Globalizace ve středověku

Bruggy se v letošním roce pyšní titulem Evropské město kultury. Program organizátoři pojali jako připomínku slavných dob města, kdy Bruggy byly místem, kde se na poli kultury i obchodu setkávala severní a jižní Evropa. Španělský šlechtic Pero Tafur, který město navštívil v roce 1438, si do deníku poznamenal: "Ve městě jsem viděl potraviny a produkty z celého světa - pomeranče a citrony z Kastilie, ovoce a víno z Řecka, koření z Alexandrie, krajky a hedvábí z Itálie. Na světě není místa, jehož nejlepší výrobky by zde nebyly k dostání!"

Ve 14. a 15. století patřily Bruggy mezi nejvýznamnější evropské metropole. Co do počtu obyvatel se s nimi mohla měřit jen Paříž a města severní Itálie. Flandry byly důležitým centrem textilní výroby, ale samotné město, které bylo nejvýznamnějším přístavem severně od Alp, žilo hlavně z obchodu. Na svou dobu nabízeli místní bankéři řadu velice moderních služeb. Poskytovali úvěr, převáděli velké peněžní sumy, měnili valuty a umožňovali i bezhotovostní platby. Již tenkrát se zde také rozvinul čilý obchod s dlužními úpisy. Označení burza vzniklo podle hospody rodiny Van der Beurse, která stávala na náměstí, kde se obchody uzavíraly.

Ve 14. a 15. století v Bruggách žilo kolem 45 tisíc obyvatel a přijížděly sem lodi z celého světa. Během následujícího staletí se kanál spojující přístav s pobřežím zanesl a město prodělalo ekonomický úpadek, z nějž se vzpamatovalo až v moderní době.

Quentin Massys (1466-1530): Bankéř a jeho žena

Banka Medici byla po celé 15. století nejvýznamnější evropskou bankou. Centrála banky byla ve Florencii a jednotlivá zahraniční zastoupení fungovala na bázi partnerství. Právě díky rozvinuté síti poboček banka Medici za svého klienta získala Vatikán, odkud jí pak plynula celá polovina všech výnosů. V Bruggách banka sídlila v paláci Hof Bladelin, který je jedním z nejranějších příkladů italské renesanční architektury v Zaalpí. Její obchodní aktivity byly velice různé - od investic do anglické vlny až například po najímání sborových zpěváků pro bruggskou katedrálu.

Pro Hanzu byly Bruggy výchozem bodem při obchodech s jižní Evropou a Středomořím. Tento obchodní spolek kolem roku 1400 sdružoval více než stovku měst v Německu, Polsku, Pobaltí a Nizozemí a představoval významnou sílu v evropské politice. Samotné Bruggy sice nebyly jeho členem, ale Hanza ve městě měla své stálé obchodní zastoupení. Jak již naznačil v úvodu citovaný španělský cestovatel, obchodovalo se s ledasčíms. Z Ruska a z Polska se dováželo obilí, dřevo, kožešiny, med a len, z Anglie vlna, ze Skandinávie měď a železná ruda. Opačným směrem putovaly flanderské látky a luxusní zboží z celého světa.

Nákladní jeřáb v bruggském přístavu. U příležitosti výstavy byla zhotovena jeho replika.

Výstavu HANZE@M€DICI.COM tvoří několik samostatných částí a nezastupitelnou roli v jejím scénáři hraje i samotné město. Spíše než o výstavu v tradičním slova smyslu jde o kulturněhistorickou procházku po místech, kde středověcí obchodníci a bankéři uzavírali své obchody a finanční transakce. Jednotlivé expozice jsou věnovány problémům každodenního života, zahraničnímu obchodu či finančnictví. K vidění jsou účetní knihy, iluminované rukopisy, právní listiny, deskové obrazy, předměty denní potřeby a nejrůznější příklady užitého umění. V roli Evropského města kultury tak Bruggy nepochybně obstály se ctí.

HANZE@M€DICI.COM: Výstava trvá do 9. září 2002 www.brugge2002.be