Otevřené podílové fondy v roce 2000

Rok 2000 byl pro český fondový průmysl rokem stagnace. Pokles světových akciových trhů ovlivnil zájem o fondy, které investovaly do akcií, nízké úrokové sazby zase odradily mnoho investorů od fondů peněžního trhu. Celková bilance loňského roku měřená čistými prodeji tak skončila mínus šesti miliardami korun. Celkový majetek v otevřených podílových fondech však díky pokračujícímu procesu otvírání kupónových fondů vzrostl z 53 miliard na konci roku 1999 na 76,1 miliardy o rok později. Z toho fondy, které vznikly jako otevřené podílové zaznamenaly mírný pokles z 37,5 miliardy korun na 37,1 miliardy, který však byl zapříčiněn poklesem trhů. Čisté prodeje v tomto segmentu dosáhly výše 2,3 miliardy korun. Objem majetku ve fondy vzniklých transformací z kupónových sice díky dalším otevřeným fondům vzrostl na 39 miliard korun koncem loňského roku, což představovalo více než dvojnásobek předloňských 15,5 miliardy. Jejich čisté prodeje však byly mínus 8,3 miliardy, což negativně ovlivnilo výsledky celého fondového trhu. Podstatný vliv na loňský vývoj měla nepřízeň světových kapitálových trhů.

Celosvětový růstový trend na akciových trzích se v březnu minulého roku otočil směrem dolů a dlouho hledal své dno. Pražská burza nabrala podobný trend, což se projevilo na výsledcích většiny českých akciových a smíšených fondů. Zatímco v naší loňské TOP 20 tabulce dosáhly všechny fondy kladného výnosu, letos jich několik skončilo ve ztrátě a i výsledky těch, které byly ziskové jsou výrazně nižší než loni. Tehdy dokonce čtyři fondy dosáhly ročního výnosu vyššího než deset procent, letos je takový fond jenom jeden – PIAS výnosový, který rok 2000 uzavřel se ziskem 10,56 procenta. Na opačném konci žebříčku stojí Pioneer Trust, který úplně smazal předloňských 24,4 procenta zisku a za rok 2000 prodělal téměř 25 procent. Ztráty mnoha fondů však po začátku tohoto roku pokračovaly dále. Již zmiňovaný Pioneer ztratil ještě dalších dvacet procent a hodnota jeho podílového listu se dokonce ocitla lehce na nominálu, kde před téměř šesti lety začínal. Podobně však dopadly i jiné fondy. Investiční společnosti ve vlastnictví velkých bank připravili nové produkty, které však vznikaly ještě v době růstu akciového trhu. Jejich akciové fondy zaměřené na Evropu a svět si tak přišly na trh pro peníze investorů v nevhodnou dobu. Hodnota jejich podílových listů od okamžiku uvedení na trh v loňském září silně poklesla. Globaltrend Investiční společnosti České spořitelny (bývalá Spořitelní investiční) stojí na začátku letošního září, rok po svém založení necelých 69 haléřů, hodnota Fondu světových indexů konkurenční Investiční kapitálové společnosti Komerční banky je na tom o něco lépe, dosahuje 75 haléřů, oba fondy však začínaly na jedné koruně.

Nejen akciové trhy měly vliv na výsledky fondů. U těch, které investují do pevně úročených nástrojů se projevily loňské nízké úrokové sazby. Nízké byly především z pohledu investorů, kteří byli ještě před dvěma lety zvyklí na jiné výsledky. Byť popularita těchto fondů zůstala zachována, o přírůstcích vkladů investorů, kterých dosáhli v roce 1999 si loni mohli nechat jen zdát. Zájem investorů o fondy peněžního trhu, který byl nejsilnější v roce 1999 se loni neopakoval. Zatímco předminulý rok udělal ze Sporoinvestu největší fond na trhu, loni už moc nových peněz nepřitáhl. V roce 1999 nebylo výjimkou, že se objem majetku ve fondu díky novým vkladům během roku zněkolikanásobil, loni se to však přihodilo pouze dvěma velkým fondům. Sporotrendu ISČS a Fondu fondů První investiční. Ten byl prodejním trhákem začátku roku 2000, kde během několika měsíců dosáhl dokonce miliardy korun majetku ve správě a růstu kurzu o téměř dvě desítky procent. Fond ještě dokázal využít vlny rostoucích trhů, což už se jeho bratříčkům od konkurence, založeným později nepodařilo. Konec roku však uzavíral stejně jako ostatní – mírnou ztrátou a poklesem objemu majetku ve správě.

Kromě propadů akciových trhů se na vývoji množství majetku ve správě fondů podepsal proces otevírání uzavřených kupónových fondů. Investorům se během roku 2000 zpřístupnil majetek ve výši téměř 24 miliard korun. Největší část z něj představovaly kupónové fondy bankovních investičních společností. Restituční investiční fond První investiční (nyní 1. IN – Restituční fond) s více než čtrnácti miliardami korun a Investiční privatizační fond Komerční banky (nyní IKS globální) spravující hodně přes osm miliard korun. Otevření Restitučního fondu provázely vleklé problémy. Fond vznikl v roce 1992 s cílem vytvořit nástroj pro výplatu náhrad za majetek zabavený komunistickým režimem, díky tomu, že do něj byly vloženy podíly ve všech společnostech jdoucích do kupónové privatizace, patřil fond dlouho k největším na trhu. V průběhu divoké privatizace Investiční a poštovní banky však bylo do fondů její dceřinné První investiční nakoupeno množství akcií banky. Když ta v červnu loňského roku zkrachovala, došlo k velkému poklesu hodnoty majetku těchto fondů, jen Restituční měl nakoupeno akcií IPB za osm set milionů korun.

Celkové rozdělení českého trhu mezi jednotlivé společnosti se loni téměř nezměnilo, trhu dominují dceřinné společnosti velkých retailových bank. Na prvním místě je pořád Investiční společnost České spořitelny, která ke konci roku 2000 spravovala 32,9 miliardy korun v 11 podílových fondech, což představovalo 43 procent majetku ve fondech členů Unie investičních společností (UNIS). Ti spravují více než 95 procent majetku v českých fondech. Druhé místo v objemu spravovaných peněz má První investiční, který svými téměř 24 miliardami v deseti otevřených a čtyřech uzavřených fondech představuje 31,5 procenta všeho majetku členů UNIS. Kus za ní je Investiční kapitálová společnost Komerční banky, která s necelými 16 miliardami drží dvacetiprocentní podíl. V průběhu letošního roku se však poměr mezi těmito firmami začíná posouvat, začátkem září je první stále ISČS, které však klesl majetek o celých pět miliard, na druhém místě je pořád PIAS, ale s majetkem o více než pět miliard nižším a jediný komu objem peněz ve správě rostl je IKS KB, které na účtech přibylo 0,7 miliardy korun.