Nevýhodný konkursní správce KTP

Když v březnu tohoto roku přihlásilo KTP samo sebe do konkurzu, byla to nemilá zpráva pro všech téměř třicet tisíc klientů (někteří zasvěcení říkají, že je jich méně, že ve skutečnosti existuje 30 tisíc účtů, přičemž jsou klienti, kteří mají i dva účty). Čím více se začalo objevovat informací o činnosti KTP, tím více pohasínala naději klientů na rychlý návrat jejich peněz. Více informací o tom jak začala kauza KTP najdete v našich starších článcích.

Spouštěcím impulsem k zrychlenému pádu KTP byl článek v MF Dnes, který upozornil na problémy a nejasnosti kolem podnikání firmy. Kvůli strachu řady klientů o peníze a zvýšeným výběrům vkladů musí KTP pozastavit vyplácení vkladů (14. února tohoto roku) a o měsíc později jej vedení firmy posílá do konkurzu.

Většina klientů se přihlásila u krajského soudu v Hradci Králové (kam konkurz podle sídla úpadce spadá) se svou pohledávkou. Přihlášených byly desetitisíce, v čemž se soud nestihl včas zorientovat, a tak na konec června svolaná schůze věřitelů, kde měl vzniknout věřitelský výbor, byla zbytečná. Mezitím správce konkurzní podstaty řešil otázku, jestli má do majetku úpadce zahrnout akcie na klientských účtech nebo ne. Nakonec byl přesvědčen mediálním tlakem, že majetek klientů je oddělen od majetku obchodníka a do konkurzní podstaty nepatří. To ale stejně ponechává "ve vzduchu" řadu otázek – jak bude vyčíslen nárok věřitelů – klientů. Pokud jim totiž budou vráceny jejich akcie, mají nárok požadovat z konkurzní podstaty (případně z Garančního fondu) pouze náhradu ve výši chybějících finančních prostředků. Kolik to ale bude, jak se ocení akcie, které měli klienti virtuálně připsány na účtech (většinou totiž byla na hromadném účtu KTP označeném jako klientský) a kolik tedy bude činit chybějící hotovost? Tyto otázky asi nebudou zodpovězeny brzy.

Konkurzní správce z kola ven

Krajskému soudu se konečně na minulý pátek podařilo úspěšně svolat schůzi věřitelů. Její konání bylo na poslední chvíli ohroženo napadnutím soudce z podjatosti. Vrchní soud, který bude o podjatosti rozhodovat, však naštěstí vydal předběžné rozhodnutí o tom, že schůze se konat může (podle soudu jde o neodkladnou záležitost) a že hlasování má probíhat "podle hlav" – každý věřitel má jeden hlas. Ačkoliv zákon o konkurzu a vyrovnání doporučuje hlasování podle výše pohledávky, vrchní soud v tomto případě doporučil hlasování podle počtu věřitelů, protože jednotlivé pohledávky ještě nebyly posouzeny a uznány z pohledu oprávněnosti.

Díky hlasování "podle hlav" ovládal schůzi pražský advokát Jan Kalvoda, který zastupuje kolem 13 tisíc klientů. Část z nich je členy sdružení Jistota a budoucnost. Jan Kalvoda sám uvádí, že pro sdružení pouze vypracoval nějakou analýzu a nyní zastupuje jednotlivé klienty, se sdružením je pouze v občasném kontaktu a rozhodně jej nezastupuje. Samotné sdružení je hojně zpochybňováno v souvislosti se svým prohlášením, kde tvrdí, že o navrácení peněz hodlá spolupracovat se společností Swiss Asset Management (SAM). Ta měla být zachráncem KTP, nakonec však vyšlo najevo, že je spíše dlužníkem KTP. Vznik těchto závazků je ale zpochybňován a musíme si tedy počkat, až se k účetnictví firmy dostane věřitelský výbor. Dnes se můžeme spolehnout jen na správce konkurzní podstaty. Sdružení Jistota a budoucnost se dnes již k SAM moc nehlásí.

Konkurzní správce na páteční (6. září) schůzi věřitelů odmítl sdělit cokoliv o stavu majetku a na naléhání účastníků musel zprávu přečíst soudce, který má případ na starosti. Nakonec byl konkurzní správce odvolán, bohužel se však musí počkat na rozhodnutí o tom, jestli soudce pořádající schůzi byl podjatý či ne. Podle názoru Kláry Stibůrkové, kolegyně Jana Kalvody, to může trvat jeden až dva měsíce. Do té doby si konkurzní správce může dělat s majetkem úpadce v podstatě co chce (viz dále).

Vila za tři miliony

V průběhu schůze věřitelů vyšlo najevo několik skutečností přinejmenším zpochybňujících konání současného konkurzního správce. Z jeho webu vyplývá, že na konci srpna uskutečnil dražbu některého majetku z konkurzní podstaty. Dům v Nemastově ulici v Náchodě za 3 miliony a padesát tisíc korun a automobil Honda Civic za 70 tisíc korun. Ona nemovitost byla vila, ve které bydlel šéf KTP Karel Takáč, a její hodnota byla odhadována na 17 milionů korun (konkurzní správce ale má odhad na cca 2,8 milionu). Je otázkou, zda-li byla za tuto cenu prodejná, můžeme se však oprávněně ptát, zda-li bylo skutečně nutno takto spěchat, a zda cena nemohla být vyšší (více si můžete přečíst v dražebním protokolu). Prodaný automobil byl podle evidence majetku úpadce pořízen v roce 2001, podle dražebního protokolu byl rok výroby vozidla 1996. Pro účely dražby bylo oceněno na asi 120 tisíc korun, autobazar AAA prodává obdobná auta za ceny okolo 150 tisíc korun. Pravda, v poměru k celkové dlužné částce (dvě až tři miliardy - podle toho jestli vezmeme v úvahu pouze staré údaje o spravovaném majetku nebo celkový objem příhlášených pohledávek) je nedostatečná výtěžnost (navíc obtížně prokazatelná) z dražby majetku úpadce pouze "drobností".

Někteří "šťastlivci" možná budou muset vracet peníze

Ze stránek konkurzního správce vyplývá pro některé klienty (prý jich je asi 1600) nepříjemná skutečnost. Ti, kteří zachraňovali své peníze na poslední chvíli a stihli si je vybrat těsně před tím, než KTP zavřelo brány, budou mít možná smůlu a zachráněné peníze budou muset vrátit. Tito klienti si totiž vybrali peníze (pokud jste požádali o výplatu vkladu bez jedné tisícovky, dostali jste peníze do tří dnů, jinak jste čekali měsíc) v podstatě jako zálohu. Na základě tohoto výběru uskutečnilo KTP prodej cenných papírů, které byly evidovány na jejich účtě. Protože však u některých klientů k tomuto prodeji nedošlo, jedná se v tomto případě o bezdůvodné obohacení (byť nechtěné). Stále jim totiž patří cenné papíry a své peníze budou pravděpodobně muset vrátit. Takový je názor konkurzního správce, a pokud skutečně odpovídá smluvním podmínkách, za kterých klienti peníze do KTP ukládali, nebude asi ani jiné řešení vzniklého stavu možné. Řešení celé záležitosti ale asi nebude jednoduché, smluvní podmínky KTP, které má redakce k dispozici, říkají, že "za účelem výplaty finanční hotovosti je Komisionář oprávněn a povinen zobchodovat cenné papíry na SÚSA. (spořitelní účet správy akcií)." Z toho by vyplývalo, že pokud se prodej neuskutečnil, není to problém klienta, ale KTP. Jiné názory ale říkají, že obecnou obchodní zvyklostí v podobných vztazích (obchodník s cennými papíry vs. klient) je, že nejdříve následuje prodej cenných papírů a teprve poté dostává klient peníze. Pokud je tomu naopak, lze odvozovat, že jde o nějakou formu zálohy či úvěru. Pokud tedy prodej nenastal, může existovat nárok KTP na vrácení peněz (pokud byly vyplacen z jeho zdrojů) či ostatním klientům (pokud došlo k vyplacení z prostředků ostatních).

Do cíle je ještě dlouhá cesta

I v případě, že bude rozhodnuto o nepodjatosti soudce a věřitelský výbor začne fungovat, je celá kauza teprve na začátku. Musí totiž dojít k vyčíslení nároků jednotlivých věřitelů k uznání či zpochybnění jejich nároků (asi se bude týkat směnek na 1,25 miliardy korun předložených saudskoarabským podnikatelem). Většině bývalých klientů zůstanou totiž akcie a pravděpodobně budou mít nárok pouze na náhradu peněz, které v jejich prospěch evidovalo KTP, většina jejich peněz byla totiž uložena do akcií holdingu Médeia Bohemia, která je navíc také v konkurzu. Klíčová také bude skutečnost, zda-li se podaří do Garančního fondu dostat nějaké peníze. Pokud totiž nezíská nějakou významnou částku, poškození mohou na přiznanou náhradu škody čekat řadu let.

Koupili byste si šest let starou Hondu za 70 tisíc? Vrátili byste do konkurzní podstaty peníze, pokud by vám je vyplatilo KTP těsně před krachem, ale už nestihlo prodat vaše cenné papíry? Podělte se o své názory s ostatními.