Správou obrovského objemu majetku během dlouhého časového úseku mohou penzijní fondy dosáhnout značné diverzifikovanosti svých portfolií, což zmenšuje jejich citlivost na tržní výkyvy. Mezinárodní investice významně ovlivňují kapitálové trhy, proto je potřeba podporovat jejich transparentnost a zlepšovat regulatorní principy. Tyto změny mají vliv na způsoby investování penzijních fondů.
Zároveň se penzijní fondy stávají hlavní hybnou silou při vytváření nových finančních produktů. Je pro ně typické, že jejich závazky mají dlouhodobý charakter. Navíc je od nich požadováno reálné zhodnocování příspěvků vyhlazené od krátkodobých tržních výkyvů. Z tohoto důvodu vytváří poptávku po nových finančních produktech jako jsou indexované obligace, futures, opce, kontrakt apod.
Zahraniční investice a penzijní fondy v ČR
České penzijní fondy mají možnost od 1.1.2000 investovat do zahraničních cenných papírů. Konkrétně do vládních obligací členských zemí OECD nebo jejich centrálních bank. Vzhledem k tomu, že mnoho zahraničních cenných papírů (jak státních tak podnikových) má lepší ratingové ohodnocení než Česká republika, byl předchozí stav nesmyslný. Do jisté míry je i v současnosti, neboť penzijní fondy mohou dnes investovat pouze do vládních obligací členských zemí OECD nebo jejich centrálních bank. Opět existují na zahraničních trzích korporátní obligace (např. nadnárodních koncernů), jejichž rating je lepší než rating České republiky (ponechávám stranou diskusi o vhodnosti investovat do členských zemí jako je Turecko).
Od penzijních fondů, které chtěly investovat v zahraničí ČNB navíc vyžadovala devizovou licenci, kterou sama uděluje. Stanovisko ministerstva financí bylo opačné a devizovou licenci pro penzijní fondy nevyžadovalo. Nakonec ČNB prosadila svůj názor a začala devizové licence udělovat. To že devizovou licenci získaly všechny penzijní fondy, které o ni požádaly, svědčí jen o nesmyslnosti tohoto požadavku. Navíc penzijní fondy nakupují cenné papíry prostřednictvím obchodníků s cennými papíry a ti již devizovou licenci většinou vlastnili. Byl to jen další z byrokratických požadavků, plynoucí z nejednotné koncepce regulace a dohledu nad soukromým penzijním systémem.
Fakt že zákon konkrétně zmiňuje do kterých instrumentů mohou penzijní fondy vložit prostředky, omezuje pouze defaultní riziko. Neřeší to otázku měnového rizika, neboť podíl zahraničních investic na celkovém majetku není zákonem omezen a tak rozhodnutí o zahraniční angažovanosti závisí jen na uvážení jednotlivých investičních manažerů. Tento stav by byl přijatelný, kdyby existovala možnost uzavřít měnovou pozici. Dle současného zákona, ale nesmí penzijní fond využívat finančních derivátů.
Povolení využívání finančních derivátů
Penzijní fondy by měly mít možnost využívat při zajišťování proti riziku finančních derivátů. V současné situaci, se snaží penzijní fondy tento zákaz obejít pomocí různých inovací, které mají stejný dopad na zajištění jako deriváty, jenom název je jiný. Penzijní fondy často se využívají investice do tzv. strukturovaných depozit. Nejedná se o nic jiného než o peněžní vklad u kterého je výnosnost vázána na jiný instrument. Tyto vklady pak mohou být s garantovanou jistinou, což sráží jejich výnosnost a riziko. V praxi se tak potvrzuje, že regulace je vždy o krok za finančními inovacemi.
Je třeba umožnit penzijním fondům investovat do zahraničních akcií nebo podílových listů otevřených podílových fondů. Český kapitálový trh nenabízí dostatek kvalitních akciových titulů, o které by měli penzijní fondy zájem. Tato skutečnost je zřejmá pokud se zaměříme na český kapitálový trh. Ten neplní svoji základní funkci, tj. nealokuje efektivně nový kapitál. Obchody zde prováděné jsou minimální.
Pokud by bylo umožněno investovat do akcií na trzích členských zemí, tak kursové riziko bude přibližně stejné, problém by představovalo měnové riziko, to ovšem může být sníženo pomocí měnových derivátů. S tím tedy souvisí umožnění využívat měnových derivátu na zajištění portfolia proti měnovým rizikům.
V současné době mohou penzijní fondy držet pouze podílové listy kótované na veřejném trhu a to jsou pouze podílové listy uzavřených podílových fondů. Pokud by bylo umožněno investovat do podílových listů otevřených podílových fondů, kursové riziko bude stejné jako v případě podílových listů uzavřených podílových fondů. Likvidita podílových listů otevřených podílových fondů je ovšem mnohem vyšší neboť podílový fond je povinen uskutečnit jejich zpětný odkup.
Jak hodnotíte kvalitu portfolio managementu penzijních fondů v České republice? Považujete ukládání peněz do penzijních fondů za bezpečnou formu spoření? Podělte se s ostatními o své názory!
Autor je ředitel a místopředseda představenstva Penzijního fondu České pojišťovny.