Dům by měl stavět chlap, ale vymyslet ho musí ženská.

Stěhujeme se ze Smíchova - o tom už není sporu. Je mi 36 let a s rodinou bydlíme už dvanáct let v Holečkově ulici, kterou denně projedou stovky aut, v přízemním bytě. Sem se nám narodil před devíti lety syn a celou tu dobu dýchá nejhorší zplodiny. Oba s manželem jsme soukromí lékaři. Už dlouho mi je jasné, že se musíme přestěhovat a hledali jsme kam. Toužila jsem po vlastním domku se zahradou, ale považovala jsme naše finanční možnosti za omezené. Asi před rokem jsme se rozhodli pro byt s terasou (imitace zahrady) na Barrandově a začali shánět peníze. Týden před tím, než jsme měli podepsat smlouvu, se naskytla výhodná koupě právě toho mého vysněného domku s kouskem zahrádky jenom 15 minut za Prahou a naše rozhodnost byla ta tam. Domek stojí o sedm set tisíc víc, než máme.

Takže teď řešíme synovu nechut' jít z Prahy (prý by ztratil kamarády) a manžel má pořád v hlavě ten Barrandov… Ale toho se nebojím, ty své mužské už nějak zvládnu. Jenže teď musíme přijít na to, jak to zaplatíme. Těch 700 000 si musíme půjčit a také musíme mít nějakou rezervu. Jeden pacient mi poradil, ať zkusím internet, tam, že najdu všechno. Třeba na hypoteka.cz jsem si spočítala, že přijatelná hypotéka na 85 % hodnoty domu nám ušetří z úspor na základní opravu domu. A jěště zbyde na druhé auto do rodiny a na počítač pro syna, jako bolestné. Připadá mi to až moc jednoduché. Mělo by se to vyřídit rychle, aby nám domek neutekl, vypadá to, že to by neměl být problém. Mile mě překvapilo, že se nemusím bát nezvratnosti toho rozhodnutí. Není prý problém, i kdybych měla hypotéku na ten domek, vyměnit ho za něco v Praze. Navíc, ačkoliv jsem to předtím moc neřešila, jěště mě uklidnili, že se mohu pojistit, kdybychom přišli o práci.

Zní to rozumně, ale my jsme pod tlakem, který nám možná brání se správně rozhodnout. Prozatím je jasné jenom to, že si na domek půjčíme. Máte už někdo něco takového za sebou? Jsou moje úvahy správné? Mám pocit, že jo, ale ….

marie_kucinova@hotmail.com