Slovo o velikém boji Diků... a jak to dopadlo

Jde za šikem šik, jde za Dikem Dik,
třesoucí rukou, než okem bys mžik,
pláňata byznysu na oltář kladou.
Jde za šikem šik, jde za Dikem Dik,
vzývají – až z toho jeden má tik –
všechno, co včera jim smrdělo zradou.

Holý je zadek, velký je plán,
co jsme si, to jsme si – každý je pán,
za Pravý kapitál čeká nás boj.
Holý je zadek, velký je plán,
stát na to dohlédne – každý je zván –
z Diků je nervózně bzučící roj.

Kdo to kdy pochopí, kdo to kdy popíše,
ještě než poslední z Diků nám dodýše...
Kdo to kdy pochopí, co se to stalo,
co nás z té blbosti tak za srdce vzalo...

Do fronty zase! To povel je doby!
Majetek čeká – mít kupón je hobby,
vždyť v každém z nás dřímá podnikatel.
Saka a kravata náhle nás zdobí,
kdo není nadšenec, hodně nás zlobí -
my máme zlatý důl za pakatel!

Fondy se hrnou – a hned v plné zbroji –
když chceš být za pána, nehrab se v hnoji,
do fondu vstup a investuj k tomu!
Jen ať se občánci nadějí kojí,
akcií hromada – peníze v loji,
zákony pitomcům – nám malá domů.

Kdo to kdy pochopí, kdo to kdy popíše,
ještě než poslední z Diků nám dodýše...
Kdo to kdy pochopí, co se to stalo,
co nás z té blbosti tak za srdce vzalo...

Už zas jsme světoví a míříme dále,
přes Diků mrtvoly, přes ticho v sále,
kdo s námi nezpívá, ať líže si rány.
Jen Hlavní stan svou vede si stále:
Za Volný Trh – za Našeho Krále!
Nad polem bitevním zakrouží vrány.

Finanční experti radili denně,
jak ztratit peníze a ve které měně,
jak z lejna uplést si šikovně bič.
Banky se culily, rádoby chtěně,
fondy jsou v talónu, jak slepé štěně,
a jejich šéfové – v cizině pryč.

Kdo to kdy pochopí, kdo to kdy popíše,
ještě než poslední z Diků nám dodýše...
Kdo to kdy pochopí, co se to stalo,
co nás z té blbosti tak za srdce vzalo...

Bezcenné papíry útočí na Diky,
největší hloupost je začínat od píky -
ve válce málokdy umírá Velitel.
V zákonech bordel, ve vládě intriky,
do rakve nadšení jeden dva hřebíky,
platební neschopnost – morálka na pytel.

Jde za šikem šik, jde za Dikem Dik,
nejeden v oku má nervový tik,
z prohrané bitvy zas plazí se domů.
Jde za šikem šik, jde za Dikem Dik,
pomalu utichá médií ryk,
hroby se hromadí ve stínu stromů.

Kdo to kdy pochopí...

..."Mámo, tak z té kupónovky máme ale úplný ...!"

Autor básně, jistý M. S., sledoval kupónovou privatizaci velmi zblízka.

Co byste o kupónové privatizaci napsali vy? Napište to!