Men in black
Ačkoli ještě nebyla novela bankovního zákona ani schválena parlamentem, je už kritizována. Samozřejmě, že je to dobře. Vždyť to dává prostor k rychlé opravě sporných pasáží. Jenže je před volbami a podle slov předsedy ÚOOÚ Karla Neuwirta už žádné změny v parlamentu nejsou na programu.
Připravovaná novela ukládá bankám mimo jiné povinnost (ne pouze právo) zpracovávat osobní údaje svých klientů, a to i takzvané citlivé. Tam by se daly zařadit například údaje o rase, náboženském vyznání, zdravotním stavu nebo sexuální orientaci. Které konkrétně mohou od klientů vyžadovat, nespecifikuje. Mají to být pouze ty, které banky potřebují k prověření bonity a důvěryhodnosti. V tom podle Karla Neuvirta dlí největší problém. Banky podle něj mohou požadovat jakékoli údaje a v podstatě ani nemusejí zdůvodňovat proč. Jako příklad uvádí zdravotní dokumentaci potenciálního klienta či případně i jeho rodinných příslušníků. Tyto faktory bezpochyby ovlivňují bonitu. Že banky nebudou požadovat zdravotní dokumentaci například při založení běžného účtu, se předpokládá, nicméně zákon jim to dovoluje. Neuwirtův náměstek Josef Nejedlý k tomu říká: "Banka sama rozhoduje o rozsahu osobních údajů." Podle něj to silně připomíná pravomoci zpravodajských služeb.
Podle představitelů úřadu je připravovaná novela v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Pokud by byla přijata (což je pravděpodobné), zákon by se z hlediska ochrany osobních údajů vymykal kompatibilitě s právním řádem států Evropské unie.
Tady to podepiš
Úřad podrobil některé banky kritice kvůli jejich žádosti o souhlas klientů ke zpracování osobních údajů. Karel Neuwirt v této souvislosti zmínil rozsah a formu informací. Klienti jsou podle něj v nevýhodném postavení, je po nich požadováno více dat, než kolik by bylo nutné pro samotné zajištění služby. Banky dle jeho názoru dostatečně neinformují o důvodech, proč ten který údaj potřebují. Úřadu rovněž vadí pochybná dobrovolnost souhlasu klienta. Ta je více méně podle představitelů úřadu podmíněna dostupností služby. V této souvislosti se nejvíce spekuluje podle různých výroků z tisku o České spořitelně (profil, názory), podle našich informací úřad řešil i podnět proti Oranžovému kontu ING Bank (profil, názory). ÚOOÚ zahájilo v této věci řízení s několika bankovními ústavy. Protože řízení ještě neskončilo, mluvčí úřadu Hana Štěpánková nebyla ochotna sdělit, o jaké subjekty jde.
Česká spořitelna je kritizována za to, že nepostupovala v souladu se společným prohlášením ČS a ÚOOÚ za dne 25. ledna tohoto roku. Úřad zatím nezaznamenal, že by klienti obdrželi "srozumitelné vysvětlení…, z kterého bude vyplývat, že souhlas klienta se zpracováním osobních údajů je dobrovolný". Mluvčí spořitelny Klára Gajdůšková to odmítá. "Spořitelna plní všechny povinnosti, ke kterým se zavázala ve společné dohodě," říká. Vysvětlení klientům banka podává na své internetové stránce (zde), kde se skutečně zmiňuje, že souhlas je dobrovolný. Také na zelené lince nám potvrdili, že získání služby není podmíněno podepsáním.
Dlužníku, víme o tobě
S bezvýhradným souhlasem ÚOOÚ se rovněž nesetkalo vytvoření společného úvěrového registru. Tedy jakési společné databáze, do které by vybrané subjekty mohly nahlédnout a zkontrolovat si žadatele o úvěr. Tomu, že registru je třeba, nikdo neodporuje. Předmětem diskuse se stala konečná podoba databáze, tedy jaké všechny údaje by měla obsahovat. Úřad rovněž nesouhlasí, aby měly do registru přístup i nebankovní subjekty. Ani možnost převodu osobních údajů do zahraničí se nesetkalo.
Jaké jsou vaše zkušenosti při podepisování souhlasu se zpracováním osobních údajů? Bojíte se případného zneužití? Souhlasíte, aby banky poskytly vaše údaje jiným subjektům, které by vám pak díky tomu mohly zasílat marketingové nabídky? Podělte se s námi o své názory.
Sdílejte článek, než ho smažem
