Lidé z fondů neutíkají – naopak!

Z téměř 79 miliard korun klesl majetek otevřených fondů pod 65 mld. korun, tedy téměř o 15 miliard korun. Zdá se proto, že investoři "prchají" z fondů. Komentátoři však často opomíjejí hlubší pohled: převážnou většinu z toho si prostě stáhli po otevření bývalých investičních fondů institucionálové. Ti buď vložili své peníze v etapě samotného vzniku fondů (Česká spořitelna i Česká pojišťovna formou půjček ručených kuponovou knížkou), dočasně i v obraně proti nebezpečí ovládnutí Motoinvestem, anebo konečně jen s prostým cílem inkasovat diskont - zejména v Restitučním investičním fondu (profil, názory). A tak si samotná Česká spořitelna "vyzvedla" ze své rodiny fondů - Český (profil, názory), Výnosový (profil, názory) a Všeobecný (profil, názory), původně jediný prvovlnný SPAS) přes 10 miliard korun a z původně 15miliardového Restitučního fondu zůstala nepatrně větší půle. Jen těmito dvěma kanály odtekla tedy větší částka, než ukazuje obecná statistika UNIS.

Peníze naopak přitékají

Tento vývoj byl předpokládán, jen s jeho „časováním“ byly určité problémy a tak se poněkud protáhl – až do roku 2002. Asi ještě do konce letoška si vyzvedne část ze svých zbylých 2 miliard Česká spořitelna, České pojišťovně zase patří přes 4 miliardy v zanedlouho otvíraném P.I.F. (65 % z celkového majetku 6,26 mld. Kč). I další, byť mnohem drobnější investoři čekají na chvíli, kdy se dostanou ke svému majetku bez nevýhodného diskontu a bez sankčních poplatků. Někteří z nich navíc chtějí přečkat nevýhodné období poklesu akciových trhů, anebo naopak těžit ze zotavení dluhopisových trhů.
V každém případě bychom se mohli zanedlouho dostat s celkovým majetkem fondů pod 60 miliard, i když pravděpodobně "deficit" poněkud zmírní další menší otevírané fondy -5,5 mld. První investiční (profil, názory), více než 5 miliard Kvanto (profil, ) + ŽB-Trust (profil, názory), necelé dvě miliardy PPF). Každý z otevíraných fondů musí projít jistou stabilizační fází, takže nejrealističtější bude asi předpokládat, že se majetek v našem sektoru fondů bude pohybovat kolem 70 miliard korun.
Celkový business fondů však u nás přesahuje statistiky UNIS, protože nevíme, kolik investoři vložili do zahraničních fondů (nečlenů UNIS). V tom musíme "fandit" jak UNIS, tak KCP (a snad i AKATu) ve snaze informační povinnosti rozšířit i na tyto "šedé eminence". Zatím můžeme je řádově odhadovat, hovoří se o úrovni 10 až 20 miliard korun, právě tak, jako se v branži asset management uvádí 100 až 200 miliard korun.
Konkrétně v postkupónových fondech ISČS sice ubylo 61 až 78 % podílových listů, ale v "normálních" fondech přibylo od začátku roku do 18. října aspoň po několika procentech podílových listů:
Sporoinvestu (profil, názory) + 2,2 %
Sporobondu (profil, názory) + 3,4 %
Sporotrendu (profil, názory) + 1,3 %
Merkuru (profil, názory) + 22,2 %
Eurotrendu (profil, názory) + 10,4 %
Globaltrendu (profil, názory) + 10,6 %

Naučí se Češi počítat?

Jiná otázka je nasnadě – co s penězi, inkasovanými z otevřených fondů, investoři udělají? Ti velcí a institucionální mají jistě své záměry a možnosti. Fondy jsou ideální pro drobné a střední klientelu, ta se však zatím chová superkonzervativně a dokonce značně iracionálně. Zejména totálně nechápe rozdíl mezi tržním rizikem (kolísáním) a tím, co je u nás za riziko považováno (vykradení, tunel, 100% ztráta, krach). Přestože slyší pojem inflace každou chvíli a obecně ví, co znamená, vůbec ji neumí zahrnout do svého chápání. Vůbec již nechápe, že výnos je jen prémií za podstoupené kolísání hodnoty investice. Totální averzi ke kolísání a "nepojištěným" produktům však bez problémů vymění za nesmyslné pseudosliby letadel, kampeliček či lokálních šmejdilů.
Jediný krůček zatím zdařil "v převleku" fondů peněžního trhu, které zaujaly již čtyřicet procent našeho fondového trhu. Proč, je zřejmé – chovají se jako krátkodobé vklady. To je další bolest naší klientely: odmítá uvažovat v dlouhodobějších horizontech, byť třeba jen ročních, přestože většina depozit je dlouhodobého charakteru. A tak ji zatím neoslovila ani tak konzervativní investiční strategie, jaká je charakteristická pro dluhopisové fondy – ty zatím spravují jen 7 % majetku fondů, tedy necelých 5 miliard korun.
Lidé jsou zmateni výnosy let 1998-9, kdy dík prudce klesající inflaci vynesly i fondy peněžního trhu i přes 10 % nominálně (reálně pak přes 6 %), v roce bídy dluhopisů 2000 pak víc než dluhopisové. Nechápou, že peněžní trh bude vynášet jen kolem 0,5 %, zatímco dluhopisy by měly produkovat 2-3 % nad inflaci. A už vůbec jen uvažovat o akciových fondech je (zejména v současné "postteroristické" době) považuji v souvislosti s retailem za téměř nepatřičné (v současnosti akciové fondy včetně fondů z fondů zaujímají necelá 4 % majetku sektoru fondů, tedy necelé 3 miliardy korun). Přestože třeba indexový evropský Eurotrend "vylét"“ za tři týdny od 24. 9 do 15.10. o lákavých 19,5 %. Zde je pouze na vzdálených obzorech vidět mravenčí poradenskou dřinu tisíců pracovníků bank při prodeji jejich "balíčků", jak se říká strukturovaným investičním mixům, jako jsou Felix IKS, ČSOB Investiční program, anebo Sporoplán České spořitelny. Zatím totiž většina občanů s bohorovným klidem nechává tři čtvrtiny svých úspor reálně prodělávat 2 až 3 % na vkladech.

Souhlasíte s autorovým pohledem? Jsou na tom fondy lépe než před rokem? Nebo je ISČS výjimkou? Napište co si myslíte.

autor pracuje v Investiční společnosti České spořitelny

Zapojte se vyplněním jednoduchého dotazníku do hledání .