Ptáte se, odkud že mají nové peníze přicházející do fondů pocházet? Překvapuje vás, že týden po týdnu dosahují čisté prodeje stamilionů korun a občas přesáhnou i ještě nedávno neuvěřitelnou miliardu? Ano, část těchto peněz do fondů dotlačilo rozhodnutí České národní banky snížit úrokové sazby a na oltář kursu koruny obětovat snahu naučit Čechy spořit. Ovšem většina peněz ve statistikách Unie investičních společností (UNIS) pochází odjinud - od českých podniků.
I minulý týden zaznamenaly české fondy výrazné nárůsty a celkově čisté prodeje dosáhly 953 milionů korun. To je jistě důvod pro oslavu, ovšem je zde jedno ALE. Více než polovinu těchto čistých prodejů má totiž na svědomí fond určený výhradně pro firemní klientelu - ČSOB výnosový (profil, názory). K jeho 538 milionům navíc přidal dalších pět milionů nový fond z nabídky OB Investu (ISOBI) - ČSOB Institucionální euro peněžní (profil, názory). Vedle těchto dvou institucionálních fondů OB Investu zde již delší dobu existuje také obdobný (i když ne příliš úspěšný) fond ISČS Merkur (profil, názory) a dva fondy určené výhradně pro nadace - ŽB Balancovaný fond nadací (profil, názory) a ČSOB nadační (profil, názory).
Proč o tom mluvím? Institucionální fondy totiž již několik měsíců tvoří alespoň polovinu (a někdy až dvě třetiny) čistých prodejů - a přestože jsou určeny zcela jiné klientele, UNIS je bez skrupulí vykazuje vedle fondů retailových. Ve světě bývá zvykem tyto dvě skupiny vykazovat samostatně, aby nebylo možné manipulovat drobnými investory pomocí nafouknutých statistik, dokazujících, jak jsou fondy moderní a úspěšné. UNIS ovšem rád vydává tiskové zprávy o tom, jak je český fondový trh úspěšný a na podobnou opatrnost při zveřejňování výsledků raději zapomíná. Vždyť jak by to vypadalo, kdyby musel většinu svých úspěchů připsat na konto firem a nikoliv drobných investorů, kteří tvoří základ silného fondového byznysu?
Úspěch institucionálních fondů je velmi důležitý také pro OB Invest (ISOBI), kterému díky nim výrazně roste tržní podíl. Zatímco ještě před půl rokem byl OB Invest malou firmou neschopnou prosadit se v konkurenci jiných investičních společností a fondů KBC nabízených mateřskou bankou, dnes je s tržním podílem téměř osmi procent čtvrtou největší investiční společností. S 36 procenty stále vede ISČS (profil, názory), IKS KB (profil, názory) si drží víceméně stabilní čtvrtinu trhu (ovšem kdeže velké plány na dohnání ISČS jsou…) a První investiční (profil, názory) mírně ztrácí z původních 20 procent kvůli odchodům z otevíraných fondů a čekání na fúzi v rámci ČSOB. Pátý ŽB-Trust si drží necelých pět procent, zatímco Pioneer (profil, názory) mírně ztrácí. Více než jedno procento trhu drží také ČP Invest (profil, názory) a Citicorp (profil, názory), kterému k překonání jednoho procenta tržního podílu stačilo méně než miliarda korun pod správou.
Nejzajímavější novinkou minulého týdne je spíše než další propad akciových fondů (to ostatně zjistíte z příslušných tabulek) uvedení nového fondu na trh. ČSOB institucionální euro peněžní (profil, názory) je v podstatě klonem úspěšného ČSOB výnosového. Mělo by jít o velmi konzervativní fond, jehož výkonnost je stabilní a odvíjí se od výše eurových krátkodobých úrokových sazeb. Fond je určen pro právnické osoby, které požadují stabilní čistý výnos nad úrovní obvyklou u krátkodobých eurových termínovaných vkladů s tím, že výnos je vyplácen ve výši týdenního podílu na zisku fondu ve formě pravidelné dividendy v euru. Jenže zatímco o korunovém fondu je možno jednoznačně říct, že jde o konzervativní investici, u fondu denominovaného v cizí měně do hry velmi výrazně vstupuje měnové riziko.
Jeden příklad za všechny: fond Akro Obligace (profil, názory). I přes svůj název jde o fond peněžního trhu, který investuje většinu aktiv do euro-denominovaných nástrojů. Kladný roční výnos fond vykázal naposled v roce 1998 a od té doby se topí v červených číslech. Ostatně stačí se podívat do profilu fondu nebo na graf jeho výkonnosti. Někteří samozřejmě mohou namítnout, že nejde o přesnou analogii k novému fondu OB Investu, neboť ten je denominován v euru a nikoliv v korunách jako Akro Obligace, to ale na podstatě nic nemění. Nejste-li firma s příjmy a výdaji v euru, stejně musíte s kursem koruny k euru počítat a je úplně jedno, zdali se kursové vlivy objeví přímo v kursu fondu (jako u Akro Obligace) nebo až po účetním přepočtu hodnoty investice (jako v případě ČSOB institucionální euro peněžní). Nezapomeňte tedy, že i přes nálepku "velmi konzervativní" mohou být fondy v cizích měnách poměrně rizikové.
Co dalšího se ve světě fondů minulý týden stalo? Vše potřebné jako vždy najdete v našich pravidelných tabulkách:
Tabulka výkonnosti a prodejů jednotlivých kategorií fondů
Tabulka fondů s nejvyššími a nejnižšími čistými prodeji, nejvyššími prodeji a nejvyššími odkupy
Čtveřice tabulek s fondy s nejlepší a nejhorší výkonností v týdenním horizontu a v horizontu ročním
Tabulka tržních podílů a celkových prodejů jednotlivých investičních společností
Má podle vás nový fond OB Investu na trhu šanci? Proč se daří institucionálním fondům OB Investu, zatímco o ISČS Merkur není zájem? Podělte se s ostatními o své názory!
| Pravidelné pondělní komentáře k trhu podílových fondů sponzoruje Investiční kapitálová společnost KB.  |
Sdílejte článek, než ho smažem
