Penzijní systém ve Švédsku

Z nepřeberné škály jednotlivých prvků penzijních systémů je patrné, že neexistuje jednotný, obecně osvědčený postup, který bychom mohli slepě aplikovat. Nelze ignorovat rozložení politických sil, kulturní rysy společnosti, otázky tradice ani ekonomickou situaci země, nicméně lze vysledovat určité nevyhnutelné principy, ke kterým lze dospět při analýze této problematiky a které bude jistě nutné zapracovat i do naší penzijní reformy. Jednou ze zemí, kde došlo v průběhu devadesátých let k penzijní reformě, je Švédsko.

Švédská reforma měla čtyři základní cíle. Prvým cílem byla spravedlnost. Předreformní systém nebyl spravedlivý, protože vycházel pouze z 15-ti let nejlepších příjmů a k plné penzi postačovalo 30 let zaměstnání. Docházelo tak k transferu od zaměstnanců s dlouhou kariérou a vyrovnaným příjmem k lidem s krátkou kariérou a výrazným růstem příjmů na konci kariéry. Druhým cílem byl požadavek transparentní redistribuce prostředků. Centrálním prvkem stability je pokrytí nároků, které přímo nekryjí příspěvky z příjmů, externími finančními zdroji, příjmy rozpočtu. Jedná se o mateřskou dovolenou, službu v armádě, vyšší vzdělání, nemoc, nezaměstnanost a invaliditu. Minimální garantovaný penzijní příjem pro nižší příjmové kategorie, který předchází chudobě, je také financován obecnými příjmy rozpočtu.

Třetím, nejdůležitějším cílem byla finanční stabilita, která musí čelit stále rostoucímu průměrnému věku života, nižší porodnosti a úrovni reálného růstu ekonomiky. Starý, dávkově definovaný systém byl založen na předpokladu, že pracující lidé zaplatí penze, nehledě na to, kolik to bude činit. Naproti tomu nově zavedené NDC (Notional Defined Contribution) a FDC (Financialy Defined Contribution) systémy předpokládají, že rozhodnutí jednotlivce ve věci práce a penze předurčí výši individuální renty. NDC je prvým pilířem reformovaného penzijního systému, jde o virtuální individuální účty a je financován na principu pay-as-you-go. FDC je kapitálový druhý pilíř, kdy si lidé spoří na privátní penzi u penzijního fondu. Čtvrtým cílem bylo vytvořit finanční úspory, které budou spravovány privátními finančními institucemi.

Celková výše příspěvků do systému je 18,5 % z hrubé mzdy. Polovinu platí zaměstnanec a polovinu zaměstnavatel. Osoba, které se plně týkají nová pravidla, platí 16% do NDC systému a 2,5 % do povinného fondového FDC systému, který slouží jako druhý pilíř.

Implementace reformy začala v roce 1995. Ve stejný čas začal Úřad sociálního pojištění (Social Insurance Administration) používat nový informační systém, který umožnil tvorbu účetních dat, reflektující požadavky reformy. V rámci NDC systému byly vytvořeny individuální účty, k čemuž byla použita data od roku 1960. Poté, co byl dokončen transfer dat ze starého systému do nového, byly rozeslány celé populaci výpisů z těchto nových účtů.

Prvé příspěvky do FDC systému začaly plynout v roce 2000. Jednotlivé osoby si mohou zvolit mezi 450 privátními fondy, kterým dávají do správy své individuální úspory. Volbu penzijního fondu lze kdykoliv změnit. Prvé penzijní dávky dle nového systému byly spočteny k 1.1.2001. Nový systém je aplikován postupně a například osoba narozená v roce 1934 pobírá penzi spočtenou z 20% dle nového systému a z 80% dle původního systému. Osoby narozené od roku 1954 budou pobírat penzi kompletně spočtenou na základě nového systému.

Základní ideou NDC komponenty pay-as-you-go systému je vytvoření virtuálních individuálních účtů s aplikací stejných principů jako u klasických FDC pojistných plánu. Příspěvky definované jako podíl na příjmu jsou evidovány na individuálním účtu, jehož hodnota reprezentuje budoucí nárok. Příspěvky financují momentální penzijní nároky důchodců stejně jako u systému pay-as-you-go, ale mohou být také transferovány do fondu demografických rezerv a vyplaceny později. Hodnota účtu na konci roku je dána jeho zůstatkem na počátku, výnosem z tohoto zůstatku a výší příspěvků daného roku. Výše výnosu je odvozena od míry růstu příspěvků, tedy růstu mzdy. Tato indexace příspěvků vede k tomu, že jejich hodnota z časných pracovních let bude mít stejnou váhu jako hodnota pozdějších příspěvků.

Výše penze je pak vypočtena jako poměr zůstatku účtu a očekávané doby dožití, přičemž tato doba je aplikována jako průměr na muže a ženy a dochází tak k transferu prostředků od mužů k ženám, jelikož ženy mají dobu dožití delší. Demografická nestabilita je tak automaticky balancována faktorem doby dožití. Systém je tedy z definice založen na pojistně-matematických zásadách. Výpočet penze navíc počítá s pojistně-technickou úrokovou mírou ve výši 1,6% a přináší tak penzistům participaci na růstu ekonomiky a tedy platů. Výše penzí nebudou fixní, ale budou každý rok upraveny na základě inflace (CPI) a rozdílu mezi aktuálním růstem reálných mezd a 1,6%ty použitými k jejich výpočtu.

Výsledkem výše uvedených principů jsou fakta, kdy výše penze a míra náhrady příjmu penzí (Replacement Ratio) roste tak, jak

• roste zůstatek virtuálního účtu s prodlužováním doby placení příspěvků 
• je výše starších příspěvků indexována 
• doba pobírání penze klesá.

Rozdíl je markantní a například u člověka narozeného v roce 1975 s průměrnou mzdou, který pracuje od 22 let, bude jeho Replacement Ratio v 60 letech činit 37%, v 65 letech 46% a v 70 letech již 61%. U tohoto člověka bude očekávaná doba dožití ve věku 65 let téměř 21 let, tedy tento člověk se pravděpodobně dožije 86 let, pokud se dožije 65ti let. Další část náhrady penze bude financována druhým pilířem FDC. Třetím pilířem švédského penzijního systému je komerční pojištění. Důležitou otázkou je minimální věk odchodu do penze, kdy má osoba možnost začít čerpat penzijní prostředky. Tento věk by měl být nastaven tak, aby výše penze nebyla nižší než je přijatelné a člověk se tak nedostal pod hranici definující chudobu. Je reálné, aby Švédové pracovali až do 65 let a penzijní systém s tímto počítá. Legislativa dále dává lidem právo prodloužit odchod do penze až na 67 let.

Jak se vám líbí švédský systém? Měl by se podobný zavést i v tuzemsku? Kterou zemí by měl pokračovat náš seriál o penzijních systémech? Podělte se o své názory s ostatními.

autor je ředitel a místopředseda představenstva Penzijního fondu České pojišťovny