-
Při investování do akcií nemůžete v dostatečně dlouhodobém horizontu prodělat. Jako "dlouhodobý horizont" se přitom bere "nejméně" 5 let.
-
Průměrná roční výnosnost akcií je okolo deseti procent.
-
Při investování do akcií je nejlepší investovat v USA. Ve srovnání s USA jsou investice do evropských akcií (díky proslulé evropské těžkopádnosti a byrokracii) horší.
-
Investování v Japonsku (díky těžkopádnosti japonských podniků, byrokracii a korupci) stojí za houby.
-
Geografickou diverzifikací je možné riziko investování do akcií výrazným způsobem snížit.
Tato tvrzení se opakují tak často, až je lidé pomalu začínají brát jako všeobecně platné pravdy, aniž by se někdo namáhal ověřovat, zda skutečně platí nebo ne. Alespoň já osobně jsem je jako platné bral – než se mi dostaly do rukou dlouhodobá data, po jejichž zpracování jsem se nestačil divit.
Našel jsem na internetu (na stránce
http://www.msci.com ) měsíční dlouhodobé statistiky regionálních a odvětvových indexů od společnosti Morgan Stanley Capital International, počítané od prosince roku 1969. K dispozici jsem měl jen data z posledního obchodního dne každého měsíce, ale i tak jsem se (díky excelovským tabulkám) mohl dostat k takovým perličkám, jako byl například roční vývoj indexu MSCI Japan (zachycují dle MSCI 77% tržní kapitalizace japonského trhu) mezi 26. dubnem 1971 a 28. dubnem 1972 (index vzrostl o 54,7%).
Zkoumal jsem trhy USA (MSCI USA), Evropy (MSCI Europe), Japonska (MSCI Japan) a celého světa (MSCI World) v ročních, tříletých, pětiletých a desetiletých intervalech, přičemž mně zajímal průměr, jednotlivé kvartily (hodnota v jedné čtvrtině, polovině a třech čtvrtinách řady, seřazené podle velikosti) a směrodatná odchylka výnosů. K dispozici byla data od 31. prosince 1969 do 31. října 2001. Ještě bych chtěl zdůraznit, že jde o indexy vedené v amerických dolarech a data nejsou annualizovaná.
Takže takto vypadají data za jeden rok:
| 1 rok |
Japonsko |
USA |
Evropa |
Svět |
| Průměr |
15.69% |
9.80% |
10.38% |
9.67% |
| Minimum |
-43.22% |
-42.31% |
-41.17% |
-40.49% |
| 1. kvartil |
-9.71% |
-0.31% |
-2.13% |
-0.61% |
| Medián |
10.42% |
10.13% |
10.33% |
10.82% |
| 3. kvartil |
32.48% |
21.71% |
20.07% |
18.08% |
| Maximum |
138.78% |
51.48% |
103.61% |
62.41% |
| Směr. odchylka |
34.50% |
16.15% |
20.05% |
16.30% |
Takto za tři roky:
| 3 roky |
Japonsko |
USA |
Evropa |
Svět |
| Průměr |
59.50% |
33.69% |
36.46% |
33.57% |
| Minimum |
-50.91% |
-40.21% |
-35.43% |
-28.22% |
| 1. kvartil |
-1.24% |
11.28% |
6.44% |
11.04% |
| Medián |
32.86% |
31.34% |
30.34% |
28.42% |
| 3.kvartil |
75.26% |
48.12% |
54.08% |
51.07% |
| Maximum |
370.88% |
124.58% |
217.38% |
177.98% |
| Směr. odchylka |
94.77% |
33.85% |
43.68% |
36.40% |
Takto za pět let:
| 5 let |
Japonsko |
USA |
Evropa |
Svět |
| Průměr |
110.81% |
64.55% |
68.91% |
63.65% |
| Minimum |
-46.93% |
-29.32% |
-22.27% |
-21.76% |
| 1. kvartil |
0.61% |
26.14% |
22.25% |
23.13% |
| Medián |
64.60% |
58.35% |
46.02% |
48.89% |
| 3.kvartil |
126.91% |
88.47% |
110.42% |
91.13% |
| Maximum |
673.09% |
235.26% |
274.87% |
276.19% |
| Směr. odchylka |
163.48% |
55.73% |
66.93% |
59.35% |
A takto za deset let:
| 10 let |
Japonsko |
USA |
Evropa |
Svět |
| Průměr |
345.37% |
166.24% |
179.73% |
169.08% |
| Minimum |
-49.13% |
-10.19% |
-6.23% |
3.21% |
| 1. kvartil |
78.55% |
103.42% |
90.65% |
103.46% |
| Medián |
326.27% |
175.04% |
199.28% |
155.19% |
| 3.kvartil |
462.93% |
209.64% |
259.97% |
240.42% |
| Maximum |
1144.36% |
387.00% |
375.12% |
363.33% |
| Směr. odchylka |
311.00% |
99.14% |
101.08% |
91.14% |
A co z těchto tabulek vyplývá?
Předně, že v daném období bylo investování do akcií (respektive akciových indexů) pěkně rizikový koníček, v němž jste mohli vydělat daleko méně, než jste si možná původně mysleli. Ano, průměrný roční výnos (respektive medián) se při investování do evropských či amerických akcií (rozuměj však indexů) pohyboval okolo deseti procent (v Japonsku byl průměr dokonce ještě o něco vyšší), ale málokdo si uvědomuje, že se přitom výsledky pohybovaly od více než –40% do více než 50% v USA, 100% v Evropě a téměř 140% v Japonsku, přičemž nejméně čtvrtina ročních výnosů bylo nižších než 0. Tříleté výnosy jsou zajímavé z jiného hlediska. Řada původní vklad garantujících indexových fondů nebo na akciový index vázaných obligací má tříletou splatnost. Když se podíváte na rozptyl možných výsledků a započtete fakt, že se na vývoji indexu většinou podílíte jenom určitou částí, možná je pro osoby méně odolné proti riziku (tedy ty, které do těchto nástrojů většinou investují) lepší zvolit jiný způsob investice. Při investování do evropského indexu bylo 25% pětiletých výnosů nižších než 4,1% ročně (v USA 4,75% ročně), pokud jste však měli smůlu, mohli jste prodělat i přes 20%.
Tedy ani pětiletý horizont Vám někdy nemusel k zisku stačit. Nemluvě přitom o Japonsku, kde se čtvrtina hodnot pohybovala pod výnosem 0,12% ročně a smolař mohl přijít i o téměř polovinu investice Dokonce při investování na tak dlouhý horizont, jako je deset let, jste i v USA či v Evropě mohli skončit v záporných číslech a 25% pětiletých výnosů bylo v (Evropě) nižších než 6,67% ročně. O Japonsku raději nemluvě. Zajímavé rovněž bylo, že výsledky investování do evropských či amerických akcií byly velmi srovnatelné, výnosy evropských indexů byly často o něco větší při mírně větší volatilitě. Přeberte si to jak chcete, ale srovnáte-li roduvěrného Američana, který investoval v prosinci 1969 sto dolarů do amerického indexu, s roduvěrným Evropanem, kdo investoval stejnou částku do indexu evropského, tak oba měli v poslední obchodní den v říjnu 2001 téměř stejně a to něco přes tisíc dolarů (respektive Američan 1003 dolary, Evropan 1019 dolarů).
Investování do japonských akcií bylo v porovnání s akciemi evropskými či americkými o mnoho rizikovější (směrodatná odchylka je několikanásobně vyšší), tomuto riziku však po třiceti letech kupodivu odpovídají i výnosy. Roduvěrný Japonec, který v prosinci 1969 investoval sto dolarů do japonského indexu a vydržel až do října 2001, vydělává (i přes nulové výnosy za posledních 15 let) o téměř devět set dolarů více než Američan nebo Evropan (Japoncovy papíry měly v poslední říjnový den hodnotu 1898 dolarů). Ostatně, udělejte si z přiloženého grafu obrázek sami.
A ještě jedna zajímavost – srovnáte-li výnosy a směrodatné odchylky evropského či amerického indexu s indexem světovým, zjistíte, že se příliš neliší. Hlavním důvodem je totiž jejich vysoká závislost.
Podívejte se na tabulku korelačních koeficientů:
| |
Japonsko |
USA |
Evropa |
Svět |
| Japonsko |
1,000 |
0,592 |
0,693 |
0,753 |
| USA |
0,592 |
1,000 |
0,985 |
0,975 |
| Evropa |
0,693 |
0,985 |
1,000 |
0,994 |
| Svět |
0,753 |
0,975 |
0,994 |
1,000 |
Všechny zmíněné trhy byly v daném období na sebe přímo závislé (korelační koeficient se pohyboval k jedné), přičemž relativně méně závislý byl trh japonský. Ostatní se pohybovali s téměř dokonalou přímou závislostí s hodnotou velmi blízko 1. Tedy kam vítr, tam plášť - jedním z důvodů bylo samozřejmě to, že evropské a americké akcie tvořily (a tvoří) velkou část kapitalizace světového indexu. Roduvěrný světoobčan, respektive Američan či Evropan, který by si chtěl diverzifikovat své (vzhledem k investici do indexu již tak dost diverzifikované) portfolio, a tak by investoval v prosinci 1969 100 dolarů do indexu světového, by měl v poslední obchodní den v říjnu roku 2001 943 dolarů a dvacet centů. Je na něm a na Vás, abyste si udělali úsudek, zda se mu tato geografická diverzifikace vyplatila.
Je image výnosu u akcií opravdu lepší než skutečnost? vydělávají vaše investice nebo jsou stále ještě ve ztrátě? Podělte se o své názory a nápady s ostatními.
