Když hodnota držených akcií klesla o polovinu, obchodník sám prodal jejich akcie, z výnosu se vyrovnala půjčka na nákup a na Michala a jeho kamaráda už nic nezbylo. Pokud by podobnou zkušenost měl opakovat, tak pouze sám na sebe. Navíc není optimistou ohledně současného vývoje na světových burzách, kde očekává ještě další pokles. Pokud by přesto investoval do podílových fondů, volil by tzv. pasivně řízené fondy, které se nezabývají vyhledáváním zajímavých investic, ale nakupují indexové certifikáty či podobné nástroje a kopírují vývoj trhu. Nevěří totiž, že by byl kdokoliv schopen dlouhodobě překonávat výkon celého trhu.

Naše doporučení

Ač nechceme upírat Michalovi jeho názor (a v řadě oblastí s ním souhlasíme), mohl by změnit svůj názor na přímé bankovnictví. Běhat do banky s každým příkazem k úhradě přece jen znamená ztrátu času. Měl by si vybrat jeden kanál přímého bankovnictví, nejlépe takový, který bude mít kdekoliv k dispozici a jehož využití bude spojeno s nízkými náklady. V bance, ve které má Michal účet tomu v současnosti nejlépe odpovídá telefonní bankovnictví, které je až do odvolání (pravděpodobně do konce roku či prvního pololetí příštího roku) zdarma. Navíc je k dispozici na tzv. zelené lince, na kterou lze volat i z mobilu zadarmo.

Před odjezdem na cesty by si měl důkladně přečíst podmínky pojistky ke kartě, zda-li neobsahuje některé výluky z pojištění – situace na které se pojistka nevztahuje. Většinou to bývají rizikové sporty, vysokohorská turistika a jiné nebezpečné činnosti.

Jiné produkty nemají zatím v Michalově případě moc smyslu, na penzijní připojištění je příliš mladý a navíc nemá stabilní příjem, životní pojistka bude mít smysl až v případě, že si bude brát hypotéku.

Kdy jste poprvé zkusili investovat na burze? Byli jste úspěšní, nebo jste měli podobnou zkušenost jako Michal? Měli byste pro něj nějakou radu?Podělte se o své názory a zkušenosti s ostatními.

Toto je jeden z příběhů napsaných pro přílohu Extra časopisu Reflex, který vyšel minulý týden. Další příběhy budou vycházet po následujících šest týdnů. První příběh z minulého týdne o Filipovi cestovateli najdete zde.

Která banka je nejlepší, nabízí nejvhodnější produkty a má dobrou image? Na tyto otázky již šest let odpovídá pravidelný průzkum časopisu The Prague Tribune mezi 500 největšími českými podniky. Stejný průzkum probíhá i letos. Budeme rádi, pokud se o své zkušenosti s bankami podělíte i Vy.