Hlavním problémem eura bylo jeho "stigma" podivné měny. Mělo totiž všechny atributy měny – centrální banku, měnovou politiku, kurz k ostatním měnám, ale neexistovalo ve fyzické podobě. Pro devizové obchodníky ze zemí v Evropě a okolí bylo euro představitelné i bez toho, že by existovalo fyzicky. Pro Američany, Singapurce (v Singapuru probíhá až osm procent celosvětového obchodu s devizami) či Japonce to však byl problém, většina z nich někdy viděla německé marky či francouzské franky, ale nějaké euro, které ani fyzicky neexistuje? Podle Michala Tomáška, experta Komerční banky na problematiku eura, byla společná evropská měna trochu jako Yetti – všichni jí znají, ale nikdo ji do nedávna neviděl.
Dalším, byť poněkud diskutabilním faktorem, který na kurz eura působil a působí, je skutečnost, že peníze Evropské měnové unie, především německé marky. byly měnou, v které probíhala řada legálních a ilegálních transakcí v zemích střední a východní Evropy. Slušní občané i zločinci, kteří ještě před několika lety ukládali do svých skrýší především německé marky, museli utéct od své oblíbené měny k dolarům či švýcarským frankům. Námitka, že si budou moci po Novém roce v místní bance své marky vyměnit za eura, na ně moc nezabírá. I ti slušní se totiž obávají toho, že by museli vysvětlovat, kde k těm penězům přišli. Argumentem proti teorii o vlivu přechodů šedé a černé ekonomiky ve východní Evropě do dolarů na kurz eura je velikost objemů těchto transakcí. Ačkoli jejich výše bývá často podivuhodně velká (téměř polovina všech německých marek obíhá mimo Německo), v porovnání s objemy, které se každodenně přesouvají na světových devizových trzích, jde o kapku v moři.
Ve vztahu eura k české koruně působí více faktorů a samo fyzické zavedení měny asi na jejich vzájemném poměru mnoho nezmění. Největší tlak na posilování koruny vůči euru i dolaru totiž přichází z očekávání přílivu dalších zahraničních investic do České republiky. Až ve chvíli, kdy tento příliv oslabí, bude existovat prostor i pro posílení eura vůči koruně. Vzhledem k tomu, že několik velkých privatizací se ještě plánuje, nastane takový okamžik spíše v horizontu let než několika měsíců. Mnohem větší vliv než fyzická existence, však určitě bude mít ekonomická situace celé eurozóny, která není růžová a díky mnoha jejím problémům tomu tak asi bude i nadále.
Už máte doma euro - bankovky a mince? Jaký postup pro konverzi valutových úspor jste nakonec zvolili? Vrátí se kurz eura ke světovým měnám na hodnoty z konce minulého roku? Prolomí letos koruna kurz třiceti korun za euro? Podělte se s námi o zkušenosti a názory!
Sdílejte článek, než ho smažem
Oblíbená témata
bankovka, bankovky, banky, centrální banka, Černá ekonomika, česká koruna, deviza, Devizový trh, devizových, Devizy, dolar, ekonomika, euro, eurozóna, Evropa, faktor, faktory, horizont, Investice, KOMERČNÍ BANKA, koruna, Kurz, kurzy, měna, měnová politika, měnová unie, Měny, mince, Moje banka, Německo, očekávání, okolí, porovnání, privatizace, problematika, přechod, Švýcarský frank, úspora, úspory
A tohle už jste četli?
13. 12. 2001 | Tomáš Hampl | 16 komentářů
Z rubové strany jsou všechny euromince stejné nominální hodnoty totožné. Jejich lícová strana je ale vyhrazena členským zemím, které samy rozhodly o jejím ztvárnění. Připravili jsme... celý článek
13. 12. 2001 | Tomáš Hampl
Zavedení společné měny předcházelo řada let příprav. Kdy se rozhodlo o jejím zavedení? Jak vznikaly návrhy nových bankovek a mincí?
12. 12. 2001 | Marta Šmídová
Mám doma franky. Ale také pesety, marky a bůhvíco ještě. Že se není čím chlubit? Skutečně není, zejména když si uvědomím, že po nástupu eura jimi už nezaplatím. Co teď s nimi?
8. 11. 2001 | Tomáš Hampl
Informovaní lidé dávno vědí, že od ledna příštího roku zavede dvanáct členských států Evropské unie nové bankovky a mince společné měny euro. Bude však euro platit jen v těchto zemích... celý článek
Zjistěte zdarma cenu fotovoltaiky pro váš dům
Nezávislý srovnavač fotovoltaik Řešímto.cz